(16.40 hodin)
(pokračuje Braný)
To jistě není únosné. Proto se objevily i takové návrhy, jak zapojit do financování a její výstavby soukromé investory například pomocí modelu PPP, který umožňuje poskytovat služby a realizovat investice prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. KSČM tento záměr podporuje, i když jej nepovažujeme za zcela ideální z hlediska celkových finančních nákladů. Nejnověji se objevily zprávy, že vláda hodlá zastavit většinu z devíti pilotních projektů takovéto spolupráce státního a veřejného sektoru, které připravila ještě vláda sociální demokracie.
Pane ministře, můžete podat charakteristiku přípravy dálnice D3? Stále více občanů se mě na to táže. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane poslanče. Prosím o odpověď pana ministra Aleše Řebíčka.
Ministr dopravy ČR Aleš Řebíček Dámy a pánové, stručná odpověď. V současné době byly realizovány a zprovozněny některé stavby týkající se D3, to je obchvat města Tábora, do konce tohoto roku budou dokončeny další dvě stavby, které umožní napojení již provozovaných částí, a to Nová hospoda - Mezno a Mezno - Chotoviny.
Ředitelstvím silnice a dálnic je zajišťována příprava ostatních úseků dálnice D3 a rychlostní silnice R3, a to jak po stránce technickosprávní, tak i po stránce majetkoprávní.
Vláda usnesením 1017 ze 17. 8. 2005 zařadila do seznamu druhé vlny pilotních programů PPP na základě návrhů MD projekt dálnice D3 Tábor - Bošilec v celkové délce zhruba 30 km. V roce 2006 vypsalo Ministerstvo dopravy výběrové řízení na výkon funkce poradce a projektového manažera pro tento projekt. Projektovým manažerem je firma Mott MacDonald. Funkce poradce a projektového manažera je rozdělena do tří etap: příprava projektu, koncesní řízení a realizace projektu. Cílem dokončení celého úseku stavby D3 Tábor - Bošilec je rok 2010. Ne, že by se od roku 2010 začalo, ale v roce 2010 bude již dokončeno.
Pro řízení a koordinaci projektu PPP byl ustaven řídící výbor, v jehož čele je hejtman Jihočeského kraje dr. Zahradník. V současné době byl ukončen vstupní audit projektu s doporučením projektového manažera dále v projektu pokračovat a rozpracovávat jeho etapy.
Další otázka byla z hlediska majetkoprávního vypořádání stavby. Zatím lze konstatovat, že se jedná o všech uzavřených kupních smlouvách, i těch, které ještě probíhají, s tím, že ŘSD a projektový manažer problematiku sledují. Jsou tam samozřejmě komplikace, ale jsou signály, že tento problém bude vyřešen.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan kolega Braný ještě s doplňujícím dotazem.
Poslanec Petr Braný: Pane ministře, nejprve ke 3 km dálnice, které takzvaně máme v Jihočeském kraji. Jenom to dráždí, protože je tam rychlost jako na normální komunikaci, takže se tam hlavně platí pokuty. Jinak to nemá velký efekt z hlediska zlepšení dopravní obslužnosti. Zejména 30 km dálnice Tábor - Bošilec je problém: projekt je sice vypsán, ale je tam napsáno, že firma za 30 let to předá státu, ale všude ve světě je 40 až 70 let. Nedovedu si představit jak s velkou slávou v jižních Čechách uděláme 33 km dálnice, které budou čtyřikrát víc zpoplatněny, aby se to firmě vyplatilo a aby nám potom nevrátila nějakou polní cestu. Nevím, jak se to lidem vyplatí a jak to bude politicky schůdné, že budou mít 33 km dálnice, ale budou tam platit čtyřikrát větší poplatky než na jakékoliv dálnici v České republice.
