(16.10 hodin)
(pokračuje Šimonovský)
Proto si myslím, že se budeme muset jednou k tomu právnímu nároku vrátit, ale jsem také pro, aby praxe prokázala, jestli to bude potřebné.
To, co jsem upozornil, že Evropská komise na nás vyžaduje, je zejména to, abychom také uměli dohlédnout na výkon toho školení, řádný průběh těch školení, jestli skutečně ten rozsah výuky je plněn, jestli to není jen zcela formální, jak to probíhá v současné době. A proto si myslím, že další návrhy v tomto směru by měla přinést praxe a zejména by měl napřed ale nastoupit ten profesionální státem organizovaný a dohlížený dozor, vrchní státní odborný dozor, nebo odborný dozor, který tak velmi chybí v té druhé části, na kterou chci upozornit, a to v provozu na pozemních komunikacích. Zde stát rezignoval na dohled nad zákonem a výsledkem jsou novely, které se snaží vyřešit ten problém z opačné strany, nikoliv řešit příčiny toho problému, ale jeho důsledky.
Důsledkem zavedení zákona a bodového systému na silnicích v loňském roce byl samozřejmě zvýšený počet přestupků. Správní úřady na to nejsou připravené a jsou velmi překvapené, že musí řešit více přestupků, tudíž je řeší jaksi kumulovaně, což je samozřejmě velmi kritizováno ze strany řidičů. Je třeba tento problém řešit, ale jak už jsem naznačil, tak podle mého názoru ta cesta není v tom, že budeme zmírňovat nebo snižovat počet skutkových podstat, za který body jsou přidělovány, ale budeme se naopak snažit asi posílit správní úřady nebo apelovat na to, aby správní úřady dokázaly tu agendu zvládnout třeba za pomoci výpočetní techniky a řádně řidiče, kteří přestupek udělali, velmi rychle pozvat k projednání toho přestupku, nikoliv kumulovaně někdy za několik měsíců, když ten řidič už neví, co vlastně spáchal a kdy to spáchal.
Takže to je zásadní věc. A druhá věc, proč stát není účinný ve vymáhání práva na silnicích, je, že policie prostě na silnicích neexistuje. A stejně tak místo abychom řešili příčinu, že policie místo toho, aby řešila prevenci, aby byla přítomna na nebezpečných místech, tak likviduje nehody, kde se vlastně stala hlavním likvidátorem pojišťovny a garantem toho, že to, co se uvádí v hlášení o nehodě, je skutečně verifikovatelné, nebo že je to pravda, že je to verifikováno orgánem policie. To je praxe, která v Evropě není běžná, a byl bych rád, abychom zase řešili tu příčinu toho problému, uvolnili policisty od zbytečných prací, to znamená aby k nehodám vyjížděli policisté pouze tehdy, když je zmařen lidský život nebo je tam nějaké vážné zranění nebo škoda na veřejném majetku, ale nikoliv abychom byli svědky toho, že si je volají účastníci nehody, pokud mají poškozené svá drahá auta a pojišťovny by jim nevěřily, že se to stalo tak, jak oni jim to nahlásí. Zde je cesta, abychom dokázali zvýšit počet policistů na silnicích, kteří budou v těch nebezpečných místech, a nikoliv tím, že budeme posilovat množství policistů anebo budeme ubírat skutkové podstaty, které jsou bodovány.
Takže tam bych apeloval také na poslance, nebo vás kolegy, abyste počkali na to, až se podaří státu zvýšit odborný dozor a dohled nad zákonem, a teprve potom, až bude tato cesta vyčerpána, abychom řešili jinou cestu. Škoda, že nám utíká už první změkčení, které hospodářský výbor přijal. To školení, které je z německého modelu, si bohužel vybírá jenom tu jednu hrozinku, co německý systém má, ale vůbec nestudovalo německý systém, který vlastně boduje úplně každý přestupek a je to prostě systém, který je potřeba buď vzít celý, anebo nebrat jeho část.
Takže znovu apeluji. Vyřešme napřed dohled, dozor, a potom teprve řešme problémy, které s výkonem a s bezpečností na silnicích zbudou.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Šimonovskému a zeptám se, zda se někdo ještě hlásí do obecné rozpravy k tomuto bodu. Nevidím nikoho takového, končím tedy obecnou rozpravu.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Do ní mám tři přihlášky. První se hlásí pan zpravodaj Karel Sehoř, poté je zde přihláška pana poslance Karla Korytáře a pana kolegy Miloslava Kaly. Slovo má pan poslanec Karel Sehoř.
