(14.40 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Je na vás, paní poslankyně a poslanci, kudy chcete vést občany této země vy.
Věřím, že reforma projde ne proto, že je nejlepší možná, jakou si dovedu představit jako Mirek Topolánek, ale je to nejlepší možnost, jakou bylo možno tady a teď vyjednat. To říkám s plnou vážností jako premiér.
Dnes se tu budeme přít o jednotlivosti, které jsou pro toho či onoho důležité. Nesmí nám ale uniknout to zásadní. Není tak podstatné, jak přesně bude nastaven ten či onen detail, ta či ona daňová sazba, ta či ona dávka. Jde o to, stabilizovat veřejné finance. Musí být zachován hlavní parametr reformy, jímž je omezování růstu mandatorních výdajů, a tím i snižování rozpočtového schodku. Kdyby se to nemělo povést, budu to považovat za náš společný obrovský neúspěch.
Důvod, proč spojuji osud vlády s reformou, je prostý: Bez ní se nedá slušně vládnout, bez ní nám hrozí pád do dluhové propasti, bez ní by premiér musel lidem lhát nebo jim dát možnost, aby pro reformu hlasovali ještě jednou. Volil bych to druhé. Bez této reformy nelze řešit další akutní problémy zdravotnictví, důchodového a sociálního systému, nebudou peníze na podporu rodin s dětmi, na investice do vzdělávání a vědy, do infrastruktury. Bez této reformy nelze dlouho udržet sociální standardy.
Paní poslankyně, páni poslanci, reformu nepřijímáte kvůli sobě ani kvůli vedení odborů. Přijímáte ji kvůli milionům lidí tam venku. Ti lidé od vás očekávají odpovědnost a schopnost povznést se nad ideologickou nevraživost. Udělejme společně krok, který je nutný, nesporný a sociálně ohleduplný. Až zachráníme veřejné finance a budoucnost země, ještě stále bude dost témat, na kterých budeme moci daleko bezpečněji předvést partajní souboje. Jsem přesvědčen o tom, že proti reformě nemůže nikdo mít zásadní věcné výhrady. Od voleb jsem absolvoval desítky programových jednáních s ČSSD, s partnery v koalici. S touto zkušeností říkám jasně: žádný názor nebyl bezdůvodně opomenut, každý musel v něčem slevit, pro všechny jde, nebo by mělo jít, o akceptovatelné řešení. Možná reforma není tak zásadně radikální, jak by si přála velká skupina voličů, především mé strany. Je však zásadně radikální v tom, že mění trend, mění směr, kterým se ubírají veřejné finance. Je zásadní v tom, že bez ní nebude možné provést další nutné kroky ke zlepšení kvality života občanů.
Příliš dlouho jsme v této zemi odkládali vážná rozhodnutí na později, příliš dlouho jsme se báli převzít odpovědnost. Lidé se na nás dnes dívají, jak se rozhodneme. Je nutné konečně skončit s dluhy - a já to vás žádám.
Začal jsem s tím, proč je reforma nutná. Reforma, to je změna, změna je život, dosaďte si sami, co znamená negace změny.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Paroubek, připraví se paní poslankyně Mazuchová.
S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Jandák.
Poslanec Vítězslav Jandák: Dámy a pánové. Vážený pane premiére, nezlobte se - prostřednictvím předsedajícího: Vy jste tak úplně nemluvil pravdu, když jste říkal, že vy a celý národ chcete reformy. My jsme přece deklarovali, že chceme taky reformu, ale nechceme šavlový tanec, který vy říkáte, že je reforma. Vy říkáte, že národ za vámi stojí. Já jsem zvědav, až ten národ půjde do lékáren až půjde do nemocnice a bude to cálovat! Tak příště pozorněji, pane premiére. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní uděluji slovo panu poslanci Paroubkovi, připraví se paní poslankyně Mazuchová. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, scházíme se k stejné věci během několika týdnů již podruhé, tentokrát v rámci druhého čtení o takzvaném reformním balíku. Tato vláda předkládá takzvaný reformní batoh. Musím konstatovat, že ještě nyní jako opoziční poslanci neznáme jeho konkrétní obsah. Očekávali jsme totiž jakýsi komplexní pozměňovací návrh, který byl přislíben představiteli vlády. Abych byl spravedlivý, neznají jej zřejmě ani poslanci vládní. Vládní koalice se totiž nebyla schopna dříve dohodnout na jeho konečné podobě. Vláda tedy vskutku nepostrádá ducha amatérismu a improvizace. Kdyby to nebyla tak vážná věc, o které dnes jednáme, bylo by to dokonce osvěžující, ale protože jednáme o osudu milionů lidí, je to pobuřující.
Již na minulé schůzi Poslanecké sněmovny jsem podrobně rozebral důvody, proč sociální demokracie nemůže podpořit takzvanou reformu. Říkáme, že takzvaná reforma je špatná. Důvody tohoto konstatování? Jedná se o útok na životní úroveň většiny občanů, ale paradoxně jde také o to, že po uplatnění takzvaného reformního batohu v jeho známé podobě se schodky státního rozpočtu ještě prohloubí - z 271 mld. Kč schodku v minulém volebním období na 400 mld. Kč v tomto volebním období - alespoň podle čísel, která byla zveřejněna Ministerstvem financí. Pokud chci být zcela korektní, odečetl bych rok 2007, nicméně za tři roky podle toho, co bylo zveřejněno na webových stránkách Ministerstva financí, bude schodek vyšší než za čtyři roky sociálně demokratické vlády. Trochu padá tedy argumentace, kterou v této oblasti použil předseda vlády.
Proč dělat takto neuváženě reformu? Je to proti zdravému rozumu. Díky rozumné hospodářské politice sociálně demokratických vlád zažívá naše země silnou prosperitu, roste hrubý domácí produkt, již devátý rok po sobě vzrůstá reálná průměrná mzda, roste průmyslová výroba, stavebnictví, a kdyby tato neschopná vláda dokázala aktivizovat včas peníze z evropských fondů, růst by se ještě urychlil. Roste export, nezaměstnanost, toto velké společenské zlo, klesla prakticky na úroveň plné zaměstnanosti a je předpoklad s dalším hospodářským růstem její další snížení.
Schodky veřejných rozpočtů, celkový deficit státu, se dařilo v posledních letech držet na uzdě, dařilo se plnit dohodnutý konvergenční program. Rozpočtový problém tohoto roku se jmenuje 25 mld. korun a na jeho vzniku se podílely především předvolební návrhy - a to skromno stranou, pane premiére, když jste se to tak hezky snažil rozložit na všechny politické strany - dnešních zákonodárců koalice, pánů Severy, Julínka a paní Páralové. Říkám za sebe, že seškrtat 25 mld. korun v rozpočtových výdajích z rozpočtu, který má 140 mld. Kč, ve výdajové části není velký problém pro toho, kdo to udělat chce či umí.
Hlavní důvody k zápornému vyjádření sociální demokracie k takzvané vládní reformě? Rovná daň - to je konec solidarity ve společnosti, solidarity bohatých s chudými. Zavedení poplatků ve zdravotnictví znamená zbytečné finanční zatížení občanů, zejména největších příjemců zdravotní péče, tedy seniorů a mladých rodin s dětmi. Navýšení snížené sazby DPH z 5 na 9 % - toto zvýšení DPH povede k nárůstu cen potravin, léků, tepla, vodného a stočného, bytů a dalších služeb a zboží základní potřeby. Zvýšení DPH a poplatků ve zdravotnictví souborně zvýší životní náklady nízko- a středněpříjmových rodin.
***