(18.20 hodin)
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hosté. Já nechci natahovat dnešní jednání. Myslím si, že bylo velice užitečné pro veřejnost to jednání vidět. Přesto jsem přesvědčen, že k parlamentní demokracii patří i taková diskuse, která tady dnes proběhla. I ta diskuse, která pro někoho nevede k cíli nebo je třeba účelová.
Programové prohlášení není dokument, který by měla vláda, která žádá Sněmovnu o důvěru, předkládat. Stalo se dobrým zvykem takový dokument předkládat, nikde není dáno, jakou formou, v jakém rozsahu, v jakém žánru.
Jak má vlastně programové prohlášení vypadat? Ano, mohli jsme pro vás připravit dokument, který by obsahoval (potlesk a smích) všechny resortní koncepce a měl by dva a půl tisíce stran. To je vysvětlení pro ty, kteří žádali větší podrobnost. My jsme řekli ne. (Smích.)
Kritika, která zazněla z lavic nalevo ode mne, byla zhruba sedmerého typu. Ta první kritika byla kritika toho, co sice čtenář v programovém prohlášení nenalezl, ale kreativně si to doplnil a to potom zkritizoval. Velmi častý jev, nicméně doporučuji se opravdu soustředit v následujících dnech a týdnech na skutečné kroky a na ty diskuse, které povedeme nad jednotlivými zákony, jednotlivými novelami.
Druhý typ kritiky byla kritika toho, co čtenář sice nalezl, ale buď nepochopil, nebo to interpretoval jinak a to potom zkritizoval. To se týkalo daňové reformy, to se týkalo celé řady věcí. Já rozumím tomu, že ta kritika může být i účelová, ale byl to velmi častý jev. Velmi špatně se na takovou kritiku reaguje.
Třetí kritika byla kritika speciálně některých sociálně demokratických poslanců, kteří kritizovali to, co jsme speciálně se sociální demokracií dohodli. Velmi složité reagovat na kritiku něčeho, na čem jsme se shodli. Přestože poslanci sociální demokracie říkají, že balík těch dohodnutých věcí byl brán v komplexu s dalšími dohodami, přesto si myslím, že kritizovat něco, na čem jsme se fakticky byli schopni dohodnout, a pak na tu kritiku reagovat, je také velmi složité.
Čtvrtý typ byla kritika pro kritiku, na kterou reagovat nemíním vůbec.
Další část byla kritika osobní. Někdy velmi urážlivá. Já jsem se o sobě dozvěděl, což je pro mne novinka, že jsem sociálním rasistou. To musím říci, že je určitá inovace, budu nad tím přemýšlet, ale i na toto se složitě reaguje.
Kritika ideologická, ta je pochopitelná, té rozumím. Rozumím tomu, že někdo může mít jiný názor na cestu, kterou volí k realizaci stejného cíle. Na to se odpovídá složitě, protože proto existuje parlament, proto existují politické strany, proto existuje systém dělby moci, koalice, opozice.
Jediná kritika, na kterou se vyplatí reagovat, je sedmý typ, a to byla kritika věcná, potřebná, dokonce bych řekl podnětná, a tady aspoň v této fázi dnešní diskuse jsem ze strany ministrů, kteří odpovídali na takto směřovanou věcnou kritiku, odpovědi slyšel. Myslím si, že přesně tento typ kritiky je základem budoucí diskuse nad jednotlivými zákony, které tady budeme projednávat.
Nechci mluvit déle. Chci říci, že jsem se nesmál při projevu pana poslance Melčáka. Pokládám ho za odvážného a útoky na něj za neurvalé. Přestože tato vláda bude mít ve vínku případnou důvěru danou dvěma poslanci, kteří kandidovali za sociální demokracii, přesto si nemyslím, že by měla být neúspěšná. Protože ty cíle, které definujeme v programovém prohlášení, máme přece společné. Já vám děkuji za důvěru. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády České republiky Mirku Topolánkovi a oznamuji vám, že jsem byl požádán o přestávku na poradu klubu České strany sociálně demokratické předsedou klubu v trvání 45 minut. Této žádosti vyhovím. Věřím, že stihnete i večeři, a sejdeme se tedy přesně po této době, tzn. v 19.10 hodin. Děkuji.
(Jednání přerušeno v 18.26 hodin.)
***