(14.20 hodin)
(pokračuje Opálka)
Text: Po odůvodnění místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, zpravodajské zprávě poslance Miroslava Opálky a po rozpravě výbor pro sociální politiku doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu nezahajovat projednávání analýzy předpokládaných dopadů nového zákoníku práce a vybrané problémy, sněmovní tisk 105, a považovat tento tisk za zprávu vlády České republiky k informaci poslancům.
Podotýkám, že takových zpráv dostáváme daleko více, které nedostanou sněmovní tisk a jsou nám k dispozici. Problém však vzniká, že tento materiál při dnešním hlasování by nebyl vyřazen z příštích jednání Sněmovny, a tak jsou v podstatě tři možnosti. Buď někdo, nevím kdo, bude konstatovat, že v rozporu s jednacím řádem bylo tomuto materiálu přiděleno sněmovní číslo, nebo ho vláda vezme zpět, anebo Poslanecká sněmovna schválí návrh usnesení výboru, nebo lépe řečeno, usnesení výboru jako svoje usnesení.
Poznámka. Doporučuji při novelizaci zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ošetřit režim předkládání zpráv a požadavků vlády, případně i požadavků jiných institucí na Poslaneckou sněmovnu, neboť chápu, že tady došlo k určitému vakuu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí pan místopředseda Zaorálek. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, prosím vás o kousek pozornosti. Já bych chtěl požádat Sněmovnu, aby podpořila zařazení tří nových bodů do programu schůze, s tím, že se jedná všechno o body, které se týkají oblasti zahraniční politiky.
Ten první bod, o který bych chtěl požádat, ten bych nazval "Informace vlády ze zasedání Evropské rady v Bruselu 8. a 9. března". Já bych chtěl požádat, aby tento bod byl zařazen jako první bod v bloku zpráv naší schůze, a chtěl bych zdůvodnit tento požadavek tím, že jednak si myslím, že by to měl být určitý standard, že jsme informováni o významných jednáních Evropské rady nebo summitu na úrovni premiérů Evropské unie.
Myslím si, že ten summit, který nyní proběhl v Bruselu, byl velmi významný. Týkal se klíčových otázek, které se týkají energetické politiky České republiky, mluvilo se na něm o obnovitelných zdrojích, mluvilo se na něm o reakci Evropské unie na blížící se hrozbu klimatických změn. A pro nás je celá řada věcí, které příliš jasné z pozice české vlády na tomto summitu nejsou. Já bych chtěl speciálně požádat premiéra o to, aby nám objasnil některé věci, které se týkají např. podílu České republiky na investicích do obnovitelných zdrojů. Jenom připomenu, že tato vláda snížila v operačním programu Podnikání a inovace podíl investic z 10 miliard na 4 miliardy. Vzhledem k tomu, že ten celek je 100 miliard, tak to znamená z 10 % na 4 % a tento krok je v zásadním rozporu s tím, k čemu se česká vláda zavázala na tomto summitu. Možná, že ten krok, který učinila na summitu, je významný, podstatný a správný, ale podle mne je v zásadním nesouladu s tím, co vláda dělala dosud. Takže tuto disproporci mezi faktickými kroky vlády v poslední době a mezi tím, jak se chovala vláda a její představitelé na summitu, to bychom byli rádi, kdybychom o tom mohli ve Sněmovně jednat.
Druhá věc a druhý bod, o který bych chtěl požádat, ten bych nazval "Pozice České republiky, jednání o Smlouvě o ústavě pro Evropu a příprava českého předsednictví v Evropské unii v první polovině 2009". A navrhoval bych tento bod zařadit na úterý příští týden na 14. hodinu jako první bod jednání.
