(15.30 hodin)
(pokračuje Opálka)
Příspěvek na zaměstnanost zdravotně postižených pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají nad 50 % těchto osob - předpokládaná úspora oproti roku 2007 je rozpočtována 0,44 miliardy korun. Nemocenské pojištění - předpokládaná úspora oproti roku 2007 je rozpočtována 6,6 miliardy korun.
A protože rok 2007 byl pro některé dávky výjimečný, dovolím si další ve srovnání se skutečností roku 2006. Příspěvek na dítě - předpokládaná úspora oproti roku 2006 je 4,1 miliardy korun. Porodné - předpokládaná úspora oproti roku 2006 je 0,2 miliardy korun. A to čekáme vyšší porodnost. Pohřebné - předpokládaná úspora oproti roku 2006 je 0,4 miliardy korun. Myslím si, že podle schváleného zákona je tam těch 0,1 miliardy počítáno možná i s určitou rezervou.
To jsou úspory v celkové výši kolem 50 miliard korun, které vymyslela současná vláda na redukci některých sociálních výdajů a na snížení příjmů od vícepříjmových občanů do pojistných systémů.
Důchodová reforma, ač jsme o ní slyšeli mnoho, není předmětem zákona o státním rozpočtu na rok 2008 ani střednědobého výhledu. Proto jsem nechápal, co nám pan ministr Nečas ve svém dlouhém vystoupení zamýšlel sdělit.
Ale průměrná valorizace důchodů o pouhých 346 korun je součástí projednávaného návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2008. A tato nedostatečná valorizace už nyní nereaguje mimo jiné na prudký nárůst cen potravin ve druhém pololetí tohoto roku. Současný nárůst cen ještě zvýší odhadované dopady, které nastanou až v příštím roce. Vláda na to mohla reagovat, ale úmyslně nereagovala. Bude sice muset reagovat, ale se zpožděním, a tím je další úspora v kapse. Ne však v kapsách našich důchodců. Takováto nedostatečná valorizace způsobí propad již tak svízelného sociálního postavení velké skupiny seniorů.
A co říci na zmrazení valorizací ostatních sociálních dávek a minimální mzdy? Ministerstvo práce a sociálních věcí, respektive vláda České republiky, vychází ve svém návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2009 a 2010 nejen z čerstvého zákona o stabilizaci veřejných financí, ale snižují zde sociální výdaje s vazbou na přijetí zatím neschválených zákonů. Jedná se v roce 2009 o snížení o 5,3 miliardy a v roce 2010 o snížení o 4,6 miliardy korun.
Vláda tedy počítá s dalším snižováním dávek, a to na nemocenské pojištění i dávek podpory v nezaměstnanosti. Dále počítá se snížením výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením i se snížením prostředků na podporu novomanželských půjček. Vedle toho vláda dále zmrazuje výdaje na ostatní sociální dávky a příspěvek na péči. Dále zmrazuje výdaje státním ústavům sociální péče a výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jejichž zadržování je dnes ekonomickým nástrojem vlády v likvidaci menších odborových svazů.
Naproti tomu vláda počítá se zvyšováním příspěvku státu na soukromý systém penzijního připojištění. Takovouto státní podporu, takto koncipovanou, nemá penzijní připojištění v žádném státě na světě. Je vidět, že lobbing penzijních fondů zde má zelenou.
Stejně tak je počítáno se zvyšováním zvláštních dávek ozbrojeným sborům. Tam je vláda štědrá. Je štědrá zejména směrem k represivním nástrojům její moci.
Rozumím také tomu, i když s tím nesouhlasím, že zaměstnavatelé mají zájem na snižování ceny práce. Ale tento trend má negativní vliv i na příjmy a výdaje státního rozpočtu. Nejsme v situaci, kdy odbory všude prosadí oprávněné zájmy pracujících, a proto institut minimální mzdy potřebujeme. Mzdy v České republice jsou hluboko pod oceněním práce v Evropské unii, staré patnáctce. Proto je v souvislosti s připravovaným vstupem do Evropské měnové unie nerozumné zmrazení minimální mzdy, což povede k stálým nárokům na sociální dávky ze státního rozpočtu a z veřejných rozpočtů. Tyto dávky sice přímo neplatí zaměstnavatel, ale především stát, který se vlastním konáním programově připravuje o dostatek peněz na pokrytí těchto dávek. Na druhé straně se nízkou minimální mzdou zvyšují počty těch, kterým nárok na sociální dávky přináleží. Vzniká tak docela neřešitelný problém.
