(9.10 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Mohli bychom se dočkat díky tomuto precedentu, že by mohl přijít někdo a zpochybnit rozhodnutí Nejvyššího soudu o vydání kapituly svatého Víta. Já si myslím, že ten ústavní důvod je ze všech nejzásadnější.
Chtěl bych vás požádat, abyste zvážili tyto naše důvody, které vedou k nezařazení tohoto bodu na program mimořádné schůze, a já vám předem za vaše kvalifikované rozhodnutí děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane premiére. O slovo se přihlásil pan místopředseda Zaorálek. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kolegové, dámy a pánové, dobré ráno. Pan premiér mě vlastně předstihl a zahájil bod, který my jsme chtěli zařadit, informace předsedy vlády ke kauze, která se stala veřejnou ne naším přičiněním. Já si myslím, že to, proč jsme chtěli zařadit ten bod na pořad jednání Sněmovny, je, že jsme znepokojeni tím, že v této zemi dochází k porušování ústavního práva rovnosti občanů před zákonem. To, co nás znepokojuje, že v této zemi máme privilegovaného obviněného. Základní problém, o kterém jsme chtěli mluvit, je, že vláda připustila, aby v jejím středu byl trestně stíhaný místopředseda vlády, a pak už zbývá počítat množství těch, kteří uvěří tomu, že takový politik v podobné funkci, že se s ním bude zacházet stejně jako s kterýmkoli jiným.
Včera tady na interpelacích, pane premiére, jste tady uváděl jména sociálně demokratických politiků komunálních i dalších, kteří v průběhu minulého volebního období byli vyšetřováni nebo bylo u nich zahájeno trestní stíhání, ale po tom vašem výčtu tam chyběla jedna velmi důležitá informace. U všech těch politiků, pokud se objevilo podezření v tom minulém období, tak ti dotyční museli opustit sociální demokracii i funkce, i funkce, ve kterých se nacházeli.
Já doufám, že mě pan premiér slyšel, když jsem toto řekl, protože to bylo speciálně na jeho adresu. Protože včera jste tady řekl ta jména a u všech těch jmen, která jste tu jmenoval, pane premiére, u všech platilo a bylo naplněno toto pravidlo. Nikdy jsme nedopustili, a to byly dokonce funkce nesrovnatelně nižší, než je funkce místopředsedy vlády, v tom je ten rozdíl a v tom si vláda zadělala na velký problém. Tahle kauza je samozřejmě jenom důsledkem téhle věci. Protože - a já dost dobře nechápu, jak se to mohlo právě v takovémto případě politika stát, že byl zvolen postup, který v této zemi nemá obdoby.
Od vzniku České republiky se nestalo, aby Nejvyšší státní zastupitelství náhle rozhodlo o výměně dozorujícího žalobce těsně předtím než byl případ předán soudu. Státní zástupce nebyl na zásah shora dosud v této zemi vyměněn nikomu. Dosud platil u nás právní výklad, že Nejvyšší státní zastupitelství do jednotlivých živých kauz vstupovat nesmí. A je alarmující právě, že tohoto privilegia se poprvé dostalo politikovi v tak vysoké funkci.
Opakuji: To co nás znepokojuje, je porušení ústavního principu rovnosti občanů před zákonem. Ten základní princip, který drží soudržnost společnosti, a jeden z těch, který drží společnost pohromadě, je, že právo musí platit pro všechny stejně.
Já nesouhlasím s popisem, který vy jste tady podal. Já s vámi nesouhlasím v tom, když tady říkáte, a říkal jste to i včera v televizi, já jsem to viděl, řekl jste tam, že se pleteme. Vy jste řekl: Socialisté se mýlí, když říkají, že to je věc nejvyšší státní zástupkyně, to je přece věc Nejvyššího státního zastupitelství. Tak mi dovolte, abych vám na tohle řekl, že nejvyšší státní zástupkyně nese generální odpovědnost za rozhodnutí, která ten úřad dělá. A je vyloučeno si myslet, že takové rozhodnutí, navíc které se týkalo vicepremiéra této země, že by se takové rozhodnutí odehrálo bez ní a že by ho nemusela stvrdit svým souhlasem. Chová se v tomto stejně jako kterýkoli ministr. Od ředitele odboru dostane k náměstkovi a od náměstka to jde k nejvyšší státní zástupkyni. Musí to odsouhlasit, to musí být v poslední instanci její rozhodnutí a ona za ně nese generální odpovědnost. Pokud není nejvyšší státní zástupce určen pouze ke křtění štěňat v zoologické zahradě a není pouze reprezentativní funkcí, což věřím, že není, tak to prostě musí a funguje to takhle.
A nesouhlasím, pane premiére, ani s tím popisem, jak jste tady provedl popis té kauzy. Vy jste to líčil jako samozřejmost, to co se odehrálo.
Tady se odehrálo to, že advokát v tomto případě požádal o převedení té kauzy do Prahy. Nevím proč. Jestli proto, že vicepremiér funguje v Praze apod., ale to jsou potom zas ta privilegia. Pokud tohle byly důvody, že se prostě nestíhá dostavit na předvolání. To, co dokonce se jednou stalo, pane premiére, všichni si pamatují a proběhlo to v médiích, že pan vicepremiér se nedostavil na výslech, protože řekl, že měl jednání. To je přece opravdu naprosto nepochopitelné.
Takže advokát požádal o převedení do Prahy, Nejvyšší státní zastupitelství mělo vyhodnotit podle obsahu - pane vicepremiére, mohl byste sedět tiše a nerušit mě?
Já bych požádal předsedajícího, aby požádal pana vicepremiéra o to, aby po mně neopakoval každou větu, kterou řeknu. Chová se jako malé dítě, pan vicepremiér Nečas!
***