(16.00 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Nyní již bylo hlasováno o všech pozměňovacích návrzích. Budeme hlasovat o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a zákon o obecné bezpečnosti výrobků, podle sněmovního tisku 120, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 162 z přítomných 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 168, proti 2. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod 50. Předávám řízení panu místopředsedovi Filipovi.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat, a to bodem číslo 56. Tím je návrh poslanců Michala Haška, Robina Böhnische, Libora Ambrozka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk číslo 100.
(Hlasy ze sálu mimo mikrofon - nesrozumitelné.)
Dobře, můžeme. Je 16.01, můžeme. Omlouvám se, nebyl jsem přítomen, nevím, jak znělo přesně usnesení Poslanecké sněmovny.
Takže podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny z dnešního odpoledne tím, že uplyne 16. hodina, je možné projednat bod číslo 48. Bodem číslo 48 je
48.
Senátní návrh zákona o Ústavu paměti národa a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 15/ - třetí čtení
Požádám, aby u stolku zpravodajů zaujali své místo za navrhovatele senátor Jiří Liška a zpravodaj výboru pro bezpečnost pan poslanec Karel Černý. - Vítám mezi námi pana senátora Jiřího Lišku. (V sále je neustálý hluk.)
Konstatuji, že jsme obdrželi sněmovní tisk číslo 15/5, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy.
Otevírám rozpravu, do které mám jednu písemnou přihlášku, a to je přihláška pana poslance Zbyňka Novotného, kterému dám slovo za chviličku, až se sněmovna uklidní.
Vážené paní kolegyně, páni kolegové, dovolte mi, abych vás požádal o přesunutí debat, které se netýkají projednávaného bodu číslo 48, tisku číslo 15/5 - abyste přesunutím do předsálí umožnili debatu ve třetím čtení. Děkuji.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych vás chtěl požádat, abyste hlasováním vyslovili souhlas se stažením části mých pozměňovacích návrhů, a to za prvé: V pozměňovacím návrhu, který je označen jako E4, vypustit slovo "ústav", které je obsaženo již v návětí, a poté zakončit větu slovy: "elektronické podoby." Vše ostatní vypustit. A dále pozměňovací návrh E5 stáhnout jako celek, protože se jedná o duplicitní ustanovení o zaměnitelnosti písemné a elektronické podoby.
Děkuji vám za váš souhlas.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji panu poslanci Zbyňku Novotnému. A nyní přednost mají přihlášky písemné, takže udělím slovo panu poslanci Davidu Rathovi, potom vidím pana poslance Zdeňka Jičínského, pana poslance Křečka, paní poslankyni Kateřinu Jacques. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Rath: Děkuji. Pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, většina argumentů byla řečena již v druhém čtení. Já bych zde jen vysvětlil důvody, které nás vedou a které mě vedly k návrhu vrátit to do druhého čtení, a pokud tomuto návrhu nebude vyhověno, nepodpořit tento návrh.
Především jde o to, jaké má k tomuto návrhu stanovisko odborná historická obec. Já vám ocituji z materiálů, které jsme obdrželi, a pravděpodobně je máte k dispozici i vy všichni. Slova: Plán na vznik tohoto ústavu představuje razantní vstup politiky do vědy, který má precedenty jen v období před rokem 1989. Stane se pak dokonce agenturou pro politické vyřizování účtů s účelovým využitím citlivého archivního materiálu. Po osmnácti letech se má výzkum soudobých dějin opět vrátit pod kuratelu státu, tedy politiků. (V sále je stále hlučno.)
Výzkumu soudobých dějin se nejlépe daří v podmínkách, které vytváří svou nezávislostí Akademie věd České republiky a české univerzity. Toto nejsou slova České strany sociálně demokratické ani žádného politika, ale tohle jsou slova, která podepsali - prosím - pan doktor Tůma, pověřený řízením Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, profesor Pešek, vedoucí katedry německých a rakouských studií, profesor Jirásek, děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, doktor Urbášek, ředitel archivu Univerzity Palackého v Olomouci, profesorka Lenderová, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, docent Felcman, ředitel Historického ústavu Fakulty humanitních studií Univerzity v Hradci Králové, doktorka Krejčová, vedoucí Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války, dále profesorka Raková, ředitelka Historického ústavu Akademie věd, dále docent Vytloukal, ředitel Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dále docent Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, dále docentka Burešová, vedoucí katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, dále docent Znoj, ředitel Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, dále docent Calda, vedoucí katedry amerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, a profesor Michal Rajman, profesor na katedře ruských a východoevropských studií. Dále toto stanovisko podpořil výbor Sdružení historiků České republiky v čele s předsedou profesorem Petrem Vorlem.
Dámy a pánové, toto jsou nesporné autority v oblasti historické vědy. Co si přejí? Přejí si to, aby vědecké bádání nebylo na politickou zakázku. Přejí si to, aby do jejich vědeckého historického bádání nezasahovali politici. Bohužel, že přicházíme s tímto návrhem tak, jak je postaven, tak jde o zasahování politiků do svobody vědeckého bádání, tedy věc v demokracii naprosto nepřijatelná. Předkladatelé útočí skutečně na svobodu vědeckého bádání.
Tudíž my říkáme, vraťme to do druhého čtení, kde se pokusme tomuto ústavu, respektive úřadu dát důstojnou, skutečně vědeckou úroveň, to znamená odrušit od vlivu politiků, nedělat z tohoto ústavu služku té či oné politické strany či ideologie, ale udělat z toho ctěnou vědeckou instituci, která bude respektována ve vědecké obci a nebude na ni pohlíženo jako na - jak někteří na ni pohlíží, já tedy ne - ale jako na Langerův novodobý ústav marxismu-leninismu naruby.
***