(16.30 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Vedle toho ještě pastorační centrum, o kterém jsem mluvila, nabízí tzv. rekondiční pobyty mimo výcvik. Tyto pobyty jsou určeny všem dobrovolným zájemcům z řad příslušníků Armády České republiky, kteří se chystají odjet do zahraniční mise či se právě z takové mise vrátili, ale jsou určeny i setkání rodinných příslušníků těchto vojáků v době jejich působení v zahraničních misích.
Konečně ve zbývajícím čase ještě doplním trošku úřednických informací. Duchovní služba v Armádě České republiky byla zřízena rozkazem ministra obrany číslo 19 ze 3. června 1998. Kaplanů je, jak už jsem zmínila, osmnáct plus jeden kaplan hlavní. Pokud jde o psychologickou službu, ta existuje v Armádě České republiky již od roku 1990. Existovala roztříštěně, ale k 1. lednu roku 2000 byla ustanovena rozkazem ministra obrany číslo 2 z roku 2000. Tabulkových míst je zde 68, obsazených míst je 59.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže ještě pan poslanec Šenfeld upřesní dotaz.
Poslanec Josef Šenfeld: Já bych chtěl předně poděkovat za výstižnou odpověď, přesto bych si dovolil položit jeden maličký dotaz, jestli mají vojenští kaplani, účastníci zahraničních misí, výhody vojenských veteránů. Předem děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže ještě jednou prosím doplnit odpověď.
Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová Vojenští kaplani, tak jak je osobně znám, jsou lidé mladí a vojenskými veterány ještě nejsou, protože ještě z armády ani neodešli. Jinak samozřejmě mají status vojáka se vším všudy.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže to je asi vše. Děkuji tedy všem a můžeme pokročit k interpelaci pana poslance Josefa Čerňanského na ministra Gandaloviče ve věci podezřelého převodu pozemků. Připraví se Vlasta Bohdalová. Prosím nyní pana poslance Čerňanského.
Poslanec Josef Čerňanský: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, před několika měsíci se v médiích objevila informace o nestandardním nakládání s pozemky u Státního statku Jeneč. Podobný případ se objevil i v okrese Louny. Pozemkový fond České republiky oznámil dosavadním nájemcům předmětných pozemků, že na základě sdělení Ústředního pozemkového úřadu je převedl na Státní statek Jeneč. V dopise nebyl uveden žádný důvod k takovémuto převodu. Chybně je v oznámení též uvedeno datum uzavření nájemní smlouvy. Dosavadní nájemce, petrohradská společnost, má tyto pozemky pronajaty od Pozemkového fondu České republiky od 26. 11. 1992, a ne od 1. 1. 2005, jak uvádí územní pracoviště Pozemkového fondu Louny. Celková výměra těchto pozemků je 22 hektarů. Logický by byl převod ze Státního statku Jeneč na Pozemkový fond České republiky, a nikoli opačně. Zcela nepochopitelné je také pozdní oznámení současným nájemcům. Rozhodné datum pro převod bylo 20. 4. 2007 a oznámení o tomto převodu bylo doručeno 19. 10. 2007.
Všechny tyto skutečnosti vzbuzují obavy, že se s pozemky v katastrálním území Petrohrad děje něco nestandardního. Žádám vás, pane ministře, o důkladné prošetření této skutečnosti, a pokud je tento převod v rozporu s jakýmkoli právním předpisem, abyste tomuto převodu zamezil. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane ministře, jestli byste se pokusil reagovat v pěti minutách. Máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, rád bych tady naprosto otevřeně řekl, že jsem na jakékoli převody pozemků v resortu zemědělství velmi obezřetný, opatrný a vše sleduji skutečně s vysokou pozorností. Koneckonců jsou to právě převody pozemků, které již některým z mých předchůdců udělaly velké starosti. A myslím si, že všichni víme, o co se jedná.
Mediální případ, který jste, pane poslanče, zmínil, se stal v době, řeknu, těsně okolo mého příchodu na Ministerstvo zemědělství a ihned poté, co jsme tuto skutečnost zjistili, byl ředitel Státního statku Jeneč vyměněn a proti původnímu řediteli bylo vzneseno trestní oznámení, které šetří orgány činné v trestním řízení. Jestli dojde k nějakému závěru, to teď nejsem schopen říci. Rovněž také musím říci, aby to tady zaznělo, že do doby, než policie zjistí jakékoli porušení zákona, já hledím na bývalého ředitele Státního statku Jeneč jako na nevinného člověka.
