(16.10 hodin)
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji zatím za tuto odpověď, ale přesto chci doplnění, kam konkrétně, do kterých pater fakultní nemocnice se má přestěhovat, tedy kromě toho, že se bude přistavovat jedno patro. A také chci vědět, jak to bude se ztrátou akreditace Ústavu hematologie.
Chtěl bych říct, vážený pane ministře, že vy často říkáte, že se pouze jedná o vaši kompetenci a vaše manažerské rozhodnutí. Já nechci komentovat vaši personální politiku, i když si myslím, že byste si měl více vážit uznávaných odborníků, protože Česká republika nemá těchto lidí nazbyt. Jde mi především o věcnou stránku věci a o péči o pacienty. Rozdíl mezi vámi a dobrým manažerem konkrétního podniku je především v tom, že dobrý manažer se rozhoduje kvalifikovaně, především na základě analýzy přínosů nákladů a rizik zvažovaného rozhodnutí, a ty analýzy musí být dřív, ne za pochodu. Mně někdy připadá, že vy jste rozhodl a připravuje se analýza. A nezbavuje se dobrý manažer prosperujících částí svého nebo svěřeného podniku, protože to by mohlo způsobit pád tohoto podniku a jeho konec ve funkci manažera.
Dovoluji si vás proto požádat, abyste přehodnotil svá unáhlená rozhodnutí, předložil kvalifikovanou koncepci pražského, brněnského a ostravského zdravotnictví a hledal nejlepší možné řešení ve spolupráci s odbornou veřejností a s výborem pro zdravotnictví a v zájmu dalšího rozvoje českého zdravotnictví a našich občanů. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane ministře, máte ještě dvě minuty.
Ministr zdravotnictví ČR Tomáš Julínek Jestliže jste nazval dobrého manažera a potom jste řekl atributy, které musí splnit, tak vám děkuji, protože si myslím, že tím pádem jste mě označil za dobrého manažera, protože opravdu všechny tyhle aspekty mám na mysli. Věřte mi to.
Určitě musíme rozlišovat, co je exekutivní pravomocí a odpovědností ministra a co je předmětem politické debaty na půdě Sněmovny. Já se nemohu podělit se sněmovním zdravotním výborem o odpovědnost, já ho mohu informovat o těch krocích. I v odpovědi, kterou vám píšu, většina těchto odpovědí je. Dostanete odpověď, až budou analýzy hotové. Až budou analýzy hotové, vy dostanete informaci, a pak teprve dojde k rozhodnutí. Neprobíhá to rozhodnutí zároveň. To je jenom samozřejmě mediálně vytažené z prostředku procesu, kdy se to dostává na slunce, protože my jsme jinak pracovali v komisích a neoznamovali jsme žádné sloučení. My jsem pracovali v komisích, oznámení toho sloučení vytáhl na světlo boží někdo jiný, komu se to třeba momentálně nelíbí. Ale věřte, že se snažíme maximálně respektovat efektivitu našeho zdravotnictví a že tohle na mysli opravdu máme.
Co se týče Úrazové nemocnice, vy jste chtěl ještě doplnit, o které patro se jedná, jestli si to dobře pamatuji. Já vám to neřeknu z hlavy, ale mám pocit, že to je patro třetí nebo čtvrté, ale je to to patro, které bude přímo komunikovat mostem s tím nadstaveným patrem vedlejší budovy. To znamená bude tam propojeno lůžkové oddělení s úplně novou spinální jednotkou. A to, co jsem ještě neřekl v tom prvním vystoupení. Bude to doplněno moderními přístroji, které v Úrazové nemocnici teďka momentálně nejsou k dispozici, jako je např. magnetická rezonance.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To je asi vše k této interpelaci, můžeme ji ukončit.
A máme tu druhou a to je interpelace pana poslance Ladislava Skopala na ministra zemědělství Petra Gandaloviče ve věci poskytování podpor z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu - PGRLF. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem trošičku překvapen některými rozhodnutími Ministerstva zemědělství nebo institucí, které do ministerstva spadají. Myslím si, když jsem si přečetl volební programy všech politických stran, jak koaličních, tak opozičních, že vždycky byl zájem zemědělství minimálně udržet na současné úrovni, popřípadě udržet soběstačnost a zajistit zemědělství určitou prosperitu. To jsme všichni psali, občané nám mávali a byli jsme rádi, že jsme za to dostali volební hlasy.
