(11.20 hodin)
(pokračuje Jacques)
Výjimkou nejsou ani případy, kdy žadatel dokumenty nedostal s poukazem na to, že neexistují, aby se posléze zjistilo, že takováto informace nebyla jednoduše pravdivá, a dokument se našel. Zda jde o záměr, nebo o technické překážky, to zde nechci posuzovat.
Nesporným faktem je také to, že odborní zaměstnanci archivu bezpečnostních složek nemají přehled o archivních materiálech v jejich komplexitě a nejsou schopni poskytnout odborné rady ani badatelům z řad odborníků, natož řadovým občanům, kteří se chtějí seznámit s touto problematikou. Důsledkem této situace je neodborná práce s archivními materiály, jejich dezinterpretace a posléze vulgární skandalizace třeba prostřednictvím médií. Dokud nebude stav vědeckého bádání v této oblasti na požadované úrovni, je vysoce pravděpodobné, že bude pokračovat probíhající paušální poškozování všech, kteří jakkoli přišli do kontaktu s StB, ať už jako pachatelé nebo jejich oběti. Dnes jsme svědky živelného a nevědeckého nakládání se svazky, při němž jsou lidé oběťmi vydírání a následné skandalizace. Archivní materiály jsou znehodnocovány vytrháváním z kontextu a mnohdy dezinterpretací. To je stav, s nímž - a o tom jsem přesvědčena - je třeba skoncovat.
Nebezpečí zneužití je největší tam, kde chybí možnost kontroly, porovnání výsledků práce jednotlivých badatelů a ověření objektivity jejich odborných výstupů. Jsou-li dnes archivy veřejné, a to jsou, je nezbytné zajistit jejich odborné zpracování, zasazení do širších souvislostí a objasnění principů, které ovlivnily jejich vznik. A to je velice důležité. Zde reaguji na všechny ty komentáře, které se týkaly toho, že nebudou badatelé vědět o tom, pod jakým nátlakem a za jakých okolností ty které výpovědi jednotlivých dotčených osob vznikaly. To je přece meritum věci, abychom si tento širší kontext vytvořili, aby odborníci dokázali právě diferencovat v tom, zda někdo spolupracoval se Státní bezpečností šest měsíců a poté už ne, nebo zda takovouto činnost vykonávat deset let, zda tu činnost vykonával za úplatu, nebo pod obrovským tlakem. Všechny tyto okolnosti lze vysvětlit pouze tím, že detailně svazky probádáme a vytvoříme si představu o tom, jaké byly způsoby vydírání lidí, jaké byly způsoby nátlaku, pod kterým se k jednotlivým výpovědím podepisovali. I takový servis by měl ústav zajistit a mohl by být jakousi bránou ke studiu minulosti pro co nejširší okruh zájemců.
Dovolte mi reagovat ještě krátce na některé výroky, které tady padly.
Pan kolega Bublan hovořil o tom, že 80 procent svazků již bylo probádáno a že informace o čtyřech procentech, která zazněla v článku tuším Viléma Prečana, není pravdivá. Dovolte mi, abych i já tuto informaci uvedla na pravou míru. Ta čtyři procenta, o nichž mluvil dr. Prečan, se týkají vyžádaných svazků operativních a vyšetřovacích a 80 procent, o nichž jste hovořil vy, pane kolego Bublane, to je mimosvazková agenda, ten fond druhé správy, a to je jeden ze šedesáti fondů, který obsahuje asi sto krabic, což je velmi zanedbatelné množství. To se rovná nějakým dvěma procentům z celkového počtu. Dovolte mi ještě podotknout, že ani těch 80 procent z tohoto dvouprocentního zanedbatelného objemu svazků nebylo digitalizováno, ani jedna jediná stránka. A to je velmi zásadní problém.
Pan kolega Bublan zde hovořil o nebezpečí, které by mohlo vzniknout odtajněním některých dokumentů. Zdá se mi, že v režimu pozměňovacích návrhů už všechna tato nebezpečí už byla odstraněna, ale dovolte mi, abych se přece jen pozastavila nad výrokem na půdě Poslanecké sněmovny, kdy vy jste konstatoval, že v minulosti stát zločinným způsobem kradl a okrádal, a dokonce požadujete, aby ten současný stát nad těmito krádežemi přivíral oko a aby o nich mlčel. Promiňte, ale to se mi jeví poněkud zvláštní.