Poslanec Karel Sehoř: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vystupuji první, protože už zde byl avizován pozměňovací návrh k mému pozměňovacímu návrhu, který jsem rozdal na lavice. Chtěl bych upozornit, že na tom listě, který máte podepsaný mým jménem, ten první bod je škrtnutý a prostě jsem ho neuplatnil, ale už jsem to nestačil přepsat načisto; takže ten neexistuje.
Ten druhý bod se netýká zákona č. 247/2000 Sb., ale zákona č. 361/2000 Sb. Je to tam poznamenáno, ale někdo by to mohl třeba špatně přečíst.
V tom bodě 4, kde je popsán nový § 79a v odstavci 3 písmeno a) - tak teď bych chtěl načíst jiné znění tohoto písmene: a) povinná při měření rychlosti postupovat podle písemných podmínek stanovených policií nebo obecní policií; obecní policie postupuje vždy v součinnosti s policií.
Čili to jsem upravil ten svůj pozměňovací návrh, který jsem rozdal na lavice a který jinak platí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Karlu Sehořovi. Prosím nyní o slovo pana kolegu Karla Korytáře.
Poslanec Karel Korytář: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, můj pozměňovací návrh v části 2 III tisku 185 jste obdrželi písemně. Já bych se k těm šesti bodům, které tam navrhuji jako pozměňovací návrhy, vyjádřil v krátkém komentáři pro snadnější pochopení při hlasování ve třetím čtení.
Platné znění zákona o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahuje v řadě ustanovení také výjimky z těchto ustanovení nebo jejich částí. Některé z těchto výjimek se týkají mimo jiné vozidel zdravotnických záchranných služeb. Není ovšem definováno ani tímto, ani jiným zákonem, které záchranné služby jsou za služby zdravotnické pokládány. Navržená novela má řešit základní problémy, které v současné době z hlediska vztahu k zákonu o provozu na pozemních komunikacích ztěžují činnost organizaci specializované na záchranu zdraví a života především v horách a ostatních terénech. Touto organizací je Horská služba České republiky, obecně prospěšná společnost. Změny jsou formulovány tak, aby se jednalo opět o novelu technickou, věcnou, nekontroverzní.
Nyní k jednotlivým paragrafům.
K § 5, který se týká povinnosti řidiče. Nově zařazený odstavec má legalizovat použití nejrůznějších podvozků za sněžný skútr nebo čtyřkolku, jedná se o sáňky různých konstrukcí za skútr a podvozky za čtyřkolku, umožňující jízdu například ve skalním terénu, a kombinaci takových podvozků s nosítky nebo lehátky. Taková přípojná vozidla nemohou splnit požadavky zákona č. 56/2001 Sb., ve znění všech pozdějších a souvisejících předpisů, kladené na technické provedení a způsobilost vozidel a přípojných vozidel pro užití na pozemních komunikacích. Přestože takové záchranné prostředky jsou používány převážně mimo pozemní komunikace, v otevřeném terénu, není při záchranářské činnosti reálně možné vyloučit jejich použití i na pozemních komunikacích, zejména tam, kde takové komunikace nejsou pro ostatní druhy motorových vozidel sjízdné a přístupné.
K § 6 odst. 2. V tomto bodě jsou řešeny výjimky z povinnosti řidiče připoutat se za jízdy bezpečnostním pásem. Ke stávajícím výjimkám, které zákon uvádí pro řidiče mimo jiné bezpečnostních sborů, požární ochrany, zdravotnických záchranných služeb, připojuji stejnou možnost pro řidiče vozidla Horské služby.
Totéž platí v § 9 odst. 3, kdy se tato možnost vztahuje na přepravovanou osobu, to znamená záchranáře.
K § 6 odst. 3. Obdobně jako je v uvedeném odstavci umožněna přeprava dítěte, aniž by byly splněny povinnosti ve vztahu k použití dětské sedačky, u bezpečnostních sborů, obecní policie, požární ochrany a zdravotnické pomoci, doplňuje se o logicky adekvátní formulaci pro přepravu dítěte ve vozidle Horské služby.
***