Trošku mě překvapilo, že na Ministerstvu zemědělství některé kroky v podstatě přispívají k tomu, že taková ta částečná konkurenceschopnost, protože z Evropské unie nedostáváme finanční prostředky ve stejné výši, jak dostávají zemědělci starých států EU, a proto jsme vždycky tvrdili, že naší výhodou jsou velké podniky, které jsou konkurenceschopné vůči menším podnikům ve starých státech EU. To neznamená, že souhlasím s obdobím kolektivizace v 50. letech, ale prostě vycházeli jsme všichni z toho, že v roce 1989 byl určitý stav v zemědělství, který v podstatě mohl vytvořit dobrou konkurenceschopnost do budoucna.
Překvapilo mě, že na základě rozhodnutí PGRLF byly vyřazeny z podpor na pojištění velké podniky, což znamená, že v podstatě podléháme určitému diktátu EU, a ODS jako euroskeptici, kteří říkali, že nepodléhají tlakům, které jsou v rozporu se zájmy České republiky, najednou na tuto hru přistoupila. Tím se stalo, že se může do budoucna odvíjet situace, že velké podniky budeme muset tříštit, dočkáme se 40hektarových farem, které budou nekonkurenceschopné, a dojde k tomu, že budou možná nakonec skoupeny cizím kapitálem.
Ptám se pana ministra, na základě čeho došlo k tomu, že tento krok odsouhlasil, protože podle mých informací a toho, co jsem dostal k dispozici, za což děkuji Ministerstvu zemědělství a PGRLF, tak Evropská unie pouze dala doporučení k tomu, podotýkám doporučení, aby v těchto případech došlo k nižším dotacím, popřípadě výhodám, které poskytuje ministerstvo vůči velkým podnikům. Myslím si, že to není dobře a že to poškozuje české zemědělství.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra zemědělství, aby se ujal odpovědi na tuto interpelaci. Máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno. Musím tady otevřeně říci, že také nemám rád rozdělování podniků na malé a velké a také odmítám to, aby byl někdo trestán za velikost. Myslím si, že jsem to dokázal velmi pádně, když jsem na evropské Radě ministrů zemědělství otevřeně protestoval proti nové společné zemědělské politice, kterou přednesla paní komisařka toto pondělí, a jasně jsem řekl, že Česká republika nemůže taková pravidla schválit, protože jsou proti zájmu České republiky, jsou proti tomu, že v České republice je jiná struktura zemědělství, řekněme z historických důvodů. Nebudeme teď zabíhat do podrobností, co bylo přesně těmi historickými důvody. Ale prostě to takové je a my nemůžeme připustit, aby podpory, které budeme dostávat z EU, byly napříště kráceny podle velikosti podniku.
Na druhé straně je prostě pravda, že stávající pravidla dodržovat musíme, a budeme se samozřejmě snažit, abychom v nich nalezli alespoň nějaký prostor, abychom dokázali toto naše specifikum, tzn. převaha větších podniků, nějakým způsobem obhájit.
Pokud se týká podpor, které se poskytují z PGRLF, po třech letech našeho členství jsme byli nuceni, stejně tak jako u ostatních národních podpor, vyžádat notifikaci těchto programů u Evropské komise. Museli jsme je tedy takzvaně přizpůsobit pokynům Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007 až 2013, je to č. 2006/C/319/1. Tyto pokyny ve své kapitole VB 5 stanovují v nadpisu Podpora na platby pojistného, resp. v kapitole VB 5/2 v článku 142, že Komise nepovolí státní podporu na výplatu pojistného ve prospěch velkých podniků a podniků působících v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. To je ten hlavní článek, na základě něhož jsme museli svoji podporu upřesnit. Otázka, co je velký a malý podnik, je potom předmětem doporučení Komise pod č. 2003/361/ES, které říká, že kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 mil. eur, resp. jejich bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 mil. eur.
***