Začátek schůze Poslanecké sněmovny
20. června 2007 v 9.03 hodin
Přítomno: 190 poslanců
Předseda PSP Miloslav Vlček: Dobré ráno, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Zahajuji 17. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Schůzi jsem svolal podle § 84 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Pozvánka vám byla rozeslána prostřednictvím poslaneckých klubů v pátek 15. června t. r.
Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Doposud tak učinili pan poslanec Paroubek - náhradní karta č. 7, paní poslankyně Konečná - náhradní karta číslo 9, pan poslanec Urban -náhradní karta číslo 11 a pan ministr Pospíšil - náhradní karta číslo 12.
Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Kateřinu Konečnou a poslance Františka Laudáta. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nevidím, nechám o tomto hlasovat.
Kdo souhlasí, abychom určili Kateřinu Konečnou a Františka Laudáta ověřovateli, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 1, z přítomných 165 poslankyň a poslanců pro návrh 138, proti nikdo. Konstatuji, že jsme ověřovateli 17. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Kateřinu Konečnou a poslance Františka Laudáta.
Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: pan poslanec Vondruška. A z členů vlády zde mám omluvu na odpolední jednání -pan ministr Pospíšil a pan ministr Julínek. Dále pan ministr Gandalovič je na zahraniční cestě.
Pan poslanec Tluchoř má náhradní kartu číslo 10.
V souladu s článkem 72 odst. 2 Ústavy České republiky můžeme nyní přistoupit k projednání jediného bodu pořadu 17. schůze, a to je
1.
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České republiky
Skupina 71 poslanců využila svého práva a podle § 84 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, podala návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Prosím, aby se slova ujal za navrhovatele pan poslanec Paroubek. (Ruch v sále.)
Já bych poprosil, aby se sněmovna uklidnila, kolegyně a kolegové aby se posadili a mohli projednávat navržený bod. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Šum v sále neutichá.)
Poslanec Jiří Paroubek: Já se přiznám, pane předsedo, že mě to tady ruší, když půl metru ode mne slyším nahlas rozhovor.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Já bych poprosil, aby se poslanci nebavili s členy vlády. Je skutečně nedůstojné bodu, který budeme projednávat, aby se tady poslanci vybavovali s ministry. Děkuji. Já si myslím, že to není žádné hrdinství vyrušovat, že je to spíš jaksi nedůstojné poslance Parlamentu České republiky. Děkuji.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy poslankyně, páni poslanci. V pátek se poslanci sociální demokracie rozhodli podat žádost o vyslovení nedůvěry vládě. Tou poslední kapkou, která rozhodla o podání této žádosti, byla neochota vlády, specificky tedy premiéra a ministra spravedlnosti, podat Sněmovně informaci o důvodech, které vedly nejvyšší státní zástupkyni k odebrání živé kauzy pana vicepremiéra Čunka státnímu zástupci v Přerově a jejímu předání státnímu zástupci v Jihlavě.
Nebudu plýtvat mnoha slovy, abych zde podrobně analyzoval vývoj celé této záležitosti v posledních dnech a týdnech. To hlavní, co bych chtěl k této kauze říci, je, že právo v žádném případě nesmí sloužit mocenským zájmům, jako se to stalo v této věci. Nám ale jde především o to, upozornit požadavkem na vyslovení nedůvěry vládě českou veřejnost na nepřijatelné praktiky vládní koalice.
Dámy a pánové, východiskem z dnešního stavu je ovšem to, že premiér a jednotlivé koaliční strany od počátku, tedy dlouhé měsíce, akceptovali situaci, kdy první vicepremiér vlády byl obviněn policií z trestného činu, a přesto neodešel z vládní funkce. Někdy mlčky, jindy s hraným pohoršením - vlastně kromě slovních exhibicí k této kauze neudělaly obě dvě další koaliční strany, tedy ODS a zelení, nic a nehodlaly udělat vůbec nic. I Strana zelených, která ještě před pár týdny silnými slovy mluvila o tom, že vicepremiérovi Čunkovi dává k odchodu ještě poslední týden a pak ještě jeden a ještě jeden a znova. A pan Čunek je stále prvním vicepremiérem.
***