Chtěl bych prostřednictvím předsedajícího odpovědět kolegovi Hrnčířovi, kde vzít, kde brát. Já si myslím, že sociální dávky by se mohly podstatně snížit, kdyby občané, kteří chtějí pracovat, měli práci, a kdyby za tu práci měli solidní mzdu, která nebude už opravňovat jednotlivé zaměstnance a jejich rodiny k pobírání podpory státu.
Restrikce směrem k většině není zodpovědná politika. Nebyl nám předložen zodpovědně sestavený rozpočet, zodpovědný ve smyslu spravedlivého dělení. Poslanci za komunistickou stranu nemohou akceptovat nezodpovědnost vlády, která se před médii, a tedy před občany, značnou měrou zodpovědnosti zaklíná. Tento rozpočet, který dává bohatým a bere chudým, který zakládá na vážný sociální konflikt, nemůžeme podpořit. Nehájíme lajdáky a dojiče sociálního systému. Hájíme zájmy poctivých spoluobčanů, kteří nic neukradli, nic nezpronevěřili, státní dluhy nedělají, státní arbitráže neprohráli, jen chtějí poctivě pracovat a zvyšovat si svou životní úroveň. Roste-li bohatství či zisky jiných, musí z toho profitovat celá společnost.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Dále vystoupí pan poslanec Bublan, připraví se pan poslanec Hašek. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec František Bublan: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane předsedo, chtěl bych vaším prostřednictvím požádat pana ministra financí, aby mi objasnil některé souvislosti, které mi ve vztahu mezi návrhem státního rozpočtu a projednávanými zákony nejsou příliš jasné.
Zákon o rozpočtových pravidlech stanoví, že zákon o státním rozpočtu je vypracován na základě, nebo přesněji řečeno s ohledem na platné zákony, které mají dopad na výši příjmů a výdajů státního rozpočtu. A nyní jsme v situaci, že právě projednáváme návrh zákona o státním rozpočtu v prvním čtení, kdy má Sněmovna rozhodnout, zda souhlasí s navrženou výší příjmů a výdajů a z toho vyplývajícího schodku. A tyto hodnoty zásadním způsobem ovlivňuje i rozpočtové určení daní, respektive zákon o rozpočtovém určení daní, v němž se stanoví, jaký podíl jednotlivých daní připadne státnímu rozpočtu a rozpočtům územně samosprávných celků, tedy krajů a obcí. Na programu této schůze Sněmovny však máme i projednávání dvou návrhů novel zákona o rozpočtovém určení daní. Jeden jsme již projednali v prvém čtení, to je tisk číslo 319, a druhý jsme rozjednali - tisk číslo 320. U toho druhého jde o peníze na platy učitelů, které podle současného znění jsou součástí státního rozpočtu. Pokud by tisk 320 byl schválen, pak by tyto peníze již nebyly součástí státního rozpočtu, ale byly by přesunuty přímo krajům jako jejich podíl na výnosu sdílených daní. Schválení či neschválení převodu peněz na platy učitelů ze státního rozpočtu přímo do daňových příjmů krajů by mělo zásadní dopad na konstrukci výše příjmů státního rozpočtu a hlavně na konstrukci výše příjmů kapitoly Ministerstva školství.
Chtěl bych se tedy prostřednictvím předsedajícího zeptat pana ministra financí, na jaké znění zákona o rozpočtovém určení daní je tento rozpočet konstruován. Jestli na současné znění, anebo na znění budoucí, pokud budou tyto tisky schváleny. A chtěl bych se zeptat, jak budeme postupovat v případě schválení některého z těchto tisků, případně jejich neschválení.
Děkuji.
***