(17.10 hodin)
(pokračuje Exner)
Za druhé. Do systému musí být zapojeno co nejvíce spojenců. To tedy zatím také není, naopak jsme byli dlouho informováni o tom, že jde výlučně o dvoustrannou záležitost na jedné straně Spojených států amerických a svým způsobem samostatně České republiky a Polska.
Za třetí. Systém musí chránit celou Evropu. Myslím, že už mnohokrát bylo prokázáno, že nechrání, a v neoficiálním překladu projevu generálního tajemníka Severoatlantické aliance Scheffera se zdůrazňuje, že zatím není kryt především úsek na jihu a zvláště jihozápadě Evropy. Systém má být také zahrnut do obranného plánování NATO, což je zatím ve stadiu studií.
Dámy a pánové, dovolte mi ještě říci několik slov právě k tomu, že v této souvislosti jsme dostali projev generálního tajemníka NATO. Je pro mě trochu překvapivé, že tento činitel předpokládá, že v současné době už scénáře vzájemně zaručeného zničení nás nemusejí znepokojovat. Došlo snad skutečně k takové likvidaci zbraní hromadného ničení, především jaderných zbraní a balistických raket, které už vylučují vzájemné zničení těch, kteří tyto rakety mají? Snad můžeme věřit tomu, že je určitá politická spolupráce např. mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými, ale že bychom měli být úplně klidní, že k žádnému konfliktu nemůže dojít, je v rozporu s tím, že ten samý činitel ukazuje vlastně na vzrůstající rozpory, které se mu jeví jako nebezpečí nového začátku studené války právě v té diskusi mezi Spojenými státy americkými a Ruskem. Jestliže mluví, že jaderné ambice některých zemí by mohly vést k tzv. dominovému efektu v jejich sousedství, pak já se ptám, jestli právě vypovězení smlouvy ABM a zahájení jednostranného budování protiraketového systému, tak jak to udělaly Spojené státy americké, když následně se požaduje účast celé Severoatlantické aliance, nebudou náhodou vést ke spuštění dominového efektu v zajišťování protiraketové obrany a případně dalšího dominového efektu dalšího kola zbrojení. Mluví také o tom, že možní noví držitelé jaderných zbraní, případně balistických raket, nebudou všichni patrně patřit k racionálně uvažujícím jedincům. Ptám se ale, jestli opravdu v současné době představitele všech zemí, které jsou členy současného jaderného klubu, je možné počítat k racionálně uvažujícím jedincům. To všechno mě vede k tomu, že bych v žádném případě se nepřipojil k tvrzení, že vzájemně zaručené zničení už nás nemá znepokojovat.
Nová pro nás všechny je skutečnost, že se dostalo na světovou úroveň to, co se diskutuje už od roku 2003, a sice nebezpečí vzniku a rozšíření soukromého trhu s komponenty zbraní hromadného ničení. Ve skutečnosti se zatím uvádí naštěstí pouze jediný závažný případ, a sice pašerácká síť pákistánského vědce Khana v souvislosti s prodáním některých komponentů Libyi, jak údajně Libye sama přiznala. Bylo by potřeba, když jsou tyto informace známy, jaké další sítě a které další státy jsou případně zapojeny do této činnosti a co se stalo s onou uváděnou pašeráckou sítí A. Q. Khana.
Myslím si, že je tady celá řada otázek, které stojí za vyjasnění. Pokládám za naprosto neúčinné, jestliže se na každé schůzi Poslanecké sněmovny zabýváme problematikou protiraketové obrany, ale nedostáváme odpovědi na konkrétní otázky. Připomenu, že nebyly zodpovězeny mnohé otázky, které zde v Poslanecké sněmovně byly předloženy při předchozích diskusích k těmto věcem.
