(17.00 hodin)
(pokračuje Martínek)
Nicméně tato metoda se neukázala jako dobrá a vedla zcela jednoznačně ke scestným procesům, kdy jednotlivé obce si kupovali v podstatě podnikatelé a ti prakticky diktovali, na co by daně šly, a v mnoha případech potom docházelo k zpětnému přerozdělování daní formou dotací zpět do těch, kteří daně platili. Právě proto byla změna tohoto daňového systému v roce 2000 provedena.
Ten systém, který je v tom stávajícím zákoně zaveden, to znamená rozdělovat daně podle daní fyzických osob ze závislé činnosti, podle sídla provozovatele, se podle našeho názoru jednoznačně osvědčil. A to zejména z toho důvodu, že cíleně směřuje tam, kde ten podnikatel skutečně podniká, a ne tam - jak to bylo v minulosti - kde peníze šly do takzvané plátcovy pokladny, to znamená, že například byla-li sídla těch institucí v Praze, ale ony ve skutečnosti podnikaly někde jinde, tak daně šly do Prahy nebo do jiného velkého města, nikoliv tam, kde zatěžovaly reálně život obyvatelstva. Proto tedy ten návrh na zvýšení o 1,7 miliardy Kč.
Podíl obcí na spotřebních daních si myslíme, že je potřeba zavést, protože v poslední době dochází k neustálému zvyšování spotřebních daní. A má-li platit ten princip, kdy obce a jejich rozpočty dýchají se státním rozpočtem, pak musí nutně mít obce podíl i na spotřebních daních. Je to ostatně i žádost Svazu měst a obcí. Proto tedy zavedení toho nového systému.
Já bych se nyní zaměřil na to, co vlastně tento systém přináší jednotlivým obcím. Je tady samozřejmě otázka - Ministerstvo financí bude jistě argumentovat tím, že vlastně tento návrh směřuje vůči státnímu rozpočtu a žádá ze státního rozpočtu prostředky v té celkové výši, jak jsem říkal, 8 miliard Kč. Nicméně je třeba si uvědomit, že v návrhu státního rozpočtu, který schválila vláda, je jednoznačně konstatováno, že v příštím roce proti letošnímu roku dojde ke snížení dotačních titulů, které směřovaly k obcím, o 4,7 miliardy Kč. To znamená, tady jednoznačně vidíte, že toto snížení už pokrývá část nákladů, které jsou spojeny s touto změnou systému.
Obdobně platí to, že zatímco stát v minulosti snížení daňových příjmů z těch ostatních daní si pokryl spotřebními daněmi, které mu mimochodem v příštím roce znovu porostou, tak obce tady tyto daně neměly. To znamená, je evidentní, že požadavek na 8 miliard ze státního rozpočtu, přesunout do obecních rozpočtů, je spravedlivý a ve skutečnosti neznamená žádný zásah do vztahu mezi rozpočty veřejnými, obecními a rozpočty státními.
Já bych se také zaměřil na to, jaké jsou rozdíly mezi tím návrhem, který připravila vláda a který, jak víte, včera neprošel. Myslím si, že to, že neprošel vládní návrh, je veliká chyba. My jsme na to upozorňovali už v začátku. Samozřejmě, že každá vláda má právo dělat změny v systému daní, nicméně pokud takové změny dělá, pak si musí být vědoma také dopadů těchto změn a musí je příslušným způsobem kompenzovat tam, kde jsou nepochybné. To, že nebude předloženo Poslanecké sněmovně rozpočtové určení daní ve vládní verzi, je evidentně chyba této vlády, je to chyba velmi vážná, protože bude ohrožovat stabilitu rozpočtů měst a obcí, a to v situaci, kdy města a obce by se měly podílet spolupodílem na čerpáním evropských peněz.
