(15.00 hodin)
(pokračuje Dolejš)
A právě proto bychom dnes neměli vzkázat, že se tady odehrál jakýsi zideologizovaný souboj sociálního státu a jakéhosi daňového edenu, ale že budeme jak hlasováním, tak možná i průvodním usnesením brát svou roli vážně, že toto zamítneme a že jim řekneme, že v brzké době přineseme taková řešení, která minimálně ve střednědobém horizontu, to znamená v letech 2009, 2010 a dál, jim z té peněženky konečně přestanou brát, a že zvýšíme jejich šanci na slušný život.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan místopředseda Vojtěch Filip. Pane místopředsedo, máte slovo. Další písemnou přihlášku nemám, z místa se přihlásil pan poslanec Škromach, připraví se tedy pan poslanec Škromach. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, předsedo vlády, členové vlády, paní a pánové, já bych velmi stručně odůvodnil svůj návrh, který chci přednést na konec vystoupení ve třetím čtení.
Diskuse se vede o tom, zda je reforma potřebná, nebo ne. Ano, reforma je potřebná, říkají to všechny politické strany. Problém byl v tom, jaká reforma veřejných financí. Ovšem výsledek odpovědi o té potřebě reformy byl dialog hluchých. Nediskutovali jste s opozicí, dokonce jste nediskutovali ani s vlastními a své rebely jste umlčeli, nevím, jakými prostředky, ale podařilo se vám to. Takže degradace politické diskuse vlastně směřovala do jediného cíle: udržení se ve vládních postech a ve víře ve vlastní neomylnost. Tato víra, kterou jste ovládáni, je provázena tím, že ti, kteří byli umlčeni, přiznávají, že ve vašem návrhu jsou takové chyby, na které opozice vás zdarma upozorňovala. Takže výsledek bude jednoduchý: vady v účetnictví, neschopnost dodržení termínu vůbec vytvořit pro účetní firmy počítačové programy, které samozřejmě nebudou mít žádný nárok na to, aby si od vás získaly jakousi dotaci na nově pořizované programy, které jste tady vehementně prosazovali, např. pro fiskální pokladny s pamětí. Co bude výsledek? Mnohem nižší příjem státního rozpočtu a mnohem horší finanční morálka.
Pokud jsem nazval v prvním čtení debaty o tisku 222 váš krok deformou, nemohu jinak, než tento návrh, který jste potvrdili minulý týden ve středu, potvrdit.
Nezbývá mi tedy, abych tady planě neřečnil, než podle § 95 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhnout hlasovat o jiném návrhu v textu zákona. A ten jiný návrh, který zároveň odevzdám zpravodaji, zní takto:
Vláda České republiky navrženou reformou nazvanou stabilizace veřejných rozpočtů poškozuje většinu občanů České republiky a přímo destabilizuje státní rozpočet České republiky a ostatní veřejné rozpočty.
O tomto návrhu budeme hlasovat po vyčerpání pozměňovacích návrhů. Děkuji vám.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní se z místa přihlásil pan poslanec Škromach. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, tady už snad všechny argumenty zazněly, mnohé se opakují. Máme tady hrdiny, máme tady vítěze. Mnozí hrdinové, kteří se zdají býti těmi rebely, kteří by možná za nějaký ten pozměňovák vyměnili zásadní změny a možná by už takovými hrdiny nebyli, nakonec možná, že pro návrh hlasovat budou, možná, že ne, uvidíme. Ale vládní koalici hlavně drží při síle a při moci ten pocit vládnout. Jsou schopni obětovat osudy milionů lidí, tisíců rodin v této zemi.
Sociální demokracie má jasný vzkaz: Ve chvíli, kdy uspějeme ve volbách, změníme tyto zákony. O některé se pokusíme už v tomto volebním období a určitě nám v tom pomůžou různé společenské organizace, odbory, zaměstnavatelé a další. Očekávám, že potom budou moci i poslanci, kteří dneska jsou nazýváni takzvaně rebely, pomoci prosadit takovéto změny, když už nejsou schopni tyto své návrhy prosadit v rámci koaličních návrhů.
Chtěl bych taky říct, a možná, že mě pan ministr financí opraví, ale podle některých názorů expertů na daně je paradoxní, že to, co nakonec vláda vybere na přímých daních, tak zčásti navíc oproti tomu stávajícímu odvodu odvede do bruselské kasy. A tato vláda, která se tváří, že vlastně chrání Českou republiku před evropskou byrokracií, funguje obráceně - odvede více peněz do rozpočtu Evropské unie, ale nedostane ani jedno euro navíc. Myslím si, že i toto jsou ukázky naprosté neprovázanosti.
A už vůbec nehovořím o tom, že tak zásadní a koncepční změny nejsou řádně projednávány ani v rámci tripartity. Tahle vláda nemá zájem na udržení sociálního smíru. Tahle vláda dokonce nerespektuje názory sociálních partnerů, ať už jsou to odbory, ať už jsou to zaměstnavatelé. Tahle vláda nepřihlíží ani ke stanoviskům různých organizací, které zastupují např. zdravotně postižené. A návrhy, které řadí mezi takzvané černé pasažéry důchodce, lidi se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, takovéto návrhy a takovéto změny zákonů v žádném případě nemůže sociální demokracie podpořit. Myslím si, že jsme řekli jasně své stanovisko, a mrzí nás, že bohužel doteď nepředložila vláda ani ministr financí vlastně skutečně propočty, jaké budou mít tyto kroky do budoucna dopady na jednotlivé sociální skupiny v rámci České republiky. To je zásadní problém.
A nakonec, vážení páni poslanci a paní poslankyně, prostřednictvím předsedajícího, zvažte sami. Hlasujete o černé díře, hlasujete do tmy a je jenom otázka, kdy skončíte na náraznících v černém tunelu. (Potlesk v levé části sálu.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí z místa. Ano, pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl říct také několik slov před třetím čtením.
Je iluzí se domnívat, že Česká republika se obejde bez reformy veřejných financí. Myslím si, že to těžko může někdo zpochybňovat. Já jsem se snažil upozornit v prvním čtení na některé věci, které jsem nepokládal za správné, a pochopil jsem po delší době, že není vůle v koalici se shodnout na nějakém jiném řešení v oblasti daní. Ale co jsem nepochopil, to je záležitost, že byla tak tvrdě odmítána změna v oblasti reformy zdravotnictví, kdy já jsem se snažil vést diskusi o tom, že reforma zdravotnictví má začínat jiným způsobem, jiným způsobem než zaváděním poplatků. Ano, měli jsme jednání s lékaři, lékaři na tuto věc mají různý názor. Je možné spoustu věcí pochopit a já myslím, že se nedá zpochybňovat, že dlouhodobě je možné udržet zdravotnictví v takovém stavu, že by se obešlo bez jakýchkoli doplatků pacientů. Ale co mě velice zklamalo, byla neochota koaličních partnerů nalézt alespoň určitou míru, řekněme, tolerance k rodinám s dětmi, k tomu, aby děti nebyly nuceny platit poplatek za recepty, za návštěvu u lékaře, za pobyt v nemocnici, v ozdravovnách apod. To mě velice mrzelo. Snažil jsem se ty věci vysvětlovat.
Myslím, že diskuse se měla vést někdy od začátku roku nebo těsně poté, co reforma byla představena.
***