(10.30 hodin)
(pokračuje Seďa)
Vážené poslankyně a poslanci, důvody pro podporu návrhu zákona o referendu jsou zřejmé. Žádná politická strana neměla ve volebním programu umístění prvků americké protiraketové obrany ve svém volebním programu. Rozhodnutí o umístění radarové základny na českém území není věcí pouze bezpečnostní, ale i souhlasem s dlouhodobým umístěním cizích vojáků na našem území. Vláda má povinnost poskytnout politikům a veřejnosti co nejlepší informační podklady pro jejich rozhodnutí. Nelze se schovávat pouze za informace, které nám poskytuje americká strana.
Pro nás, české poslance a poslankyně, je partnerem česká vláda a česká ministerstva. Já očekávám, že v případě přijetí zákona o referendu k umístění části protiraketové obrany Spojených států amerických bude muset naše exekutiva předložit relevantní analýzy, jasné informace, zřetelnou pozici české vlády a především seriózní diskusi, která by měla přesvědčit nejen politiky, ale především českou veřejnost, že tuto protiraketovou obranu nejen potřebujeme, ale že tato obrana bude sloužit k ochraně českého území a českých občanů.
Z výše uvedených důvodů vás žádám, vážené kolegyně a kolegové, o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Seďovi. Nyní vystoupí pan poslanec Polanský, potom pan poslanec Grospič.
Poslanec Jiří Polanský: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, budu velice stručný vzhledem k tomu, že jsme v rovině diskuse obecné.
Já jsem si dodnes myslel, že pokud uvádím fakta, jsem realista. Dozvěděl jsem se, že jsem cynik. Opět se mi potvrzuje, že člověk se učí až do samého konce své aktivní kariéry. To ale na okraj.
V této procesní fázi, v této obecné diskusi, chci pouze učinit návrh na zamítnutí tohoto návrhu, a to i přes doposud probíhající diskusi, neboť se domnívám, že ty problémy, které jsem naznačil ve své zpravodajské zprávě, nebyly žádným způsobem vyvráceny a těžko mohou být vyvráceny další diskusí. Samozřejmě, že některé věci jsou technického charakteru, které by mohly být odstraňovány při jednání příslušných výborů, příp. ve druhém čtení, ale jsem přesvědčen, že celkově zákon přijímán být nemá, a proto, jak jsem řekl, opakuji: navrhuji zamítnout.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Polanskému. Nyní vystoupí pan poslanec Grospič, potom pan poslanec Řihák.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tady v rozpravě zaznívá celá řada argumentů, která také samozřejmě evokuje celou řadu otázek, nicméně bych chtěl říci, že jestliže někdo skutečně se dovolává toho, že tento zákon nemůže být navržen, projednán a nedej bože přijat jen proto, že nám chybí obecný zákon o referendu, pak bych chtěl říct, že Komunistická strana Čech a Moravy sama několikrát tento návrh zákona předkládala, předkládala ho i strana sociálně demokratická a tato Sněmovna ho už několikrát také odmítla, a odmítla ho právě hlasy poslanců, které reprezentuje pan zpravodaj, čili hlasy pravice.
Já bych chtěl tady říci, že samozřejmě je možné také diskutovat nad obsahem zákona a nad technickými věcmi, které každý zákon musí obsahovat. Ale v žádném případě se nedomnívám, že článek 1 navrženého zákona a článek 2, tj. otázka, která má být v referendu položena, je v rozporu s ústavou nebo vymezuje pozici vlády tak, že tato věc je jednou provždy shozena a nikdy se o ní už nemůže v této republice, v této Sněmovně debatovat.
Tady přece bylo opakovaně řečeno od celé řady diskutujících, ale i v úvodu k této novele nebo k tomuto návrhu zákona, že se jedná o jednorázový typ referenda, ad hoc, že se jedná právě proto o jednorázový návrh ústavního zákona, že Sněmovna opakovaně shodila několikrát pravicovými hlasy zákon o obecném referendu. A právě proto, že tady existuje i precedent v nedávné historii, a to je jednorázové referendum o přistoupení k EU, které také, když bych si vzal třeba za svá slova pana ministra Cyrila Svobody, předsedy Legislativní rady vlády, tak bych musel říci: byl také protiústavní, také alibistický, ale přitom na něm byla shoda v této Sněmovně a nezdál se protiústavní a alibistický. Takže potom bychom neměli posuzovat tímto způsobem a prizmatem i tento zákon, který tady je teď předložen.
