(12.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Nyní vystoupí ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, také já bych se přimlouval za to, aby diskuse byla věcná, především v tom, abychom předcházeli nedorozuměním. Není pochyb o tom, že Poslanecká sněmovna má právo na detailní informace o zahraniční politice vlády, na druhou stranu vláda by měla mít zcela jasno v tom, co vlastně Poslanecká sněmovna chce a žádá.
Já jsem byl společně s panem premiérem i s panem ministrem zahraničí Schwarzenbergem na zasedání Evropské rady v Bruselu, a informace, která zde zazněla, ať už ústní nebo písemnou formou, byla naprosto vyčerpávající informací o všem, o čem se tam jednalo, a byla naprosto vyčerpávající informací o všech postojích české delegace. A já bych, prosím pěkně, rozuměl, kdyby Poslanecká sněmovna tuto informaci vzala na vědomí a vyjádřila souhlas či nesouhlas s tím či oním postojem, kdyby Poslanecká sněmovna vzala tuto zprávu na vědomí a požádala vládu, aby v dalších jednáních na to či ono téma zaujímala spíše tu či onu pozici. Takto by to pro mě bylo srozumitelné. Ale když Poslanecká sněmovna vyslechne naprosto vyčerpávající zprávu - a tady udělám malou odbočku a řeknu: Ano, pane předsedo poslaneckého klubu ČSSD, skutečně si myslím, že od roku 1999 Česká republika takového premiéra neměla, protože ta informace, která tu zazněla, byla zcela vyčerpávající. Nezamlčela vůbec nic. A já si jako poměrně dlouholetý člen Poslanecké sněmovny vzpomínám na zprávy kusé a zprávy, které vypouštěly celou řadu různých informací, například o jednáních o raketové základně na území České republiky, kdy se tady mlžilo, zamlčovalo a neříkala se celá pravda. To není praxe této vlády a to není praxe tohoto premiéra.
Tady zazněla komplexní informace a já velmi prosím, aby Poslanecká sněmovna, když to vyslechne, k tomu zaujala nějaké stanovisko a řekla: my chceme, abyste v této věci dále postupovali tak nebo onak. Ale když Poslanecká sněmovna tu informaci vyslechne a odmítne ji vzít na vědomí, tak logicky pak ve vzduchu visí otázka, proč sdělovat nějaké informace, když je ta druhá strana nechce slyšet. To je otázka, na kterou prosím odpověď. Protože na ty informace má Poslanecká sněmovna stoprocentní právo, ale pak musí říci - nebo, promiňte, nemusí vůbec nic, Sněmovna je suverén - pak by měla říci, jak dále s těmito informacemi nakládat. Je-li usnesením Poslanecké sněmovny "my to nechceme slyšet, my jsme to nikdy neslyšeli, my to nebereme na vědomí", pak, přiznám se, tomu nerozumím. To je postoj, který nechápu. A protože ve vzájemné komunikaci je třeba odstranit nedorozumění, tak bych prosil odpověď na tuto otázku.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dobře, děkuji. Já jen zrekapituluji, k čemu došlo. Není rozprava, takže nejsou faktické poznámky. Omlouvám se panu poslanci Jandákovi.
Já jsem coby předsedající schůze do značné míry přestoupil svou pravomoc, protože jsem toho názoru, že každý bod má být uzavřen pokud možno nějakým usnesením. Nenavrhl jsem, aby Sněmovna souhlasila s chováním představitelů vlády České republiky na jednání v Bruselu. Nic takového jsem nenavrhl. Dovolil jsem si navrhnout to nejměkčí, nejmírnější a nejsrozumitelnější usnesení, které bylo posléze odmítnuto. Poslanecká sněmovna a každý poslanec má právo hlasovat pro nebo proti, zdržet se, odhlásit se. Prosím pěkně, toto mějme na paměti.
Nyní vystoupí pan místopředseda Zaorálek. Já si myslím, že jsme tomu už věnovali docela dost času a že bychom měli směřovat k projednávání dalšího bodu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych si také přál, aby ta debata byla klidná a věcná, a zvlášť bych si to přál v případě zahraniční politiky, tam, kde jde také o prestiž a kredit této země. Ale mně připadá, že tady ve Sněmovně chybí vědomí úplně základních věcí a že se nedodržují úplně nejprincipiálnější věci, podle kterých Sněmovna musí fungovat. Jenom připomenu tu první, že Sněmovna může přijmout jakékoliv usnesení a nemusí také přijmout žádné. To je naprosto zásadní. Ale stejně tak zásadní podle mě pro tuto Sněmovnu - tady to prostě nemůže fungovat tak, že se budeme v zahraniční politice bavit pouze o věcech a tématech, která zrovna připadají premiérovi, že jsou pro něho příznivá a výhodná, a jiná stěžejní témata se budou odmítat. (Řečník zvyšuje hlas.) A není možné, když projednávání takového bodu dopadne jinak, než si premiér představoval, když se to prostě vyvine jinak, než si přál, aby tady běhal a vykřikoval na poslance "s touto bandou kreténů se už bavit nebudu, nikdy"!
Takže já bych chtěl připomenout, i když je to neuvěřitelně základní, že tohle je parlamentní demokracie. Česká republika je stále ještě parlamentní demokracie, protože ústavu ještě nikdo nezměnil. A v této zemi se premiér zodpovídá Sněmovně a z ní odvozuje vláda svůj mandát. A o zásadních věcech tady musí mluvit. Byl bych rád, kdyby to bylo jasné. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Nyní vystoupí předseda vlády Mirek Topolánek.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já bych poprosil pana Zaorálka, aby se ode mě neučil a nekřičel po nás.
Jenom pro záznam - o bandě kreténů mluvil Lubomír Zaorálek, nikoliv Mirek Topolánek. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Dámy a pánové, věřím, že můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu a že budeme věnovat pozornost, nemýlím-li se, bodu
42.
Národní programy podpory malého a středního podnikání na rok 2007
/sněmovní tisk 121/
Materiál uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já se po tom předešlém ohňostroji pokusím býti stručný.
Předkládám návrh národního programu podpory malého a středního podnikání na rok 2007. K 31. prosinci loňského roku skončila realizace programu na podporu, která byla schválena na roky 2005 a 2006, a v současné době, tedy od roku 2007, bude podpora malému a střednímu podnikání pokračovat zejména prostřednictvím operačního programu podnikání a inovace, to znamená prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie, ve kterých bude alokováno a vyplaceno v průběhu toho období zhruba kolem 100 mld. Kč, to znamená podstatně více, než tomu bylo doposud.
To, co předkládáme, je nicméně národní program, to znamená něco, co stojí paralelně vedle strukturálních fondů Evropské unie. Ta situace je v tomto smyslu poměrně výrazně jiná, než tomu bylo v dobách, kdy národní program vznikl, to znamená v dobách, kdy tady nebyly strukturální fondy Evropské unie, a proto, jak už jsem předeslal, těžiště podpory tohoto typu podnikání se přesouvá někam jinam a národní program se stává a bude stále více stávat pouze velmi doplňkovým a spíše okrajovým nástrojem podpory. Koneckonců i proto došlo postupně už v předcházejících letech a v letošním roce opět ke snížení částky alokované ve státním rozpočtu. V letošním roce je to 300 nebo 305 mil. Kč, které jsou alokovány do pěti programů: Trh, Certifikace, Design, Aliance a Vývoj.
Tolik moje úvodní slovo. Děkuji.
***