(17.40 hodin)
(pokračuje Doktor)
Je zřejmé, že největší podíl na cenovém růstu měly potraviny a nealkoholické nápoje a alkoholické nápoje a tabák a výdaje domácností na platby spojené s péčí o zdraví. S různou měrou se váha těchto položek v průběhu času zvyšuje a už v červnu letošního roku je zřejmé, že naprosto největší vliv z pohledu růstu spotřebitelských cen mají právě potraviny. Myslím si, že z pohledu tohoto údaje a z pohledu tohoto zkoumání tedy cenový růst, k němuž dochází a který je avizován v měsících září, říjnu a těch, které máme před sebou do konce roku, nejsou žádným překvapením a že ty vnější, ale i vnitřní vlivy byly zřejmé už na počátku roku 2007.
To, co myslím stojí za zmínku, je komentář týkající se inflačního vlivu nebo možného inflačního rizika, které přináší vysoký růst mezd, k němuž podobenství z hlediska té dynamiky růstu je možné najít někde v roku 1993. V některých segmentech rostou mzdy až desetiprocentním tempem a bohužel stejnou rychlostí neroste produktivita. A ty předbíhající mzdy jsou identifikovány a nepochybně i slouží jako jedno z inflačních rizik, které vytváří ten tlak nebo prostor pro cenový růst, jehož jsme svědky.
Protože debata na půdě rozpočtového výboru byla velmi podrobná a materiál byl kvalifikovaně posouzen, očekávám, že i zde zazní avizované vystoupení. Myslím si, že je potom možné přistoupit v rámci shrnutí, představení toho dokumentu k usnesení, kterým rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vzal na vědomí zprávu České národní banky. Respektive usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2007 (Zpráva o měnovém vývoji za první pololetí roku 2007)."
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane zpravodaji.
Nyní přeruším i bod 97 a ke všem třem bodům - 95, 96 a 97 - otvírám sloučenou všeobecnou rozpravu. Do této rozpravy zatím nemám písemnou přihlášku, ale z místa se hlásí pan poslanec Braný. Pane poslanče, prosím, ujměte se slova.
Poslanec Petr Braný: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo.
Pane guvernére, vládo, kolegyně, kolegové, já nebudu dlouze hovořit k předloženým materiálům. Můžu jenom stvrdit slova pana zpravodaje, že byly k tomu vedeny dost podrobné diskuse na úrovni rozpočtového výboru a v podstatě i v bankovní komisi k některým rizikovým faktorům, které se v posledním roce objevily. Já bych se spíš soustředil jen na otázku, a to k tisku, který patří přímo národní bance, a to je zpráva o inflaci.
Tento bod jsme projednávali samozřejmě v rozpočtovém výboru, ale ta čísla, která jsou uváděna v této zprávě, jsme nemohli řešit z pohledu dnes predikce České národní banky, protože v té době nebyla známa. A již tento tisk ukazuje na to, že vývoj spotřebitelských cen roste určitým způsobem. Nechci tu ta čísla opakovat, v tisku to máte. A když jsme projednávali tento tisk, tak se to lišilo od vládní predikce zhruba o téměř jeden procentní bod. Nyní po té zprávě, kterou vydala Česká národní banka, je růst inflace ještě vyšší.
Můj dotaz směřuje k tomu, v čem vidí pan guvernér, že se tak vzdaluje od odhadu odborníků, které má vláda a její předpovědi inflace a jejího růstu. V čem to je? Jestli je to nižší míra možná zkušenosti v této oblasti nové vlády, nebo je to účelovost. Chtěl bych vědět názor pana guvernéra, v čem je ten rozdíl a - on už o tom vlastně hovořil - proč tedy některé úpravy udělali v této - protože nyní již ten vývoj je mnohem více v rozporu, co říká vláda, s tím, co dává ve predikci Česká národní banka. Takže tolik můj dotaz.
A druhý z hlediska toho rizika, dotaz k růstu spotřebitelských cen a k inflaci, k předpovědím. A druhý dotaz je spíš do té oblasti rizik, která jsou na trzích, zejména co byla rizika spojená na trzích s nemovitostmi a fondové peníze právě ve Spojených státech amerických. Ten dopad, hovořili jsme o tom na bankovní komisi, je téměř nulový do našich bank, institucí a družstevních záložen.
Ale já bych zde nehodnotil, jeho názor bych chtěl slyšet jako něco, co svědčí o tom, že management těchto institucí u nás je bdělý a ostražitý. Ale myslím si, že spíš to byl názor, a proč se tomu tak událo v tom, mám názor, že banky u nás měly vlastně v tomto svázané ruce a obchody dělaly jejich mateřské firmy v zahraničí, protože tyto obchody byly na nemovitostním trhu v USA z hlediska s těmito produkty byly brány jako velmi jisté obchody. A co je jisté, to většinou dělá ta mateřská společnost. A ty, které jsou u nás, neměly v toto nějaký přístup. To byl spíš ten důvod, proč se neudály některé problémy u nás.
Tolik mé dva dotazy a zejména tedy na ten první bych žádal názor guvernéra národní banky. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do sloučené obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím všeobecnou rozpravu.
Poprosím o závěrečná slova. Pane guvernére, chcete reagovat aspoň na ten dotaz, který vznesl pan poslanec Braný?
Guvernér ČNB Zdeněk Tůma: Možná jenom krátce k těm cenám. Já jsem se to snažil říci již v úvodním slově. Dá se předpokládat, že to zvýšení cen, které předpokládala naše prognóza, by mělo být jednorázové. Samozřejmě je jedna z těch velkých nejistot, jak rychle dojde potom ke korekci v horizontu dvanácti měsíců. Samozřejmě je známou skutečností, že když dojde ke zvýšení cen v důsledku administrativních rozhodnutí, jako jsou regulované ceny, přímé daně, tak by to mělo být dočasné, protože to jednorázově zvýší základnu pro výpočet inflace a pak by mělo dojít ke korekci.
Pro centrální banku a pro měnovou politiku je klíčové, aby se to navýšení nepřelilo do inflačních očekávání. Nicméně v tomto směru bych byl poměrně optimistický, protože inflační očekávání jsou dlouhodobě v české ekonomice slušně ukotvená, takže věříme, že poměrně rychle potom budeme směřovat zpátky k našemu inflačnímu cíli.
Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane guvernére. Ptám se na závěrečné slovo pana zpravodaje.
Poslanec Michal Doktor: Já myslím, že ten dotaz byl směřován více k vystoupení pana guvernéra. On odpověděl.
Nepochybně si řada kolegů vzpomene na to, že již v minulosti v České republice byla ekonomika a inflace jako sledovaná veličina vystavena obdobným impulsům jak z pohledu změny spotřebních daní, tak z pohledu úpravy daně z přidané hodnoty. A vždy ty skutečnosti byly výrazně rozdílné od těch odhadovaných jevů jednak do té míry, že se to podnikatelské prostředí alespoň z velké části rozhodlo absorbovat některé ty vlivy zvýšeného DPH v hospodářské soutěži a to zdražení bylo zpožďováno právě tím konkurenčním soubojem, stejně tak úpravy v oblasti spotřebních daní.
***