Ta otázka v zákoně je navržena srozumitelně tak, jak ji cítí celá česká veřejnost, jak ji cítí i většina lidí, kteří tvoří téměř 68 % a chtějí se vyslovit proti základně, a téměř 77 % lidí, kteří chtějí v referendu o otázce rozhodnout. Ta otázka zní, a já ji tady zopakuji: Souhlasíte, aby Česká republika umožnila Spojeným státům vybudovat a provozovat na území České republiky zařízení protiraketové obrany a aby umožnila ozbrojeným silám Spojených států amerických v rozsahu k této činnosti nezbytném pobývat na území České republiky? Ano, nebo ne?
Myslím si, že ta otázka je postavena srozumitelně a argument vlády, že by lidé neměli rozhodovat o věcech složitých, které vyžadují odborného vysvětlení, tady neobstojí. Z lidí bychom neměli dělat hlupáky, lidí bychom si měli vážit. Už proto, že se od nich odvíjí vlastně pravomoc jak Parlamentu, ale i vlády. Domnívám se, že i ústava v čl. 2 odst. 2 jasně říká, že lidé mohou na základě ústavního zákona realizovat státní moc přímo, tak jak tento ústavní zákon stanoví. Tam není žádná kolize a navrhovaný ústavní zákon, který předkládáme, se vůbec nedotýká čl. 43 Ústavy ČR.
Jestliže tady je namítáno, že tam není žádné kvorum, samozřejmě, to je názor, na který má každý z nás, jak jsme tady ve Sněmovně, právo. Otázka kvora a vůbec závaznosti voleb, hlasování ve volbách, v místním referendu, potažmo v celostátním referendu, je nesmírně důležitá, ale v této republice, v našem právním řádu, upravena není. Když jsme předkládali tento návrh zákona, domnívali jsme se, že bychom měli tedy ctít právní řád České republiky, a není tam navrženo žádné kvorum, čili stačí ona prostá většina z těch, kteří se účastní referenda. Tak jako, vážené kolegyně a kolegové, mandát každého z nás je odvislý od toho, jestli dostaneme onu prostou většinu bohužel z těch, kteří jdou k volbám. Jestliže ale klesá neustále účast lidí na volbách, klesá zájem občanů této republiky na věcech veřejných, a není to jen jev této republiky, pak stačí si položit otázku, jestli to také není tím, že lidé jsou otráveni, že se ti, kteří jsou jimi zvoleni, s nimi nechtějí radit, že po celé volební období se chovají tak, že lidé mají jen jedno jediné právo - jít jednou za čtyři roky k volbám, tam se rozhodnout na základě předvolební kampaně, a potom mají právo už jenom mlčet. My si tedy rozhodně jako předkladatelé, jako komunisté a určitě i jako sociální demokracie nemyslíme, že tomu tak je. Lidé by měli mít právo naplnit ústavu, která jim také toto právo i dává.
Myslíme si, že v této souvislosti předložený návrh zákona je standardním ústavním zákonem, který nemá vážné právní chyby, není v nesouladu s právním řádem ČR, je v souladu, je v souladu i s normami EU, a musím říci, že obsahuje i onu klauzuli o nákladech, kdy říká, že náklady by se pohybovaly v podstatě v dimenzích konání obecného referenda nebo voleb, protože víceméně ten mechanismus je podobný.
Chtěl bych říci, že návrh zákona, tak jak je předložen, a ukazuje se to v diskusi a opět to tady zaznělo zejména od pana ministra Cyrila Svobody, se dá velice účelově vykládat, protože jestliže si položíme otázku závaznosti a práva lidí rozhodovat v referendu o raketové základně, o suverenitě této České republiky a budeme se zaštiťovat Parlamentem a mandátem od lidí, pak tuto otázku můžeme otočit a můžeme si říci, jestli naopak není alibismus schovat před veřejným míněním lidí hlavu do písku a říci: My k tomu přece máme mandát a my se s vámi nepotřebujeme radit. My třeba tuto republiku můžeme zavléci do neřešitelných situací, aniž se s lidmi o tom poradíme, no a ten, kdo vzejde z těch příštích voleb, ať si s tím poradí.
***