(16.20 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Na příští schůzi požádám Poslaneckou sněmovnu, aby schválila vládní návrh k vydání dluhopisového programu na krytí letošního schodku, kdy dluhopisy budou splatné za 35 let. Za 35 let řadě z nás už to bude jedno a za 35 let bude tyto dluhy splácet ekonomicky aktivní generace, která se dnes ještě nenarodila. A tím chci prosím říci, že státní dluh a naše rozpočtové chování má i tento mezigenerační morální rozměr. Až budeme účtovat se svými dny, tak asi nám nebude dělat problém říci svým dětem a vnukům: My jsme vybudovali moderní infrastrukturu, vybudovali jsme moderní vzdělávací systém, jsme konkurenceschopní v řadě vědeckých oblastí. To jsou plody, z kterých vy dnes těžíte, a je proto fér, že se na nich také podílíte splácením dluhů, které jsme na to tenkrát udělali. Skutečně bych nechtěl v té chvíli svým dětem a vnukům říkat větu: My jsme vám to tenkrát všechno projedli, tak to teď za nás zaplaťte, a z čeho si budete financovat ty silnice a školství, to fakt nevím. Dobrou noc.
Dámy a pánové, já pevně doufám, že společná vůle k nezbytným reformám pro budoucnost České republiky, pro naše děti, pro naše vnuky bude v této Sněmovně nalezena. Děkuji. (Potlesk zbytku poslanců v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí. Ještě noc není.
Před panem poslancem Wolfem s faktickou poznámkou pan poslanec Sobotka. Prosím, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, já samozřejmě věřím čestným úmyslům ministra financí a jeho snaze snížit rozpočtový deficit a nezadlužovat příští generace. To je určitě chvályhodná snaha, ale ten vládní program, tak jak je postaven, je postaven bohužel na dvou zcela protichůdných principech. Na jedné straně radikální snížení daní pro nejvyšší příjmové a majetkové kategorie a na druhé straně snižování deficitu veřejných rozpočtů. Není možné zajistit oba dva cíle tak, jak jsou definovány ve vládním programu. Prostě tyto dva cíle nejsou slučitelné, a buď vláda zvolí cestu snižování daní pro lidi s nejvyššími příjmy a největšími majetky, anebo zvolí cestu fiskální konsolidace, tak jak je ve vládním programu navržena. Obě cesty prostě sloučit není možné, ačkoliv pan ministr Kalousek má jistě ty nejlepší úmysly.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě k faktické poznámce před řádně přihlášeným panem poslancem Wolfem pan ministr financí. Pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Pan předsedající mě svým pohledem nabádal ke stručnosti. Budu tedy tak stručný, jak to jenom lze.
K námitce, že tyto dva cíle nejsou slučitelné, dovolte mi odpověď. Jsou. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan poslanec Wolf, řádně přihlášený, připraví se pan poslanec Maršíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Wolf: Pane předsedající, pane premiére, vládo, dámy a pánové, i když už o následujícím námětu hovořilo několik kolegů, považuji to za opravdu velmi důležité, a proto bych si dovolil v několika větách se k němu vyjádřit.
Vládní prohlášení obsahující pasáž, která odmítá další rozvoj jaderné energetiky v naší republice, to je ten problém. Tento přístup se objevuje v době, kdy Evropa klade na prvé místo bezpečnost dodávek energie pro své obyvatelstvo, což přeloženo do praktické češtiny znamená zajistit dostatek energie s minimální závislostí na státech mimo EU. Vládní přístup si myslím, že je zde zcela nezodpovědný, a to zejména pro naši velmi blízkou budoucnost. Řešení, která jsou nám pak paralelně nabízena, myslím tím úspory, obnovitelné zdroje, ale k tomu už bylo toho řečeno dost, nenabízejí východiska z této problematiky. Snad jedno jediné, a to je dovoz elektrické energie, což zase přeloženo znamená nákup a to znamená, za co budeme nakupovat elektrickou energii. Ještě k tomu přistoupí dále ceny, které nejsou zrovna nízké, a trend, že by se ceny za elektrickou energii měly snižovat, nic tomu nenasvědčuje.