Já nechci vyčítat vládě, a vůbec ne Ministerstvu financí, že by se nesnažila hledat řešení toho složitého problému, a protože jsem byl u řady těch jednání, tak vím, že ta snaha byla v mnoha směrech upřímná. Ten hlavní problém, který se snažila vláda řešit v tom návrhu zákona, byl takzvaný plynulý přechod, to znamená odstranění těch jednotlivých stupňů a přechod k plynulému systému podle počtu obyvatel. Bohužel se vládě nepodařilo vyřešit tento problém, respektive jeho dopady, a ten vládní návrh, který byl předložen vládě na včerejším jednání, znamenal, že 140 měst nad 10 tisíc obyvatel by na tuto vládní reformu zásadním způsobem doplatilo, aniž pro to byl jakýkoliv logický důvod.
Myslím, že lépe než jakékoliv řeči budou hovořit čísla. Když porovnáme vládní návrh s návrhem, který máte před sebou, tak například pro město Litovel znamenal vládní návrh ztrátu 3,3 milionu Kč ročně, návrh ČSSD znamená nárůst 5,4 milionu Kč. Pro město Litomyšl znamenal vládní návrh ztrátu 3,9 milionu Kč, návrh ČSSD znamená nárůst 5,4 milionu Kč. Pro město Hlinsko znamenal vládní návrh ztrátu minus 4,3 milionu Kč, návrh ČSSD znamená nárůst 5,5 milionu Kč. Pro Jablonec nad Nisou znamenal ztrátu minus 18 milionů Kč, návrh ČSSD znamená nárůst 27 milionů Kč. A nejhorší ztráta se týkala města Olomouce, kde vládní návrh znamenal ztrátu 193 milionů Kč, zatímco návrh ČSSD znamená nárůst 80 milionů Kč.
Mimochodem, město Olomouc je krajským městem regionu, který ze všech kritérií je hospodářsky v této chvíli nejslabším regionem v republice. Myslím si, že je krajně nezodpovědné v této situaci krajskému městu, které by se mělo podílet na řešení problémů tohoto kraje, takovýmto způsobem okleštit rozpočet.
Ten problém, proč se to vládě nepodařilo, respektive Ministerstvu financí, je evidentní. My jsme se snažili, a nakonec i Ministerstvo financí se snažilo, v roce 2000 už při tom prvním systému zavést takzvaný lineární systém rozdělování. Nicméně na tyto problémy jsme narazili, a protože jsme je nedokázali vyřešit jiným způsobem, a Ministerstvu financí se je tehdy nepodařilo vyřešit jiným způsobem, proto právě vznikly ty jednotlivé velikostní kategorie.
Příjmy, které přináší, a rozdíly, které jsou v těch dvou návrzích, se projevují samozřejmě ve všech obcích v republice. A můžu každému z vás, vážené kolegyně a kolegové, protože mám přehled všech obcí v republice, předvést a dodat seznamy, jakým způsobem ten návrh zasahuje jednotlivá města a obce v republice. A garantuji, že návrh ČSSD je jednoznačně příznivý pro všechna města a obce v republice, to znamená nepoškozuje ani jeden z těchto subjektů.
Dámy a pánové, jaké jsou základní závěry toho, co navrhujeme? Jednak opatření, které vám předkládáme, zmírňuje dopady reformy veřejných financí, aniž na druhé straně odstraňuje to společné dýchání, to znamená je zřejmé, my jsme si toho také vědomi, a ten návrh je koncipován tak, aby pokud bude docházet ke snižování rozpočtu státu, obdobným způsobem dýchaly i obce. Nicméně není možné, aby se rozpočty měst a obcí snižovaly víc, než se snižují příjmy státního rozpočtu. Opatření ČSSD přinášejí pozitivní efekt pro všechny velikostní kategorie. Opatření ČSSD odstraňují hlavní nedostatky stávajícího systému. A opatření ČSSD zachovávají stabilitu rozpočtů měst a obcí České republiky.
Dámy a pánové, já bych byl velmi rád, kdybychom se povznesli nad jednotlivé názory a politická přesvědčení, a byl bych velmi rád, abychom propustili tento zákon do druhého čtení. My nejsme dogmatici a jsme připraveni jednat s ostatními politickými subjekty zde ve Sněmovně a nalézt společná řešení.
***