(16.40 hodin)
(pokračuje Němcová)
Zahajuji projednávání bodu
44.
Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2005
/sněmovní tisk 13/
Prosím paní ministryni ještě jednou dnes o zahajovací slovo k tomuto tisku. (Velký hluk v sále.)
Ministryně zemědělství ČR Milena Vicenová Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vstup České republiky do Evropské unie významně zlepšil hospodářskou situaci českého zemědělství. Po ztrátách v letech 2002 a 2003 byl v letech 2004 i 2005 vykázán podnikatelský důchod ze zemědělství ve výši přibližně 8 miliard korun.
K celkovým hospodářským výsledkům v zemědělství za rok 2005 je třeba poznamenat, že zpráva 2005 uvádí vzhledem ke změnám ve statistických zjišťováních v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie převážně odhadovaná data roku 2005 a konečná nebo zpřesněná data roku předchozího.
Objem hrubé zemědělské produkce vyjádřené ve stálých cenách roku 1989 v roce 2005 meziročně poklesl o 4,8 %. Relace mezi cenami výstupů ze zemědělství, cenami zemědělských výrobců a cenami vstupů do zemědělství se zhoršila. Přesto důchod ze zemědělství v běžných cenách přepočtený na pracovníka pokračoval v růstu a v roce 2005 se zvýšil o 2,7 %. Na tomto růstu se významně podílely zvyšující se podpory zemědělství, především pak podpory v rámci společné zemědělské politiky a strukturální politiky EU.
Podíl zemědělství včetně lesnictví a rybolovu na hrubém domácím produktu v roce 2005 byl 3 %. Na celkové zaměstnanosti se zemědělství včetně lesnictví a rybolovu podílelo 4 %. Přibližuje se tak nízkým úrovním nejvyspělejších zemí Evropské patnáctky.
Všeobecně nižší cenová hladina vede v České republice kromě nižší ceny půdy i k nižším cenám vstupů do zemědělství, a to především za práci. Cena půdy v České republice v současnosti nedosahuje ani pětiny úrovně evropské patnáctky, čemuž odpovídá i cena pronájmu půdy. Ta tak představuje prozatím nevýznamnou nákladovou položku. Nižší produktivita práce v zemědělství v porovnání s průměrem národního hospodářství způsobuje podobně jako v ostatních zemích Evropské unie, že úroveň mezd v zemědělství byla v roce 2005 o 28 % nižší než průměr celého národního hospodářství České republiky.
V důsledku odstranění posledních celních a byrokratických bariér se výměna agrárního zboží v rámci jednotného trhu EU 25 v roce 2005 dále zvýšila. Vývoz do zemí Evropské unie v roce 2005 dosahoval již 85 % celkového objemu českého zemědělsko-potravinářského vývozu. Celkem 89 % všech agrárních a potravinářských výrobků dovážených do České republiky pocházelo ze zemí Evropské unie. Celkovou dynamiku zahraniční obchodní výměny a konkurenční schopnost českého zemědělství a potravinářství vyjadřuje tzv. stupeň krytí, tedy to, jak velký díl dovozů je kryt vývozy. Česká republika si v roce 2005 své postavení na zahraničních trzích se zemědělsko-potravinářskými výrobky vylepšila o 9 procentních bodů, když své importy kryla exporty již ze 75 %.
Ze zprávy 2005 vyplývá závěr, že vstup České republiky do EU znamenal pro české zemědělské a také pro navazující odvětví jednoznačně pozitivní postup zejména v ekonomické oblasti, ale také v oblasti zahraničního obchodu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás, abyste vzali zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2005 na vědomí. Děkuji za pozornost. (V sále je stále hluk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní ministryně. Prosím pana poslance Josefa Řiháka, který je zpravodajem zemědělského výboru, aby nás informoval o jednání výboru, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 13/1. Prosím, pane kolego.
Poslanec Josef Řihák: Děkuji za slovo. Paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s tím, že zemědělský výbor Zprávu o stavu zemědělství za rok 2005 v České republice, sněmovní tisk 13, projednal na svém 2. zasedání dne 27. září a přijal usnesení, které máte uvedeno v tisku 13/1, kde doporučuje Poslanecké sněmovně Zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2005, sněmovní tisk 13, vzít na vědomí.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Řihákovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Mám do ní dvě písemné přihlášky. Nejprve prosím pana poslance Václava Grünera, po něm je přihlášen pan kolega Pavel Kováčik. Slovo má pan poslanec Václav Grüner.