Co se týká pozemků v obci Petrohrad, znovu opakuji, nejedná se o podezřelý převod, nicméně i tak děkuji za tuto interpelaci a za toto upozornění a s naprosto plnou vážností znovu požádám kontrolní odbor Ministerstva zemědělství, aby k tomu vypracoval příslušnou zprávu, a informace vám v co nejkratší době sdělím.
Z dosavadních informací, které mám o té věci, se jedná o to, že ty pozemky jsou ve vlastnictví státu a samozřejmě zůstanou ve vlastnictví státu, o tom není absolutně žádné pochyby, a byly ve správě hospodaření Pozemkového fondu. Na základě sdělení Ústředního pozemkového úřadu číslo jednací 15249/0717170 z 20. 4. 2007 byly ovšem vyjmuty z hospodaření Pozemkového fondu proto, že se nejedná o pozemky, které splňují § 1 odst. 1 zákona o půdě, a proto není Pozemkový fond oprávněn tyto pozemky pronajímat. V daném případě se jedná podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) o pozemky vymezené v § 2, 4 a 5 zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, to znamená pozemky zařazené do kulturních památek.
Podle sdělení Národního památkového ústavu, územní pozemkové pracoviště v Ústí nad Labem, ze dne 21. 2. 2005 je areál zámku s parkem v obci Petrohrad na okrese Louny veden v ústředním seznamu kulturních památek. Jelikož jsou výše uvedené pozemky součástí parku, jedná se tudíž o pozemky, které jsou ve smyslu uvedeného ustanovení § 17 zákona o půdě ze správy Pozemkového fondu vyloučeny. Byly proto převedeny zpět na původní list vlastnictví Státního statku Jeneč, znovu opakuji - státního statku, to znamená státního podniku - který je jako státní podnik oprávněn spravovat státní půdu, která nemá zemědělskou povahu, resp. která nespadá do toho § 1 odst. 1 zákona o půdě, ale naopak je to ten případ té kulturní památky.
Znovu opakuji, toto je moje okamžitá informace, kterou jsem si nechal zpracovat svými spolupracovníky. Rád bych vás ubezpečil, že ten případ nechám velmi podrobně prověřit a informaci v písemné podobě vám předám. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Petru Gandalovičovi i za dodržení času. Je přání na doplňující otázku? Není tomu tak.
Budeme tedy pokračovat interpelací paní poslankyně Vlasty Bohdalové na místopředsedu vlády a zároveň pověřeného ministra školství, mládeže a tělovýchovy Martina Bursíka. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážení kolegové. Vážený pane ministře, rok a čtvrt řídíte Ministerstvo životního prostředí a několik týdnů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Za těch několik týdnů jste z vašich činů, jak je vidět, dokonale poznal chod tohoto ministerstva jako úřadu, ale předtím jste jako poslanec jistě zaznamenal problémy školství obecně, tak jak byly projednány zde v Poslanecké sněmovně. Tyto vaše poznatky byly jistě dostatečné při výběru kandidáta na post ministra školství.
Mně vůbec nevadí věk pana poslance Lišky. Třicetiletí, jak ukazuje historie, dokázali řídit podniky, vládnout státům, velet vojskům či řídit sehraný manažerský tým. Oceňuji, že kandidátem na ministra školství je konečně po dvou neposlankyních poslanec. Znamená to, že zná dokonale problematiku resortu, který mu má být svěřen, i když je pravdou, že za celý rok a půl se k této problematice pan poslanec Liška na půdě této Sněmovny vůbec nevyjádřil a s médii na toto téma nekomunikoval.
Proto bych se vás, pane ministře, chtěla zeptat, jaké tři největší problémy vidíte vy v resortu školství, které se musí nyní okamžitě řešit, a který z těchto tří problémů byl ten rozhodující, že jste se rozhodl k tomu, navrhnout kolegu poslance Lišku na jmenování ministrem školství. Prosím o vaši odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Vlastě Bohdalové. Slova se ujme místopředseda vlády a pověřený ministr školství, mládeže a tělovýchovy Martin Bursík. Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové, já bych možná byl skromnější v tom hodnocení, že jsem dokonale poznal chod ministerstva. To samozřejmě není možné. Ale při příchodu na ministerstvo jsem pro tu, nazval bych to možná stabilizační fázi s cílem předat ministerstvo ve stavu, který bude co nejpodrobněji popsán, a zároveň učinit nezbytné kroky k tomu, a to je první priorita, aby Ministerstvo školství zvládlo manévr, který je očekáván všemi relevantními partnery ministerstva.
***