Opět bych to rád stručně zdůvodnil. Jednak bych chtěl upozornit na to, že pan premiér na minulých interpelacích vlastně tady od toho stolku sdělil, že ten důvod, proč koalice a vláda blokovala zařazení tohoto bodu na minulou schůzi, je ten, že ještě nebyla připravena pozice vlády, a pan premiér řekl, že se musí tato věc projednat ještě na výborech. Já bych rád připomněl, že se to stalo, výbory o tom jednaly a vláda s nějakou pozicí na summit jela. To, co mně připadá docela zásadní a znepokojivé, je, že to, co tam premiér hájil, nevzalo vůbec v potaz připomínky, které zazněly z úst opozice při jednání na výboru. Já bych chtěl připomenout, že zatímco my jsme žádali po vládě, aby se připojila k tomu, že paní Merkelová mluví o sociálním modelu Evropy jako o prioritě, prioritním tématu Evropské unie nyní, dokonce se k tomuto přidal i předseda Evropské komise Barroso, jinak liberál, k požadavku mluvit o sociální dimenzi Evropské unie, tak jsem si přečetl, tak český premiér v European voice sdělil, že členské státy unie by měly demontovat sociální stát za účelem vyhnout se zaostávání za vynořujícími se asijskými ekonomikami. V podstatě celé to vystoupení pana premiéra je jednoznačným odmítnutím jakékoliv debaty o sociální dimenzi Evropské unie. Dokonce je tu požadavek… Nebo odmítnout i jakýkoliv sociální dodatek k ústavní smlouvě, jak o něm mluví Francouzi a další země. Mně tohle připadá, že je v zásadním rozporu jednak z výzkumů eurobarometru, které ukazují, že v České republice 47 % lidí vidí právě v té sociální dimenzi Evropy tu nejdůležitější část, se kterou se nejvíce v této zemi identifikují, že to je ve sporu s tím, že je to dneska klíčové téma Evropské unie, že se mluví o tom, že právě v souvislosti s globálními změnami je nutné, aby se dynamicky proměnil sociální model jako na něco, co nejen chrání pracovní místa, ale především uzpůsobuje občany Evropy k tomu, aby mohli svá místa měnit podle potřeby. Takže toto moderní vnímání sociálního rozměru Evropy je dnes velkým tématem, ale český premiér to na jednání v Bruselu opakovaně odmítl vůbec jako téma.
Mně to připadá, že to je věc, o které bychom mluvit měli také proto, že nás čeká předsednictví v Evropské unii, a já si nedovedu představit, jak budeme jednat s těmi, které máme dnes jako první partnery, to je Francie, která předchází, a Švédsko, které nastupuje po nás. Podle toho, co říkáme, bychom s těmito zeměmi se měli bavit o tématech svého předsednictví. Shodou okolností se zeměmi, které právě k této sociální debatě se hlásí jako první. Já nechápu, jak to předsednictví a tuhle debatu, tuhle kooperaci chceme s těmito vyhlášeními zvládnout. Proto bych byl rád, kdybyste podpořili, abychom o tom mluvili, protože tady podle mě téma předsednictví a příprava souvisí i s otázkou naší pozice k ústavní smlouvě.
Pak mi dovolte, abych navrhl ještě třetí bod této schůze Sněmovny. Ten jsem nazval "Informace vlády o stavu jednání mezi Českou republikou a USA o umístění radarové základny USA v České republice, obsah odpovědi české vlády na diplomatickou nótu USA". To bych chtěl také zařadit, pokud s tím budete souhlasit, jako druhý bod jednání v úterý příští týden.
Tohle téma zdůvodním stručně. Zahraniční výbor přijal usnesení, ve kterém žádá, aby s obsahem diplomatické nóty, kterou chceme odpovědět Spojeným státům, byli seznámeni dřív, než bude odeslána. Chtěli bychom tedy jednat o jejím obsahu. I v případě jednání o radarové základně premiér na minulé Sněmovně řekl, že až bude projednána tato věc ve výborech, tak se můžeme k tomu ve Sněmovně vrátit. Takže připomínám, že to máme také za sebou. Absolvovali jsme ve výborech jednání o této věci a můžeme se tedy pustit do jednání ve Sněmovně. A byl bych rád, abychom byli právě informováni o těch aktuálních jednáních mezi Spojenými státy a Českou republikou, protože se těch jednání děje celá řada. Připomenu vám, že byl ve Spojených státech prezident České republiky, který se setkal s řadou představitelů Spojených států, prezident, který je také součástí exekutivy, že tam byli někteří poslanci, ale byli tam i představitelé exekutivy. A já teď slyším, že pan náměstek Pojar jedná dokonce o cestě možná několika desítek poslanců tohoto parlamentu na Aljašku apod. To jsou rozhodně věci, o kterých bychom měli něco vědět a měli bychom být včas informováni, takže bych si přál, abychom tuto informaci obdrželi. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Pane místopředsedo, já bych vás požádal, abyste mně názvy bodů dal písemně. Děkuji.
Dále vystoupí pan poslanec Marek Benda. Pane poslanče, máte slovo.
***