Uvažujete o zdrojích v rezervních fondech, kde je asi 58 miliard korun, které jsou zablokovány v resortech? Věřím, že je to složitá věc. Můžete mi na to odpovědět?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Bude pan ministra ještě reagovat? Prosím.
Ministr dopravy ČR Aleš Řebíček Tři kilometry jsou smutné, ale není to dálnice, byť parametry splňuje, je zařazena stále v kategorii první třídy. Proto se tam také neplatí mýtné za nákladní vozidla.
Pokud jde o návratnost, půjde to cestou stínového mýtného, ať už je to otázka dálničních známek nebo nákladních aut. Neprojeví se to na zvýšení hodnoty dálničních známek, ta bude stejná v celé dálniční síti.
Co se týče návratnosti jako takové, základní podmínkou toho, aby projekt byl spuštěn, je, že celková cena nesmí být vyšší, než kdyby si stát na výstavbu půjčil.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. S devátou interpelací vystoupí pan poslanec Robert Dušek. Obrací se na ministra Jiřího Pospíšila ve věci Vězeňské služby. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Robert Dušek: Dámy a pánové, vážení členové vlády. Vážený pane ministře, Vězeňská služba ČR je součástí kapitoly státního rozpočtu č. 336 Ministerstvo spravedlnosti. Z materiálu, které jste předložil kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny k rušičkám mobilních telefonů, vyplývá, že v hospodaření Vězeňské služby jsou velmi závažné nedostatky. Ukazuje se, že Generální ředitelství Vězeňské služby organizovaně nakupuje předražené výrobky nikoliv od výrobce, ale přes třetí osoby. Jde především o společnosti Itscom, s.r.o., a společnost pb mont, s.r.o. Tyto informace nedávno zveřejnil také deník Mladá fronta Dnes.
Má otázka zní: Jakým způsobem a jak často kontrolujete hospodaření Generálního ředitelství Vězeňské služby a jaké jste učinil kroky k ověření těchto informací?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane poslanče. Požádám o slovo pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážený paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně reagoval na tuto interpelaci. Chci konstatovat, že kontrolu Vězeňské služby - která je samostatnou složkou státu a jejímž statutárním zástupcem je generální ředitel, byť je rozpočet Vězeňské služby součástí kapitoly Ministerstva spravedlnosti a Ministerstvo spravedlnosti v něm sehrává spíše metodickou roli a Vězeňská služba je odpovědna sama za své hospodaření - provádí Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím svého odpovědného orgánu, kterým je odbor generální inspekce. Pan kolega jako člen kontrolního výboru to ví.
Chci konstatovat, že máme dva typy kontrol - řádné a mimořádné. Řádné se provádějí dle kontrolního plánu tzv. odboru generální inspekce, OGI. Mohu konstatovat, že v každém roce během posledních tří let byla kontrolována některá ze složek Vězeňské služby. V roce 2005 proběhla kontrola Generálního ředitelství Vězeňské služby, v roce 2006 také kontrola Generálního ředitelství Vězeňské služby, a to hned dvakrát, v lednu a v únoru minulého roku a v listopadu minulého roku. V roce 2007 nyní probíhá kontrola mimořádná a v září a říjnu bude probíhat kontrola věznice Světlá nad Sázavou a příslušných zotavoven Vězeňské služby. Vězeňská služba je pod kontrolou příslušného řádného orgánu Ministerstva spravedlnosti.
Vzhledem k tomu, jaké se v poslední době objevily v tisku informace ve vztahu k zadání veřejné zakázky týkající se rušiček v některých typech věznic, rozhodl jsem se, že učiníme mimořádnou kontrolu Vězeňské služby ve vztahu k této veřejné zakázce a ve vztahu k tomu, nakolik rušicí zařízení jsou či nejsou funkční. Jinými slovy, kontrola odboru generální inspekce, která v tuto chvíli již probíhá, by měla plně odpovědět na otázky, které vyvstaly a které přinesla například Mladá fronta Dnes.
***