(16.30 hodin)
(pokračuje Chytka)

Něco jiného je budoucnost. Tam bude pravděpodobně zapotřebí schválit kněžský seminář ve Vidnavě na Jesenicku nákladem 180 milionů korun 250 lůžek s možností přístavby dalších 250 míst. Celkově by areál mohl tedy mít nakonec 500 míst. Vážené dámy a pánové, toto je vše otázka budoucnosti, otázka dalších rozpočtů pro rok 2008 je pro Vidnavu zabezpečena částkou 50 milionů korun.

Na závěr snad jenom to, že pověstnou třešničkou na dortu je zde definice nového trestného činu se sazbou do dvou let, tuším, že je to § 171 současného trestního zákona, a tohoto trestného činu se dopustí každý, kdo nenastoupí výkon trestu. I z tohoto důvodu s klidným svědomím vám můžu doporučit propustit tuto materii do dalších čtení a v tuto chvíli vám děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane zpravodaji. Poprosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádné přihlášky. Prosím, pan poslanec Pohanka.

 

Poslanec Michal Pohanka: Dobrý den, vážený pane předsedo, já bych tady vystoupil jenom krátce na uvedené téma.

Domnívám se, že sněmovní tisk 251 je velice důležitý, protože právě pojednává o tom, co řekl pan předkladatel i zpravodaj. Současná praxe je taková, že pachatelé trestných činů a deliktů jsou v psychiatrických léčebnách, ze kterých poměrně často utíkají. Těmito pachateli jsou potom ohroženi normální občané. Je potřeba si uvědomit, že psychiatrická léčebna není vězení, není to žádný detenční ústav, takže zřízením tohoto detenčního ústavu, nebo těchto detenčních ústavů, bude teprve zajištěno, aby sexuální devianti a delikventi byli léčeni a neohrožovali nás, spoluobčany. Bohužel, tato praxe, o které se dlouhodobě mluví, je známa na západě, zejména s tím jsou dobré zkušenosti v Holandsku nebo v Německu, ale u nás tato norma byla velice obtížně prosaditelná. Bylo to způsobeno tím, že Ministerstvo spravedlnosti nemělo k tomuto kladný vztah, což se změnilo. A za to panu ministru Pospíšilovi jako navrhovateli velice děkuji.

Myslím si, že tato norma může výrazně zlepšit péči o sexuální devianty a delikventy, ale zejména také může ochránit obyčejné občany, protože sami víme z médií, že nejsou tak řídké případy, kdy sexuální deviant při útěku znásilnil nebo zabil nějakou další svoji oběť. Čili ač se zdá tato norma nezajímavá, z odborného hlediska je velice závažná a pomůže velice vyřešit tento ožehavý problém. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Dále do rozpravy? Další přihlášky nejsou. Obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova pana předkladatele, pana zpravodaje. Pánové, chcete vystoupit se závěrečnými slovy? Není tomu tak. Žádný návrh na hlasování nepadl.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh není.

 

Nyní přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 394 z přítomných 137 poslankyň a poslanců pro návrh 89, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru.

 

Tím končím bod 39. Děkuji panu navrhovateli a panu zpravodaji.

 

Budeme pokračovat bodem

 

40.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1963 Sb.,
o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů
a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 254/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně odůvodnil tento návrh novely občanského soudního řádu. Byť se jedná o novelu, která není příliš rozsáhlá, tak z hlediska významu má nedozírný historický význam, protože touto novelou prosazujeme jednu z částí projektu elektronizace české justice, tzv. projekt e-justice, a to právě tím, že tato novela zavádí tzv. elektronický platební rozkaz, což je věc, která ve většině států západní Evropy již existuje někdy i dvacet let. My se k ní dostáváme až nyní, ale doufám, že o to intenzivněji se tímto návrhem budeme zabývat.

Chci konstatovat, že elektronický platební rozkaz má víceméně nahradit nebo doplnit platnou právní úpravu, která zná platební rozkaz jako jistou formu, jak vyřídit sporná civilní řízení, kdy věřitel žaluje dlužníka o určitou částku, přičemž dlužník tuto částku nerozporuje, to znamená na základě žádosti o vydání platebního rozkazu není podán dlužníkem odpor a soud pak vydává samotný platební rozkaz, což je pro laiky jistá forma zjednodušeného soudního rozhodnutí, která není vydávána na základě důkazního řízení, ale v zásadě pouze na základě tvrzení věřitele. Toto je trend - to znamená posilovat způsoby, jak jednoduše řešit jednoduché soudní spory - který je známý v celé Evropě.

Protože všichni víte, že nám roste neustále množství civilních soudních sporů tím, jak narůstá množství spotřebitelských úvěrů a jiných produktů v bankovnictví, jak se rodiny zadlužují, tak nám i narůstá potom následně množství krizových případů, kdy rodina, jedinec nesplácí dluhy, a dochází tedy například k podání žaloby. Takže je třeba říci, že platební rozkaz jako takový je v České republice využíván velmi hojně. Ročně se jedná přibližně o čtvrt milionu případů, kdy je rozhodnuto platebním rozkazem, a relativně malé množství případů - jedná se asi o 20 % - kdy dlužník podává odpor, to znamená vyjadřuje nesouhlas s návrhem platebního rozkazu a zahajuje se klasické civilní řízení.

Dnes to v reálu probíhá tak, že všechny úkony spojené s převzetím návrhu na vydání platebního rozkazu, zpracování návrhu, všechno toto vykonávají v zásadě úředníci na soudě. Zatěžuje to velké množství vyšších soudních úředníků a jiné administrativy soudu. Jen považme, že jde o 200 tisíc případů ročně. A proto přicházíme s tím, aby tuto v zásadě administrativní činnost bylo možno řešit elektronicky v zásadě pouze technikou, nikoliv lidskou činností. Myslím si, že je to věc, která může výrazně odbřemenit a ulehčit české justici.

Chci zdůraznit, že v žádném případě zde elektronika, nebo řekněme technika, nenahrazuje soudní rozhodování. Soudce jako takový, který rozhoduje, činí si úsudek na základě důkazů a pak přijímá právní názor, v těchto případech není, protože jde o platební rozkaz, ne o samotné klasické civilní sporné soudní řízení, kde probíhá dokazování, hodnotí se důkazy atd. Takže zde zdůrazňuji, že ti, kdo by měli strach, že v uvozovkách stroje nahrazují soudce, v tomto případě to tak v žádném případě není. Mechanickou administrativní práci nahrazují stroje. To je ta teze, která by v tomto případě byla správná, a tu zde říkám.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP