(11.30 hodin)
(pokračuje Korytář)
Klíčové je bezesporu jejich finanční zabezpečení. Státní fond dopravní infrastruktury, ať je skloňován jakkoli, je pořád stabilním zdrojem financování. Je uchráněn od neuvážených rozpočtových zásahů, avšak tvořen racionálně dle potřeb rozvoje dopravní infrastruktury, je transparentní a veřejně kontrolovatelný. Potřeba zdrojů je však ve vládním prohlášení postavena příliš obecně, přestože již dnes se musíme vypořádat s chybějícími zdroji z privatizace ve zcela konkrétní výši. Není zde naznačeno, jakým způsobem se do budoucna, kdy spoléhat se na privátní zdroje je příliš riskantní, vláda s tímto problémem vypořádá. Nabízejí se sice zdroje plynoucí z dopravy, jakým je např. podíl z daně z minerálních olejů, který se dnes nachází ve výši 9 %. Ani privatizace státních dopravců, Českých aerolinií, Českých drah nebo firmy České energetické závody, nejsou v kontextu Evropy obvyklé a je potřeba dobře uvážit, do jaké míry privatizace jít. A to z textu není zřejmé. Totéž se dá říci i o zdrojích z elektronického mýta, které provází i přes současné příznivé řešení řada právních rizik, ale také rizik z dalšího postupu směrem k satelitnímu systému.
Sympaticky mně zní podpora železniční dopravy a ekologie v dopravě. V obecné rovině je to jistě v pořádku, problémem ale je soulad některých ekologických názorů s reálnými potřebami celku. Nerozumím, jak lze elektrifikovat železniční tratě a přitom, jak je patrno z jiné kapitoly, utlumovat zdroje elektrické energie, jakými jsou zejména jaderné elektrárny. Nebo přizpůsobovat záměry zvyšování plavebních parametrů na labské vodní cestě v Německu a současně je negovat požadavky na ochranu přírody. Nemám nic proti ekologii, pokud ovšem nebrání nosnému záměru. Stejný dopad sleduji i po přečtení teze "upřednostníme budování silničních obchvatů obcí před výstavbou nových úseků dálnic a rychlostních silnic". Lze tedy konstatovat, že výrazné zezelenání vládní koalice je patrné i v odvětví silniční dopravy. Pokud by nešlo ve svém důsledku také o lidské životy, žertem bych mohl dodat, že při analýze praktického dopadu tohoto návrhu zezelenám i já.
S plnou odpovědností konstatuji, že ač jsem opozičním poslancem, tak z důvodů odborných lituji, že se vyjednávačům Občanské demokratické strany nepodařilo prosadit jejich programové cíle, které jsou v otázce dalšího budování dálnic a rychlostních komunikací společné s cíli sociální demokracie. Konkrétně bych rád panu premiérovi připomněl slib z volebního programu ODS Plus pro ekonomiku a podnikání - cituji doslovně: "Do roku 2010 postavíme druhé spojení mezi Čechami a Moravou, tedy rychlostní komunikaci R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí, resp. Mohelnicí." Tento programový cíl je samozřejmě správný, protože není jen řešením dopravních problémů Pardubického, Královéhradeckého a Olomouckého kraje, ale je jedinou reálnou nadějí pro naši páteřní komunikaci, tedy dálnici D1.
Chápu tedy správně, že vyjednaný programový koaliční kompromis znamená, že od další přípravy a realizace rychlostní silnice R35 bude upuštěno? Znamená to, že prostředky dosud investované do přípravy budou znehodnoceny, začne se s prací na variantě obchvatu, a nového čtyřproudového spojení východ - západ se nedočkají nejenom občané dotčených krajů, ale ani občané celé České republiky, trávící nekonečné minuty a hodiny v kolonách na stárnoucí dálnici D1? Rovněž je tuto nenápadnou větičku potřeba zdůraznit obyvatelům Jihočeského kraje, jejichž touhu po pokračování realizace dálnice D3 v trase Praha - Tábor - České Budějovice - Linz a přípravy rychlostní komunikace R4 až do Písku odsouvá současná vládní koalice do říše snů. Stejně tak musejí Karlovarští zapomenout na svoji R6, voliči v rodném kraji pana ministra dopravy na R7 v chybějícím úseku do Chomutova, Jihomoravští na R52 a R43, Zlínští na R55, a tak bych mohl jmenovat postupně všechny kraje. Rád bych také slyšel od představitelů koalice, jak si představují uplatnění této zásady na chybějícím úseku D8, nedávno uvedeném do provozu s výjimkou průchodu Českým středohořím. Myslím, že nejen obyvatelé obcí a měst Ústeckého kraje ležících na provizorních trasách vedoucích silnicemi I/30 a I/8 by měli jednoznačně slyšet, jestli vládní koalice bude, či nebude a jakým tempem pokračovat v realizaci dálnice D8, k jejímuž dokončení nás nutí nejen zdravý rozum, ale i mezinárodní závazky České republiky.
