(15.10 hodin)
(pokračuje Němcová)
Ještě předtím, než zahájím další bod, ráda bych vás seznámila s tím, že tady mám jednu omluvu z jednání ze dne 25. dubna, a to na celý den, od pana poslance Jiřího Paroubka. Tuto omluvu tedy oznamuji ctěné Sněmovně.
Další informace je spíše pro všechny předsedy či zástupce předsedů jednotlivých klubů. Oznamuji ještě pořadí bodů tak, jak je dnes budeme projednávat. Teď zahájím projednání bodu číslo 26, následovat bude bod číslo 45, 67, 31 - tedy bod, jehož projednávání jsme zahájili před polední přestávkou, následuje bod číslo 32, 33, 35 atd. Prosím, aby se připravili jak předkladatelé, tak zpravodajové k těmto tiskům.
Nyní zahajuji projednávání bodu číslo 26. Je to
26.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat
proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 184/ - prvé čtení
Vítám pana ministra zemědělství Petra Gandaloviče, který z pověření vlády tento návrh uvede. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič Vážená paní předsedající, vážená Sněmovno, dovolte, abych Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Tento zákon byl v roce 1992 schválen po velmi dlouhé a náročné přípravě a nastolil v České republice právní prostředí, kterým jsme se dostali do čela států nové desítky Evropské unie. Česká republika je v porovnání s okolními státy hodnocena v této oblasti velmi pozitivně. Ratifikovali jsme všechny dohody Rady Evropy týkající se ochrany zvířat. Řada ustanovení a dalších norem Rady Evropy je zpracována do tohoto zákona. Zákon na ochranu zvířat proti týrání je tedy moderním a dobrým právním předpisem, jehož cílem je zabezpečit úroveň ochrany zvířat na dobré mezinárodní úrovni a inspirovat také státy s nižší ochranou zvířat ke zlepšování těchto podmínek.
V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie bylo třeba postupně transponovat jednotlivé oblasti komunitárního práva, a proto tento zákon již byl od svého vzniku šestkrát novelizován. Já se tedy omlouvám, ale předkládám vám v pořadí již sedmou novelu tohoto zákona a rád bych vám ji zdůvodnil těmito důvody, těmito argumenty.
Za prvé, návrh zákona reaguje na potřeby obcí. Jak víte, zvíře, které je týráno, je možné v současné době odebrat majiteli a umístit do náhradní péče, nicméně obec pořád musí nakládat s tímto zvířetem jako s majetkem původního majitele a nesmí s ním dále nakládat. To bylo předmětem kritiky celé řady obcí, a proto na to reagujeme zavedením nové sankce, a sice propadnutím týraného zvířete. V tu chvíli se potom příslušné zvíře stává majetkem obce a obec může s dotyčným zvířetem dále nakládat, může je např. prodat jinému chovateli nebo je umístit do takového zařízení, které je pro dané zvíře vhodné.
Další novinkou je zde úprava v oblasti hendikepovaných zvířat. Hendikepované zvíře je zvíře, které žije ve volné přírodě a z nějakého důvodu je neschopné normálního života a je potřeba je umístit do zařízení. Tato zařízení v poslední době byla středem pozornosti z hlediska kvality poskytované péče a tento zákon na tuto situaci reaguje takovým způsobem, že zvyšuje nároky jak na vlastní zařízení, tak na osoby, které se o zvířata v tom zařízení starají.
Dále je to povinnost čipování druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči. To se týká např. exotických zvířat, kočkovitých šelem apod. Jak známo, bylo zde už několik případů, kdy majitelé nebyli potom schopni po určité době se starat o příslušné exotické zvíře a došlo např. k útěku a bylo obtížné jednoznačně prokázat, kterému z majitelů toto zvíře patří apod. Dovedete si jistě představit, že takový tygr, když uteče, může napáchat poměrně velké škody.
Jedním z velmi významných důvodů, proč předkládám tuto novelu, je uvedení právního statutu Ústřední komise pro ochranu zvířat proti týrání do souladu s právním řádem. Právní postavení této komise, tak jak je zakotveno v současném zákoně, bylo předmětem celé řady právních analýz a v předkládané novele je toto postavení upřesněno takovým způsobem, že se předejde jakýmkoli pochybnostem, a rozhodnutí, která tato komise učiní, nebudou moci být do budoucna v žádném případě zpochybňována.
Neposledním důvodem v řadě je převzetí a adaptace nařízení Rady Evropských společenství číslo 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy. Jinými slovy, je to transpozice tohoto nařízení do našeho právního řádu, s tím, že se zde předpokládá vydání příslušné technické vyhlášky poté, co bude vydáno příslušné nařízení komise, protože to ještě přinese celou řadu technických detailů a zpřesnění. Z důvodu zajištění požadavků právní jistoty také došlo k přesnějšímu a jednoznačnému vymezení skutkových podstat správních deliktů.
Dovoluji si tedy, vážená Sněmovno, doporučit předložený vládní návrh novely zákona na ochranu zvířat proti týrání propustit do dalšího čtení a přikázat k projednání příslušnému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministru zemědělství Petru Gandalovičovi a prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Josef Řihák. Prosím, pane kolego.
Poslanec Josef Řihák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vládo. Ochranu zvířat a to jak přímou, tak i nepřímou, postihuje v současné době celá řada právních předpisů. Navrhovaná předloha novely zákona si klade za cíl jednak zajistit adaptaci souvisejících předpisů Evropského společenství zejména v oblasti ochrany zvířat během přepravy a souvisejících činností, dle nařízení Rady Evropského společenství číslo 1 z roku 2005, ze dne 22. prosince 2004.
Dále je navrhováno přistoupit k zásadním změnám v oblasti právní úpravy přestupků a správních deliktů, mj. i s ohledem na nový správní řád. Nově je formulováno pak i postavení Ústřední komise pro ochranu zvířat. Úpravy se dostává také ochraně hendikepovaných zvířat, která doposud výslovně nebyla v žádné právní normě uváděna. Neméně vítané je i odstranění výkladových problémů a tím i zajištění souladu již existujících právních předpisů, zejména i s ohledem na jejich dosavadní aplikaci v praxi.
***