(16.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, nemám žádnou další přihlášku do obecné rozpravy. Ale o slovo mě požádal premiér Mirek Topolánek, proto mu nyní patří mikrofon.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nechci rozpoutat další vlnu diskuse, a proto budu velmi mírumilovný a nebudu ani reagovat na předřečníka.
Já jsem zažíval ty dva jednací dny, kdy jsme se bavili v prvním čtení o rozpočtu, určité déja vu a měl jsem pocit, že tu diskusi už jsem celou zažil minimálně jednou. Udělal jsem si určité porovnání - a zažil. Projevy byly velmi podobné projevům, které jsme vedli ve Sněmovně během projednávání zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Ano, schválením tohoto tisku, který v sobě obsahoval celou řadu zákonů a novel, jsme vytvořili vůbec předpoklad pro to, abychom nějaký rozpočet předložit mohli. Děkuji za zopakování diskuse, ale přece jenom velmi krátce k tomu, co si já myslím, že nový rozpočet přináší.
V diskusi tady zazněla spousta nesmyslů, někdy i rozumných návrhů, zmatených pojmů, zmatení jednotek, relativních a absolutních hodnot, s celou řadou čísel bylo manipulováno. Já to diskusi odpouštím, protože ke každé poslanecké sněmovně, ke každému parlamentu taková diskuse patří. Dopouštěli jsme se matení předvolebních slibů jednotlivých stran a programového prohlášení koaliční vlády, to si myslím, že je také povoleno. Místo diskuse o inflaci, deficitu, diskontu, přebytku, poklesu, nárůstu jsme zažívali inflaci polopravd, deficit zdravého rozumu, diskontování slušnosti v této Sněmovně, přebytek pouze mýtů a ideologie, pokles pouze politické kultury a nárůst pouze agresivity.
Kdybych poslechl všechny hlasy z opozičních lavic na jedné straně vedené touhou, aby rozpočet byl méně plýtvavý a více úsporný, a na druhé straně těch, kteří v každé kapitole volali po nárůstu, tak by rozpočet měl minimálně o 100 miliard deficit větší. Ale to je při každém projednávání rozpočtu, to mě ani nepřekvapuje.
Nebýt zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, tak deficit sestavovaný dejme tomu stejnou výdajovou filozofií, která se nedá měnit z roku na rok, by dosáhl až 150 miliard místo oněch 70. Když k tomu přidám, že faktický deficit rozpočtu, který nám odkázala minulá vláda, byl přes 122 miliard, přesně 122,3, vidíme jasně směřování a trend, kterým to šlo. My jsme se pokusili ten trend zastavit a otočit.
Toto je přece základní informace z projednávání tohoto rozpočtu na rok 2008 při prvním čtení projednávání v Poslanecké sněmovně. Toto je hlavní sdělení, které jsme vám chtěli předloženým rozpočtem všem říci, a také veřejnosti. Toto je hlavní zpráva pro veřejnost. Končí doba vršení dluhů, ať si o tom každý z vás myslí co chce. A je to dobře. Není totiž pravda, jak řekl jednou Jiří Paroubek, že státní dluhy se nikdy neplatí. Výdaje na obsluhu státního dluhu se za Klausových vlád počítaly v jednotkách miliard. Jen od roku 2006 tyto výdaje narostly o celých 15 miliard. Příští rok musí rozpočet počítat na splátky úroku státního dluhu částkou 46,6 miliardy korun. To jsou, přátelé, pořád ještě dluhy minulého vládnutí. Je to zhruba stejná suma, kterou vydáme na sociální dávky nebo na platby za státní pojištěnce, které se mimochodem zvýšily. Každému normálnímu člověku je jasné, že takto nešlo dál dlouhodobě pokračovat. Každý zodpovědný politik v tomto sále by měl mít jako jeden z hlavních cílů svého působení v Parlamentu heslo stop dluhům. Pokud to někdo nechápe, tak ho těžce budu přesvědčovat, protože se nechce nechat přesvědčit.