Odpůrci tady hovořili opakovaně, a nejvíce to padalo z levicových lavic, o zášti, zlobě, nenávisti. Já se ale domnívám, že jste to právě vy, kteří jste posedlí těmito termíny a motivy, které musí vést každé lidské konání. Já už jsem to zde říkala v prvním čtení. Vy prostě nevěříte tomu, že existuje něco jako nezávislé vědecké bádání. Vy prostě nevěříte tomu, že někdo chce dělat vědu poctivě.
Pan kolega Jičínský tady hovoří o tom, že skutečnost není jednobarevná. Vystoupil - v úhrnu asi čtyřicet minut jeho projevu. Nedobrali jsme se vůbec nikam. Věcné námitky zde nepadly. To je prostě ideologický spor.
A já se pozastavuji nad tím, jak může pan kolega Grebeníček hovořit o tom, že se historie stane zbraní hromadného ničení.
Pane Grebeníčku, to je vaše pojetí. Vy jste z historie udělali -
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní poslankyně, promiňte, že vám vstupuji do vašeho vystoupení, ale jednací řád mi tak velí, protože už poněkolikáté se obracíte na poslance přímo, což jednací řád neumožňuje. Vy máte právo se obracet přímo na mě nebo jiného předsedajícího a na členy vlády, nikolivěk na své kolegy poslance. (Potlesk z levé části sálu.)
Poslankyně Kateřina Jacques: Já vám, pane předsedající, děkuji, že jste mi to připomněl, a zároveň vás požádám, abyste do levicových lavic vzkázal, že to je jejich pojetí vědy. Oni udělali v minulosti z vědeckého bádání oblast výsostně politickou a zbraň hromadného ničení, jak o tom mluví pan kolega Grebeníček.
Já se musím, pokud už jsme v té ideologické rovině sporu, skutečně pozastavit nad tím, že právě kolegové a kolegyně z poslaneckého klubu komunistické strany mají tu odvahu vyjadřovat se k této problematice v momentě, kdy v jejich řadách sedí člověk, který dvacet let pracoval jako bachař, prokazatelně a podle věrohodných svědectví mučil politické vězně, v současné době se k této své činnosti hlásí a o politických vězních mluví jako o pakáži. (Potlesk z pravé části sálu.)
Jsme ve druhém čtení a je za námi dlouhá a pro ty, kteří měli o to zájem, také poctivá debata o smysluplnosti zamýšleného záměru a také jeho rizicích. V průběhu projednávání ve výborech došlo k předložení komplexního pozměňovacího návrhu, který odstranil některé nedostatky, včetně těch, na které upozornila ve svém stanovisku vláda. Během řady jednání jak s předkladateli a příznivci myšlenky na zřízení ústavu, tak s jeho odpůrci byly identifikovány další problémy, které materiál obsahoval. Jsem přesvědčena o tom, že jsou všechny řešitelné v rámci pozměňovacích návrhů, které budou načteny při dnešním druhém čtení. Některé z nich předložím sama, jak už jsem avizovala, mj. změnu názvu ústavu a také způsob nominací do rady ústavu, která má garantovat jeho odbornost a nezávislost. S těmito pozměňovacími návrhy vystoupím v podrobné rozpravě.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, paní poslankyně. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Pavel Kováčik, pak vystoupí pan poslanec Rath.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych vaším prostřednictvím sdělit paní kolegyni Kateřině Jacques, že pokud z jejích úst zazněla od těchto mikrofonů velmi závažná obvinění na adresu mého a našeho kolegy Josefa Vondrušky, nebyla to první obvinění. Kampaň, která se vede proti Josefu Vondruškovi i mediální, je velmi dlouhá. I v ní zní řada obvinění, že český právní řád hned po převratu a od té doby i dodnes, a bude tomu tak pokračovat, zná formy a instituty, jak se s takovýmito obviněními vypořádat jednou provždy. Měl-li někdo takové zkušenosti, o kterých hovoří v souvislosti s panem Vondruškou, nebylo skutečně nic jednoduššího než v době po převratu, kdy to bylo možné samozřejmě a bylo to možná i žádoucí, podat trestní oznámení. Jinak si vyprošuji, aby pokud i nadále tento institut využit nebude, nebylo na pana kolegu Vondrušku a na kohokoli z nás z poslaneckého klubu KSČM pohlíženo podle principu presumpce neviny. Děkuji.
***