Co to bude mít za následek. Dojde ke snížení životní úrovně a ztrátě konkurenceschopnosti našeho průmyslu. V tom vidím velký, opravdu velký problém. Při současném nerozšíření těžebních limitů a stále stoupajících cenách zemního plynu lze přirovnat tuto část vládního prohlášení k situaci, kdy se před blížícím hladomorem bude rozhodnuto přestat obdělávat pole.
Co říci k personálnímu obsazení vlády. Podíval jsem se do dnešní Mladé fronty Dnes, to jistě není tisk, který by byl nakloněný sociální demokracii, a vidíme, že 63 % tázaných odpovídá, že se jim složení kabinetu nelíbí. Z toho 22 % považuje složení kabinetu za velmi špatné.
Ukončil bych svou řeč pouze slovy: hlasy lidu, hlas boží. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Wolfovi, a než dám slovo panu poslanci Maršíčkovi, musím říci, že není šestadvacátý, ale sedmadvacátý, když šestadvacátý Karel Šidlo si jako vzor pro ostatní stáhl svou přihlášku do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Maršíček: Děkuji. Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové, každá vláda, která to myslí poctivě, ve prospěch občanů této země, by jistě kladla velkou váhu na svůj program, tak aby nejen Sněmovna, ale především občané znali její záměry. Zejména její vedoucí síla ODS, která ještě před volbami oklamala některé občany, když s nimi podepisovala jakousi občanskou smlouvu, dnes naopak prokazuje, že jí nejde o blaho českého státu, ale pouze o moc a techniku jejího prosazení.
Vláda prohlašuje, že jednou z jejích základních priorit je efektivní boj proti korupci. To je jistě pozitivní postoj. Avšak co si mohou občané pomyslet o upřímnosti a pravdivosti tohoto snažení, když hned několik ministrů, kteří nás dnes žádají o vyslovení důvěry, čelí podezřením, která se zrovna neslučují s výkonem vysokých vládních funkcí? Taková vláda skutečně nemůže dostat mou důvěru.
Mou pozornost jako poslance bezpečnostního výboru přirozeně poutá ta část programového prohlášení vlády, která se zabývá vnitřní bezpečností státu, bojem proti kriminalitě a organizovanému zločinu a potažmo stavem české policie. Tyto priority jsou rovněž středem pozornosti politiky a volebního programu Komunistické strany Čech a Moravy. Rozdíl však spočívá v tom, že zatímco vláda ve svých dokumentech doslova plýtvá slovy reforma a systémovost a její činy jsou s obsahem těchto pojmů v rozporu, naproti tomu KSČM upřednostňuje důslednou reformu všech bezpečnostních složek na základě systémové analýzy a následně nutných legislativních návrhů a opatření. Nesystémovostí kroků vlády je např. sloučení rozvědných a kontrarozvědných složek státu, aniž by tomu předcházela široká politická i odborná diskuse. Přece bezpečnost našich občanů není vlastníkem jen několika politických objektů. V důsledku toho jsme dnes svědky, kdy se právní rozbory přebíjejí v debatě, zda jeden člověk může řídit dvě tajné služby zároveň.
Chci také upozornit na rozpor se zákonem o zpravodajských službách. Nechť si vláda vypracuje a předloží Sněmovně nový zákon o zpravodajských službách, ale do té doby musí ctít dosavadní platné zákony. Sloučení je možná legitimní politický cíl, ale lze ho dosáhnout jedinou cestou - změnou zákona. Vláda ve svých dokumentech odvíjí své představy o změnách bezpečnostního systému od možného teroristického útoku proti České republice. Nikdo nepodceňuje nebezpečí teroristických hrozeb, avšak nelze tyto zjednodušeně předřadit před problémy vnitřní bezpečnosti občanů, jakými jsou kriminalita, ochrana majetku a svobod občanů, organizovaný zločin atd.
Snad si všichni vzpomeneme na drama v loňském září, kdy vláda na nočním zasedání přijala mimořádná bezpečnostní opatření.
***