(16.40 hodin)
Poslanec Jeroným Tejc: Já jen velmi stručně. Já osobně se domnívám, že by asi nebylo vhodné ještě předtím, než se rozhodne, zda tyto útvary budou definitivně samostatné, či budou spadat pod jednotné vedení či analytiku, aby bylo do nich nějakým výrazným způsobem zasahováno, protože to by skutečně mohlo znamenat, že tito lidé odejdou. A proto bych se přimlouval za to, aby tak činěno nebylo.
Nicméně poprosím vás, abyste ty otázky, které byly vzneseny, se pokusil zodpovědět písemně, pokud je to možné, abychom skutečně měli konkrétní otázky konkrétně zodpovězeny. Já chápu, že v této chvíli to asi úplně není možné, ale žádám vás o to. Děkuji.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Určitě. Nicméně prosím o pochopení, že jsme uprostřed nějakého procesu a na některé věci není možné odpovědět ne proto, že by neexistovala vůle, ale protože je proces a to definitivní rozhodnutí ještě není stanoveno.
Co mohu v touto chvíli říci, že výsledek těch analýz, tak jak je máme zpracovány, se kloní k tomu, ponechat samostatnost jednotlivých útvarů s celorepublikovou působností, nicméně zastřešit je společnou metodikou, společnou analytikou, sdílením informací, ovšem s absolutním důrazem na ochranu těchto informací před možností jejich zneužití. To je první věc.
Druhá věc. Já bych chtěl zdůraznit ten proces, jakým chceme dospět k definování optimální struktury. Právě proto je zde důležité, aby jednotliví ředitelé útvarů provedli sebehodnocení sami, aby sami navrhli podle jejich zkušeností optimální strukturu toho útvaru, který řídí, aby toto sdělení bylo konfrontováno pohledem zvenčí, a proto tedy ona prověrka a seznámení se s působností, kvalitou práce, strukturou. A teprve na základě této konfrontace potom bude provedena definice té výsledné podoby. Tedy není to něco násilím implementováno zvenčí, bude to v dobrém slova smyslu tvůrčí jiskření, které bude mít, doufám, jiný charakter než jedna ze zmiňovaných porad ředitelů těch útvarů s celorepublikovou působností. Tedy tvůrčí jiskření. A věřím, že bude nalezena nová, lépe fungující struktura těchto klíčových policejních složek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže to je asi celé. To je zřejmě vše k této interpelaci.
A můžeme pokročit k interpelaci pana poslance Miroslava Opálky a ta bude na ministra Miroslava Kalouska ve věci odškodnění za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi. Ne. Tak to jsem… To je špatně. Pan poslanec Opálka ve věci rozdílu stanovisek Ministerstva financí a Ústavního soudu k majetku obcí. Omlouvám se, je to jinak. Dobře. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s otázkou a podnětem, který vychází z rozdílných stanovisek Ministerstva financí a Ústavního soudu.
Jde o problematiku některého majetku obcí, který na ně byl převeden podle zákona číslo 172/1991 Sb. Konkrétně mi jde o takový majetek, se kterým k rozhodnému datu, což je 24. 11. 1990, nehospodařily přímo tehdejší národní výbory, ale jimi zřízené organizace. Podle Ministerstva financí je tento majetek ve vlastnictví obcí v současné době oprávněně. Podle stanoviska Ústavního soudu v nálezu číslo IV-185/96 však nikoli.
Ústavní soud vyvozuje, že do vlastnictví obcí přešel jen takový majetek, který obce k uvedenému datu přímo používaly. To by mohlo znamenat, že v majetku obcí by zbyly jen budovy bývalých národních výborů, eventuálně ještě jejich rekreační zařízení. Obávám se, že s ohledem na současnou rozhodovací praxi obecných soudů, která vychází z citovaného nálezu Ústavního soudu, by byl obecní majetek nabytý podle § 1 zákona číslo 172/1991 Sb. ve značném rozsahu ohrožen.
Ve vztahu k tzv. historickému majetku obcí byly již nejasnosti jednoznačně odstraněny novelou zákona číslo 114/2000 Sb. a přijetím nového § 2a. Chci upozornit, že už od roku 1988 platilo v tehdejším Československu několik právních předpisů, mimo jiné i vyhláška číslo 119/1988, podle kterých obce měly svěřovat majetek tomu subjektu, který s ním mohl nejlépe hospodařit ve smyslu, který určoval tehdy platný hospodářský zákoník. Šlo však vždy jen o právo hospodaření, nikoli o majetkový převod.
Žádám vás, vážený pane ministře, abyste mi sdělil, jaké legislativní kroky chystá vaše Ministerstvo financí. Jde mi o to a o takové kroky, které by napomohly obcím, aby se o svůj majetek již nemusely obávat. Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A prosím pana ministra. Prosím.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Vážený pane poslanče, dovolte, abych vám poděkoval za zájem a za podnět ve věci, která je pro Ministerstvo financí problematická, ze které se vskutku nijak neradujeme. Nicméně obávám se, že legislativní řešení toho problému v zásadě není možné. Jedná se totiž o normu, která je v platnosti šestnáct let a především je už normou zkonzumovanou. Obecně je možné vymezit majetek jenom nově, majetek samozřejmě nikoli zpětně, ale k datu účinnosti příslušné novely. To je přesně ten případ, na který jste upozornil. To byla novela zákona 114/2000, kde tedy byl novelizován zákon 172/1991. Ale tento postup není možný použít pro situaci, kdy nastaly rozdíly ve výkladu již roky existujícího a hlavně - zdůrazňuji, tam je ten problém - již naplněného ustanovení zákona. Nešlo by totiž o pouhé přeformulování textu, ale šlo by o reálně velmi vážné zásahy do již existujících právních vztahů, kde lze předpokládat zásadní nesoulad i s ústavními principy.
Nezbývá nám samozřejmě nic jiného, než respektovat názor zastávaný Ústavním soudem, ale nelze ho řešit ve smyslu toho nálezu plošně, protože vždycky půjde o to z hlediska soudy akcentovaného výkladu pojmu hospodaření, o jaké vlastně šlo právo hospodaření daného majetku, o posouzení toho kterého konkrétního případu.
Já bych rád zdůraznil, že tam, kde probíhají soudní řízení, tak ani jedno podání nedalo Ministerstvo financí. Ani v jednom případě se majetku nedomáhá stát na základě podání Ministerstva financí nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Vždy jde o poměrně účelový postup třetích osob, v jejichž zájmu ten majetek je. Typicky se to týká bytových družstev, jejichž bytové domy stojí na pozemcích, které jsou dotčeny zákonem. Zatímco stojí-li na pozemku státu, tak díky jedné poslanecké iniciativě mají právo na převedení tohoto majetku zdarma, zatímco stojí-li na pozemku obcí, které z našeho názoru jsou tedy majetek obcí, tak ty obce jim to logicky a velmi správně chtějí prodat. A ono je samozřejmě v jejich zájmu, aby soudně dosáhly rozhodnutí, že se nejedná o majetek obce, ale o majetek státu, protože pak se podle jiného zákona mohou domoci toho, že jim ten majetek je převeden bezúplatně. To je důvod těchto soudních sporů, nikoli proto, že stát by se tohoto majetku soudně domáhal.
Právě proto bude ale žádoucí, aby podmínky stanovené zákonem pro přechod tohoto státního majetku vždycky rozhodl soud. My jsme pevného názoru, že jakkoli ta situace je nepříjemná, tak není řešitelná legislativním způsobem.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane poslanče, máte ještě slovo. Minutu.
***