(18.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní ministryni. Prosím nyní zpravodaje pana kolegu poslance Jana Moravu o slovo.
Poslanec Jan Morava: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, musím jako zpravodaj konstatovat, že předkladatel, tedy vlády ČR, předložil sněmovní tisk číslo 269 v souladu se všemi legislativními principy. Tisk obsahuje všechny formální náležitosti, které vyplývají z jednacího řádu.
Myslím si, že nemusím opakovat důvody, které vedly vládu k předložení tohoto zákona. Velmi dobře to tady popsala paní ministryně. Vláda návrh novely schválila usnesením dne 18. června 2007. V důvodové zprávě se uvádí, že zákon je v souladu s ústavním pořádkem ČR, s mezinárodními smlouvami a s právem EU. Z pohledu fiskálního jsou v důvodové zprávě specifikovány jeho dopady.
Paní místopředsedkyně, tolik má stručná zpravodajská zpráva.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám, prosím o vaše případné přihlášky. Není li žádná, končím obecnou rozpravu. Nyní rozhodneme podle § 90, odst. 5, o pokračování projednávání tohoto návrhu.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 269 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení."
Prosím o chvilku trpělivosti, než z kuloárů přijdou naši kolegové.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 32. Kdo je pro, abychom tento návrh schválili v prvním čtení? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 32 přítomno 177, pro 147, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Zahajuji podrobnou rozpravu bez písemných přihlášek. Táži se na vaše přihlášky. Nejsou žádné, končím podrobnou rozpravu. Přistoupíme k hlasování o celém návrhu zákona.
Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 269."
Zahajuji hlasování pořadové číslo 33. Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 33 přítomno 178, pro 154, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji předkladatelce paní ministryni a také zpravodaji. Končím projednávání bodu 11, sněmovní tisk 269.
Dalším bodem je bod číslo
12.
Návrh poslanců Miloslava Souška, Olgy Zubové, Ivana Ohlídala, Petra Wolfa
a Anny Čurdové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 227/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Opět upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem vyslovili souhlas již v prvním čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 227/1.
Prosím, aby tento návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Miloslav Soušek.
(V sále je velmi rušno.)
Poslanec Miloslav Soušek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych uvedl návrh poslanců Miloslava Souška, Olgy Zubové, Ivana Ohlídala, Petra Wolfa a Anny Čurdové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, tzv. školský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Přestože důvody, pro které jsme novelu připravili, jsou podrobně uvedeny v důvodové zprávě, chtěl bych ještě objasnit, a to ne z pohledu zákona, ale z pohledu obecného, proč se tímto tématem budeme dnes zabývat.
Současný zákon umožňuje studovat na víceletém gymnáziu, tj. šestiletém nebo osmiletém, a zároveň nařizuje pro víceletá gymnázia konat dvakrát přijímací řízení. První je pro přijetí na gymnázium na nižší stupeň a další přijímací řízení se koná uprostřed studia pro přijetí na tzv. vyšší stupeň. Pokud se vám to zdá nesmyslné, mě také. Dotkne se to tří skupin.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane poslanče, vím, že je pozdní hodina a všichni se těšíme na konec tohoto pracovního dne, ale přesto prosím, abychom zbývajících 25 minut ještě věnovali našemu programu. Prosím o klid v jednací síni.
Poslanec Miloslav Soušek: Takže jsou to tři skupiny: žáci, rodiče a školy.
Nejprve žáci. Když si dáme příklad šestiletého studia, tak tito studenti dělali zkoušky a rok a půl nato dělají přijímací zkoušky a přijímací řízení znovu. Dále žáci: Kvůli vysoké poptávce po tomto typu studia a nízké kapacitě víceletých gymnázií uspěl například v Praze pouze každý čtvrtý uchazeč. Zkoušky byly obtížné a výběr byl dostatečně reprezentativní. Za další: Vyučování v celém druhém pololetí provází stoupající nejistota a strach, protože žák dává daleko větší přednost než studiu zkouškám, aby mohl postoupit dál. Za další: Není jasné, jak by navazovali na práci skupiny žáci, kteří budou v učivu o dva roky pozadu, například na gymnáziích, která jsou zaměřena na jazyky. (V sále je stále rušno.)
Další je skupina rodičů žáků víceletých gymnázií. Ti zcela oprávněně argumentují, proč jejich děti, které již jednou uspěly v přijímacím řízení, je mají zcela nesmyslně opakovat.
Další důvod je, že děti mohou dosahovat na gymnáziu vynikajících výsledků, ale v určité chvíli jsou odkázány na jednu jedinou zkoušku, která se buď může, nebo nemusí povést, ale nicméně nic nevypovídá o tom, jak žák studuje, jestli dobře, nebo špatně.
Další skupina, které se to dotkne, je skupina pedagogických pracovníků. Pro čtyřleté studium musí vytvářet minimálně dvě sady přijímacích zkoušek. Dá se říci, že i objem vyhodnocování výsledků přijímacích zkoušek se opět zdvojnásobí. No a z hlediska pedagogů stres způsobený žákům je také nepříznivý, protože se projeví ve druhém pololetí školního roku, ve kterém mají zkoušky dělat.
Poslední důvod je administrativa. Neustále si říkáme, že je třeba administrativu snižovat, ale náklady a pracovní úkony spojené s administrativou přijímacího řízení se rozhodně zvýší. Abychom si řekli konkrétní čísla: V letošním roce se podle tisku zúčastnilo více než 9000 žáků přijímacího řízení a bude se to další rok opakovat, spíše se pak počet bude zvyšovat, protože v tomto roce se to konalo pouze pro žáky šestiletých gymnázií a budou nastupovat žáci osmiletých gymnázií.
Neméně závažným důvodem je časové období. Přijímací zkoušky do víceletého cyklu předbíhají řádově o 14 dní zkoušky do čtyřletého gymnázia, a řada žáků proto volí nanečisto zkusit první zkoušku a v případě, že to nevyjde, zkusí druhou zkoušku na čtyřleté období. Může se však stát, a také se stává, že tito žáci blokují oba typy studií.
Původně jsme navrhovali, aby tento zákon probíhal v § 90, nicméně na žádost výboru pro mládež bylo dohodnuto, že nebudeme požadovat § 90, že necháme proběhnout normální řízení, ale bylo by vhodné, abychom ho zkrátili na 15 dnů, a tím bychom stihli celou administrativu do následující schůze Poslanecké sněmovny.
Závěrem bych si ještě dovolil zdůraznit, že se návrh zákona opírá o požadavek škol i odborné veřejnosti.
Věřím, že s vaší pomocí tento naprosto zbytečný akt v zákoně 561/2004 odstraníme. Děkuji.
***