(16.00 hodin)
(pokračuje Šťastný)
Z toho ale vyplývá, a tak tomu vždy bylo v obdobných případech v jiných zemích, že diskuse byla vždy rozsáhlá a byla vedena na půdě parlamentu s cílem najít širší konsensus, nikoliv v tomto případě stojedničkové vítězství.
Já osobně jsem přesvědčen, že by tomu tak mělo být i v tomto případě, a proto si vás, vážené kolegyně a vážení kolegové, dovoluji jménem navrhovatelů požádat o podporu našeho návrhu a o šanci otevřít a vést diskusi nad předloženým návrhem ve výboru pro zdravotnictví, příp. v dalších výborech a ve druhém čtení. Věřte mi, prosím, já jsem přesvědčen o tom, že historie prokáže, že to bylo správné rozhodnutí.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk některých poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Borisi Šťastnému a jenom vás upozorním, že je před námi dalších pět přihlášek do obecné rozpravy. Dalším vystupujícím je Martin Bursík, po něm požádám o slovo kolegy Přemysla Rabase a Zdeňka Jičínského. Nejprve tedy místopředseda vlády Martin Bursík.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, myslím, že pan poslanec Boris Šťastný nás v té předchozí řeči přesvědčil o tom, že té materii velmi dobře rozumí a že je argumentačně velmi dobře připraven.
Já bych rád vaši pozornost upřel na důvodovou zprávu, která je také neobvykle konkrétní a je vybavena celou sérií argumentů, proti kterým si myslím, že argumenty typu "omezování osobních svobod kuřáků" anebo argumenty typu "v průzkumech veřejného mínění je společnost rozdělena půl na půl" neobstojí. Argumenty uvedené v důvodové zprávě se týkají empiricky ověřených dat, kterak pasivní kouření zvyšuje riziko onemocnění rakovinou plic o 20 %, riziko infekcí dýchacího systému u dětí o 150-200 %, kterak zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční o 23 %, kterak zvyšuje riziko samovolného potratu o 50 %, a to všechno u pasivních kuřáků.
Abych byl úplně korektní, my máme v koaliční smlouvě ujednání, když jedna z frakcí koalice při jednání ve vládě nesouhlasí s pozicí vlády, tak má poté svobodný prostor pro to, aby to stanovisko vyjádřila také při hlasování v Poslanecké sněmovně. Toto je přesně ten moment. Pozice zelených je v souladu s programovým prohlášením vlády, kde jsme se zavázali, že omezíme kouření, a je tady jediný rozpor, který si myslím, že lze odstranit v Poslanecké sněmovně. Ten rozpor je v tom, že poslaneckým návrhem poslanci předběhli vládu a vláda většinovým rozhodnutím se shodla na tom, že vyjádří nesouhlas s poslaneckým návrhem a přijde s vlastní komplexní úpravou této materie.
Já si myslím, že ten možný soulad je v tom, že i to, co nabídl pan ministr zdravotnictví - vznikne komise, může a bude pracovat na komplexní úpravě, ale nebude vůbec ke škodě, když v předstihu Poslanecká sněmovna schválí tento poslanecký návrh a ten startovací bod, ze kterého bude vláda a expertní komise připravovat tu úpravu, bude odlišný od dneška a bude již zohledňovat racionální argumenty, které nám poslanci a poslankyně předkladatelé předkládají, a posune nás v té problematice alespoň o tu část cesty, kterou za nás, za vládu, odpracovali poslanci a poslankyně.
Čili já si dovoluji - sice jako člen vlády, maje tu svobodu, protože jsme nehlasovali pro to negativní vyjádření - dovoluji si požádat Poslaneckou sněmovnu, aby podpořila tento poslanecký návrh zákona s tím, že zároveň předkladatelé nabídli spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví na další komplexní úpravě tohoto zákona ve druhém kole.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Nyní prosím pana poslance Přemysla Rabase o slovo a dalším vystupujícím bude pan kolega Zdeněk Jičínský.