Měli jsme tu tedy trend 120 miliard, na příští rok 150 miliard, zrychlující se řada založená samozřejmě v nedávné minulosti. My jsme řekli ne, že to takhle dál nemůže jít, a proto jsme předložili i zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Příští rok bude proti předpokladům poloviční, oproti tomu letošnímu - a tady úplně nesouhlasím se svým předřečníkem, protože rozpočet byl zděděný, byl predikovaný - oproti tomuto rozpočtu a schodku 3,9 % HDP v metodice ESA 95, a možná to bude 3,6; díky dobrému vývoji příjmů to bude v roce 2008 2,9 a v dalších letech 2,6 a 2,3 % v metodice ESA 95. Znamená to, že budeme plnit kritéria a hlavně závazné výdajové limity, které v minulých letech přes ujišťování a přes zákon plněny nebyly. To, že nám Evropská komise už kvůli dluhům vystavila žlutou kartu, také víte. A stabilizace veřejných rozpočtů přišla fakticky za pět minut patnáct, jinak nám hrozila karta červená. Nevím, jak bychom vysvětlovali redukci kohezních fondů.
Takže jsme nastavili trend snižování dluhů, postupného snižování dluhů, protože parita sil ve Sněmovně žádný razantnější krok nedovolila, a možná je to dobře. Trend bude pokračovat. Díky tomu jsme schopni garantovat životní jistoty občanů, jsme schopni valorizovat důchody, jsme schopni podporovat rodiny s dětmi, jsme schopni pomáhat těm, kteří hledají práci.
Rozpočet, který předkládáme, je rozpočet rozumný. Zpomaluje růst dluhů a odvrací nepříznivý růst mandatorních výdajů. Je to rozpočet, který podporuje ekonomický rozvoj, podporuje aktivitu, podporuje investice do infrastruktury, vědy, výzkumu. Je to rozpočet, který myslí na rodiny s dětmi. Je to rozpočet sociálně citlivý k neaktivní populaci: důchodcům, studentům, postiženým. Je to rozpočet, který dodržuje závazky Evropské unie a umožňuje maximálně čerpat z evropských fondů.
Nezastírám, že je rozpočtem záchranným v té situaci, ve které jsme. Jsem první premiér, který z roku na rok musel předložit rozpočet, který snižuje deficit o více než 40 %, o více než 50 miliard, a také první premiér, jehož vláda musela učinit takové kroky, aby zabránila hrozícímu více než dvojnásobnému deficitu rozpočtu.
Chci říci, že rozpočet na příští rok je dobrý rozpočet. Zastavuje růst dluhů, myslí na potřebné i na investice. Nicméně jeho hlavní cena je v tom, že myslí na budoucnost a zakládá budoucnost. Přináší pozitivní změnu v trendu výdajů a otevírá nám cestu k budoucnosti. Já vás vyzývám ke schválení rozpočtu, přestože jste tady deklarovali někteří opak. Když ne kvůli vám, tak kvůli budoucnosti, o které všichni velmi často mluvíme.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu premiérovi. Oznamuji, že máme ještě dvě přihlášky do obecné rozpravy. První je od pana poslance Paroubka, druhá od pana kolegy Sobotky. Slovo má pan poslanec Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Musím říci, dámy a pánové, že vždycky rád poslouchám pana premiéra, nebo si čtu jeho vystoupení, zejména mě zaujalo v posledních hodinách jeho vystoupení v zahraniční politice, ale to je jiné téma.
Myslím si, že pan premiér Topolánek má prostě svůj svět. Je to na jedné straně svět, kde on straší tím, co bylo, a na druhé straně optimisticky, poněkud přehnaně optimisticky, vidí to, kam vede jeho strana tuto zemi. Hovoří ve svém vystoupení o nárůstu agresivity a nízké politické kultuře.
Pane premiére, já myslím, že byste se především měl zamyslet nad svým chováním. Pokud jde o čísla, která jste tady použil minimálně ve svém závěrečném vystoupení, já bych vám nějaká rád připomenul.
***