Pane místopředsedo vlády, máte šanci na mnohé věci aspoň tentokrát odpovědět.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Exnerovi. Podle pořadí je nyní pan poslanec Řihák přihlášen do rozpravy, poté pan místopředseda Lubomír Zaorálek. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Řihák: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážená vládo, nevím, zdali dostaneme odpovědi na naše otázky, protože jak říkal můj předřečník, většinou se odpovědí nedostává. V červnu jsme přerušili tento bod, který nese název informace pana premiéra k vybudování americké radarové základny, a tak jako minule, ani teď ho tady nevidím. Je to poměrně smutný pohled do vládních lavic a je to určitě obrazem toho, jak vláda komunikuje v této oblasti.
Minule, v červnu, zde bylo řečeno, že ještě neznáme místo, přesné místo, tu kótu, kde bude radar v Brdech umístěn. Bylo tady řečeno, že pan premiér chce vyjít vstříc některým starostům, kteří chtějí, aby tento radar byl minimálně čtyři až pět kilometrů vzdálen od jejich obcí. Po přerušení tohoto bodu jsme se dozvěděli, že radar má stát tam, kde se původně zamýšlelo, necelé dva kilometry od obydlené oblasti v Brdech. Když jsem kdysi i pana ministra interpeloval a ten říkal, že není problém jednat o tom, že tento radar, tuto americkou vojenskou základnu posuneme dál do vnitrozemí, já jsem říkal, vždyť přece brdský prostor, i když je velký, má zhruba 280 kilometrů čtverečních, neumožňuje umístit tento radar do středu. Protože pokud bychom tento radar umístili do středu Brd, muselo by se hledat řešení, zdali bude nebo dojde ke zrušení dělostřelecké divize v Jincích. O tom všem vláda věděla dopředu a pouze mlžila. Už od února nám tady říká nepravdy.
Já jsem minule a předminule vyzýval pana premiéra Topolánka a ptal jsem se ho na to, proč 16 starostů z okresu Příbramska nedostalo od března odpověď na svůj dopis, kde jsme mu pokládali otázky. Chci ho znovu požádat, jestli by nám konečně neodpověděl na tento dopis z března.
O prázdninách jsme se dozvěděli o tom, že vláda chystá investice do zanedbané brdské oblasti, že dá peníze do obcí v okruhu deseti kilometrů od chystané výstavby radaru. Samozřejmě pan premiér a členové vlády tvrdí veřejně, že tyto investice nemají nic společného s tím, že tady bude vybudována radarová základna. Já bych se pana ministra chtěl zeptat, proč v materiálech, které jsme obdrželi, je napsáno, že dne 5. září během výjezdního zasedání vlády ve Spáleném Poříčí přislíbil premiér Mirek Topolánek starostům obcí, kterých se má dotknout případná výstavba radaru, podporu pro rozvoj kraje, a to bez ohledu na to, jak dopadnou jednání se Spojenými státy. Nevím, co dělá levá ruka a co dělá pravá ruka. Pan premiér veřejně říká, že to nesouvisí s radarem, a tady v materiálech máme, že investice přislíbil obcím, kterých se má dotknout případná výstavba radaru. Já bych opravdu na to potřeboval odpověď.
Pokud se mluví o investicích do této oblasti, není to přece nová myšlenka z řad ODS. Já jsem se již začátkem února zúčastnil společně s panem ministrem Vondrou, já jako starosta, on jako člen vlády, setkání na Středočeském kraji, kde byl hejtman Bendl a hejtman Zimmermann. Hejtman Zimmermann se podivoval nad tím, proč nechceme americkou vojenskou základnu v Čechách. Veřejně vystoupil a řekl, vždyť bychom přece měli být Američanům vděční za to, co pro nás v historii udělali. Tady přece ta diskuse není o žádném vděku! Pan hejtman Bendl zde vystoupil a veřejně řekl, a myslím si, že tyto věci lze doložit, řekl, že bychom měli využít této situace, že bychom jako starostové obcí z okolí Brd měli dát svoje požadavky na řešení infrastruktury, na řešení cest, škol, vodovodů a kanalizací.
***