Poslanec Přemysl Rabas: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vládo, kolegyně, kolegové, není tu kolega Kováčik, aby se ptal, kam až zase sahají Hujerovi. Slibuji, že asi jsem poslední ze zelených, kdo vystupuje k tomuto tématu, že to je spíš náhoda. Já jsem nevěděl, že bude vystupovat i náš šéf.
Ono je to dost těžké, protože jak řekl kolega Prosek, všichni jsme v této věci podjati. On to řekl za sebe, ale já to tak vnímám, že jsme všichni ve střetu zájmů, a pokusit se podívat na ten problém z nadhledu je dost těžké, protože doopravdy je ta společnost rozdělena tak nějak 50 na 50, a jak to tedy potom zhodnotit, protože když zakážeme kuřákům kouřit na veřejných místech, tak jim otravujeme život; když to neuděláme, tak otravují život zase oni nám. Ale kdybych si představil, že jdu po Václavském náměstí a z oken na mě někdo sype DDT anebo tam někdo půjde a bude rozprašovat fosgen či nějaké chloridy, prostě chlór na ulicích, tak to přinejmenším bude na obvinění z ublížení na zdraví nebo pokus o vraždu, veřejné ohrožení - a toto je něco podobného. Ti, kdo kouří na veřejnosti, tam, kde má veřejnost přístup, kde jsou naše děti, tak to jsou lidé, kteří vlastně otravují vzduch. Ten princip je úplně stejný. To je prostě otrava. Jestli to dělají kuřáci sami sobě, tak páchají hromadnou sebevraždu. Prosím! Ale pokud to dělají i na veřejných místech, tak zároveň se pokoušejí o hromadnou vraždu a s tím já nemůžu moc souhlasit, a proto se přimlouvám za tento zákon tak, jak byl předložen s tím, že samozřejmě může dojít ve výboru k jeho upřesnění, zlepšení, zdokonalení atd.
Děkuji za pozornost. (Potlesk některých poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego, a slovo patří Zdeňkovi Jičínskému. Po něm bude mluvit paní poslankyně Jana Rybínová. Prosím, pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, pan předkladatel poslanec Šťastný tady poměrně obsáhle a v tomto směru z hlediska obecného odůvodnil, že stát má právo právními předpisy zasahovat do určitého chování lidí z hlediska veřejného zájmu. V tomto směru já s ním souhlasím.
Pokud jde o zmiňovaný konflikt zájmů, u mě není v tom smyslu, že bych byl kuřák, že bych hájil kuřáky - jsem bývalý kuřák, už řadu let nekouřím - ale přesto je třeba tady říct si určité věci z druhého konce, abychom si byli vědomi komplexnosti problému, protože pan kolega Rabas to svou argumentací posunul někam, kde to dost vážně bráti nemůžeme, protože z tohoto hlediska žijeme v rizikové společnosti, jak velmi podrobně prokázal třeba německý sociolog Beck. A když bychom se chtěli vyhnout těmto nástrahám rizikové společnosti, tak opravdu bychom museli chodit pěšky nebo jezdit na kolech a vymýtit auta. Já nemám exaktní poznatky, nakolik exhalace z aut znamenají znečištění vzduchu a nakolik tyto důsledky jsou tíživější než důsledky kouření. A myslím, že se to ani úplně exaktně stanovit nedá. Takže jenom, abychom zase v určitých argumentacích se drželi jisté míry střízlivosti, protože dobrý úmysl tím můžeme zcela znehodnotit. Tak to je třeba také vzít na vědomí.
Společnost se vyvíjí určitým způsobem a je třeba říci, že kouření patří k jistým zvyklostem moderní společnosti, a nejenom moderní, prostě po dlouhá staletí kouření je něco, co vzbuzovalo v lidech slast, nebo můžeme to považovat za neřest, ale doporučuji vám podívat se - vyšla teď reprezentativní kniha o kouření, kde je i spousta zajímavých fotografií a uměleckých dokumentů, které ukazují, jak i kouření je spojeno s vývojem společenské kultury.
***