(17.40 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Dovolte mi, abych před závěrečným hlasováním přednesl velmi stručné stanovisko klubu sociální demokracie k návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Musím konstatovat, že zaznamenávání vystoupení jednotlivých poslanců v Poslanecké sněmovně do stenoprotokolů má zcela nepochybně své kouzlo. Zejména tehdy, když si člověk připomene vystoupení toho či onoho před rokem, před dvěma či několika lety a porovnává s vystoupením dnešním. Mohl bych teď dlouhé hodiny citovat mnohé, kteří teď sedí ve vládních lavicích, ale asi by to nebyl příliš produktivně strávený čas, takže mi dovolte jenom jeden citát z dob nedávno minulých. Cituji: Říká, že vše se k lepšímu obrátí po příštích volbách. - Myslely se ty červnové volby. - Po příštích volbách začne klesat složená daňová kvóta, po příštích volbách začneme směřovat ke splnění maastrichtských kritérií, po příštích volbách bude zkrátka všechno ve veřejných financích zase v pořádku. To je možné, dámy a pánové, ovšem jedině pokud sociální demokracie prohraje příští volby a na další rozpočty už nebude mít vliv. Konec citátu.
Nuže, můžeme porovnávat. Je pravda, že současná vláda neměla příliš mnoho času na přepracování rozpočtu na rok 2007, který byl v zásadě vytvořen ještě vládou předchozí. Ale možná je to dobře, neboť takto můžeme projednávat návrh státního rozpočtu se schodkem nikoliv 150 miliard korun, jak nám nedávno vyhrožoval současný, již odstupující ministr financí Tlustý, nýbrž s navrhovaným schodkem 91 mld. korun, tedy schodkem jen o 3 mld. korun vyšším, než předpokládala vláda předchozí. I přesto musím konstatovat, že předložený rozpočet je méně úsporný než rozpočet, který zpracovala předchozí vláda. A jedná se bohužel také o rozpočet, který poprvé po třech letech neplní konvergenční kritéria a v zásadě oddaluje přijetí eura v ČR.
Ale řekněme si otevřeně, že v tom je potřeba vidět společnou odpovědnost všech politických stran. Že se tak stalo zejména díky jarní legislativní smršti poslanců a senátorů napříč stranami. Pozměňující návrhy, které byly nad rámec původních vládních návrhů - nad rámec, pane místopředsedo, byť mně tady napovídáte (k ministru Nečasovi) - které zvýšily meziročně mandatorní výdaje o půl procenta hrubého domácího produktu. V příštím roce se již nepodaří splnit platný konvergenční program a deficit veřejných rozpočtů se ocitne na úrovni čtyř procent.
Při posuzování přístupu k závěrečnému hlasování o návrhu zákona o státním rozpočtu vycházíme z toho, že budou politické reprezentace nynějších vládních stran, byť v demisi, nebo nynější vládní strany, byť v demisi, při realizaci naplňování rozpočtu v roce 2007 respektovat základní principy rozpočtové politiky, které, ať už bude nyní vytvářená vládní koalice jakákoliv a sociální demokracie bude v opozici či ve vládě, budou vycházet z rozumné shody mezi parlamentními stranami nad optimální rozpočtovou politikou vlády pro nejbližší dva až tři roky v závislosti na mandátu vlády a termínu příštích voleb, tak aby se rozpočtová situace stabilizovala a posléze začala zlepšovat.
Základní východisko takové politické dohody by mohlo být zestručněno do teze: nižší rozpočtový schodek především. Snižování deficitu by mělo být jedním z hlavních cílů hospodářské politiky vlády a všechny zvažované a realizované reformy by měly být posuzovány s významným ohledem na jejich krátkodobé a střednědobé rozpočtové dopady. Je zřejmé, že konkrétní opatření ke zlepšení rozpočtové situace budou a musí být ještě předmětem diskuse jak uvnitř politických stran, tak i podrobné debaty nad případným vládním programem.
V této diskusi nabízíme několik námětů ke stabilizaci našich rozpočtových poměrů, jež by mohly být v konečném důsledku i poměrně široce politicky přijatelné. Prvním krokem by měla být konsensuální aktualizace konvergenčního programu s cílem snížit deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2010, tak aby nebylo vyloučeno přijetí eura v roce 2012. Samozřejmě pokud budou k tomuto datu splněna i jiná než fiskální kritéria. Součástí realistického ozdravného plánu dohodnutého v koalici či mezi vládou a opozicí by mohla být následující opatření:
a) dohoda politických stran o moratoriu na zákony vedoucí ke zvýšení mandatorních výdajů;
b) závazná dohoda o tom, že nebudou snižovány daně bez toho, aniž by byly v odpovídajícím rozsahu sníženy také veřejné výdaje; opatření k případnému snížení veřejných výdajů by musela v čase vždy předcházet možným změnám daňové legislativy;
c) odstranění automatických valorizačních schémat z legislativy tak, aby o valorizaci dávek a příspěvků rozhodovala vždy vláda podle skutečného vývoje životních nákladů;
d) ztransparentnění veřejných rozpočtů uzavřením dohody o nezapojování příjmů z privatizace do výdajů státu a státních fondů, s výjimkou sanace již dříve poskytnutých ekologických garancí; největší privatizační dotace pro státní fond dopravy tak bude nahrazena systémovou dotací ze státního rozpočtu;
e) integrace mimorozpočtových fondů do státního rozpočtu; poté, kdy se již prakticky vyčerpaly příjmy ze smysluplné privatizace a změnila se rozpočtová pravidla tak, že umožňují převod nevyčerpaných prostředků ve státním rozpočtu z roku na rok, postrádá mimorozpočtová existence fondu smysl;
f) realizace racionalizačních opatření ve státní správě na základě personálních a procesních auditů, včetně podpory integrace informačních systémů;
g) sociálně průchodné parametrické změny průběžného důchodového systému s cílem ho stabilizovat do doby realizace penzijní reformy.
Pokud získáme kladné vyjádření, nebo dokonce příslib hledání dohody o těchto opatřeních, která by mohla v poměrně krátkém časovém období přinést viditelné efekty pro stabilizaci a následné snížení deficitu veřejných rozpočtů, jsme ochotni návrh státního rozpočtu na příští rok podpořit i s přihlédnutím k faktu, že byly v průběhu projednávání návrhu zákona schváleny naše návrhy na strukturální změny státního rozpočtu, které nejdou na úkor zvyšování schodku. Zejména v oblasti navýšení prostředků na přímé platby zemědělcům o 1,9 mld. korun, dále navýšení prostředků pro poskytování sociálních služeb o 3 mld. korun. Bohužel neprošel návrh na navýšení prostředků na realizaci zákona o služebním poměru o půl miliardy korun.
***