Delšího komentáře si nezaslouží ani omezení či zákaz jízdy nákladních vozidel. Návrh na omezení provozu má podstatné nedostatky. Navrhovaná doba není dobou s největší kongescí a nerespektuje dojezd vozidel ani možnosti odstavení vozidel v době zákazu jízdy. Kromě toho vyvolá snahu dopravců používat místo jednoho vozidla nad 7,5 tuny dvě nebo více vozidel o nižší hmotnosti. Dále zákaz implikuje potřebu dalších parkovacích míst, kde mohou řidiči spolu s nákladem bezpečně a komfortně dobu zákazu strávit. V současné době není podél dálnic a rychlostních komunikací dostatek parkovacích míst, na další budování nejsou alokovány prostředky. I když je částečně možné využít pro truck centra privátní financování, je pro jejich vybavení a vybudování potřeba určitý čas, a pokud rozšíření zákazu dobudování odstavných ploch v čase předběhne, znamená to problém: řidiči budou stát před dilematem, zda odstavit vozidlo někde, kde bude překážkou bezpečného a plynulého provozu, nebo zákaz porušit. V obou případech podstupují riziko sankce. Není snad cílem tvorba norem, které budou v praxi neproveditelné?
I když lze uvítat přípravné kroky Ministerstva dopravy směřující k návrhu zákona o veřejné dopravě, aktuální situace si vynucuje aktivní účast ministerstva v tvorbě funkčních modelů a doporučení vedoucích ke zlepšení koordinace procesů na sítích veřejné osobní dopravy, a to zejména na hranicích krajů. Výpadky v dopravní obslužnosti, zhoršení kvality služeb zejména ve městech a obcích na hranicích krajů volají po lepší součinnosti krajských radních pro dopravu pod gescí, metodickým vedením ministerstva. To je potřeba sledovat při přípravě legislativy v této věci.
Nic než podpořit mohu záměry s posílením zdrojů pro obnovu vozidlového parku s novým přístupem pro všechny dopravce zejména ve veřejné dopravě, pokračování transformace Českých drah či zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Totéž platí i o naší české kandidatuře na umístění Dozorčího úřadu Galileo do České republiky.
Významným prvkem, který přispívá nejen ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích zajištěním informovanosti jeho účastníků, ale který dokáže i aktivně ovlivnit jejich propustnost, je využití inteligentních dopravních systémů. Zaráží mě, že technologická modernizace silniční a dálniční sítě, která může v poměrně krátké době s relativně nízkými náklady přinést praktické zlepšení propustnosti silnic a dálnic, není prioritou ministerstva. Technologická modernizace obecně, ale i řada změn v organizaci dopravy v českém i evropském kontextu vyžadují také aktualizaci dopravní politiky státu, kterou jsem v textu programu koalice rovněž nenalezl, stejně jako generální plán rozvoje dopravní infrastruktury, který byl vládou schválen po názvem GEPARDI.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, přestože mé hodnocení nevyznívá pouze kriticky, nemohu přijmout řadu kompromisů koaliční dohody, které působí spíše proti dopravě nebo zcela chybějí. A to je pro mě a moje kolegy dostatečný důvod, proč nepodpoříme projekt vládní trojkoalice. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Korytářovi. Prosím o slovo pana poslance Ratha a po něm je přihlášena paní poslankyně Hana Šedivá.
Poslanec David Rath: Paní předsedající, členové vlády, dámy a pánové, své vystoupení bych uvedl motem a tím motem je citát pana Tluchoře z 25. října 2006. Je uvozen titulkem ODS o přeběhlíka nestojí: "Jasně platí věta ODS a pana prezidenta, že není možné postavit vládu na přeběhlících, přidal se k tomuto Klausovu prohlášení předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř. A zároveň v Českém rozhlase slíbil, že jeho strana nebude Pohanku kontaktovat." Konec citátu a mota.
Dámy a pánové, důvod, proč nepodpořit vládu, která žádá o důvěru, je hned několikerý. Za prvé programový, za druhé personální, za třetí etický.
K programovému důvodu. Vláda skloňuje slovo reforma. Mám někdy pocit, že to slovo v ústech hlavně premiéra a dalších členů vlády získalo nálepku naprosto bezobsažné, nic neříkající fráze, něco asi jako kdyby říkali kupředu pravá. Samozřejmě každá reforma, tedy změna formy, hledání nové formy veřejného života, má mít nějaký cíl. Mně se zprvu ten cíl vytrácel, teprve po podrobném prostudování vládního prohlášení jsem dospěl k závěru, jaký ten cíl je.
***