Poslanec Václav Grüner: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, chtěl bych říci několik slov k zelené zprávě za rok 2005.
Rok 2005 byl proti předchozímu roku rokem pro zemědělství méně příznivým. Přesto byl v zemědělství vykázán zisk 7,64 miliardy korun. V roce předchozím, tedy v roce 2004, byl dosažen zisk dokonce 8,56 miliardy korun. Tyto pozitivní ekonomické výsledky hospodaření, celkem tedy za dva roky zisk 16,2 miliardy korun, jsou patrné zejména ve srovnání s výsledky let 2002 až 2003, kdy zemědělství hospodařilo se ztrátou 4,6 miliardy korun, a o ztrátovosti let předchozích není třeba ani mluvit.
Pozitivní hospodářský výsledek posledních dvou let je doprovázen také zvyšujícími se dotacemi z Evropské unie a našeho národního rozpočtu. Za roky 2004 a 2005 přišlo do zemědělství celkem 88,6 miliardy korun. Dotace do zemědělství však nebyly projedeny ve mzdách, kde nárůst nominální měsíční mzdy z 11 506 korun v roce 2002 na mzdu v roce 2005 13 635 korun představuje zvýšení jen o 2129 korun, což je 18 %, a to za čtyři poslední roky. Tato mzda dosahuje jen 75 % mzdové úrovně v národním hospodářství. Zemědělství v úrovni reálných mezd zůstává nadále pod úrovní roku 1989, je to 92,1 %, například proti průmyslu, kde je tato úroveň výrazně překračována, 131 %.
Peníze z dotací jsou však ze zemědělství na druhé straně odčerpávány především v důsledku malého nárůstu farmářských cen. Od roku 1989 do roku 2005 vzrostly farmářské ceny na 160 % a naopak vysokým růstem cen vstupů od roku 1989 do roku 2005 zde byl nárůst na 372 %. Zejména růst ceny hnojiv, herbicidů, krmiv, nafty a energií spolu s růstem ceny nájmů za půdu a cenou půdy odvádí finanční prostředky ze zemědělství nadále.
Pozitivem je, že zemědělci v posledních letech ve zvýšené míře investují do nákupu nových strojů a technologií, do rekonstrukce a výstavby moderních staveb pro skot, prasata i drůbež. Hlavně vlivem těchto investic se zvýšila produktivita práce na 272 % proti roku 1989 a pokles počet pracovníků v zemědělství z 533 tisíc v roce 1989 na 136 tisíc v loňském roce.
Naše zemědělství se začíná postupně i přes skutečnost, že čerpalo v roce 2005 jen 60 % dotací evropské patnáctky, stabilizovat ekonomicky i finančně. Zvyšuje se intenzita výroby a lze konstatovat, že zemědělství České republiky je konkurenceschopné původním zemím Evropské unie.
Negativním jevem je stále se zmenšující rámec produkce našeho zemědělství, který se po vstupu do Evropské unie, ještě zrychluje. Klesá produkce rostlinné, ale zejména živočišné výroby. Česká republika je již nesoběstačná v produkci ovoce, zeleniny. Dovážíme téměř celou potřebu květin. Nejsme přes vysoký pokles spotřeby hovězího masa soběstační ani v této komoditě, ale ani ve spotřebě vepřového masa a vajec. Hrozí nebezpečí, že země, která 200 let vyvážela cukr, bude nyní cukr dovážet. Proti roku 1989 poklesly stavy skotu o 60 %, prasat o 39 % a stavy drůbeže o 23 %. Jsem přesvědčen, že Evropská unie si z nás a ostatních nových zemí dělá postupně odbytiště své zemědělské mnohem více dotované nadvýroby. O tom svědčí i záporné saldo našeho agrárního zahraničního obchodu, které dosáhlo v minulém roce 25,9 miliardy korun a letos bude ještě výrazně větší. Přitom jsme byli ještě v roce 1990 v agrárním zahraničním obchodě aktivní zemí. Proti tomuto trendu se musíme naučit účinně bránit.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
***