(10.50 hodin)
Ministr Alexandr Vondra: Děkuji, pane předsedající, za pomoc.
Dámy a pánové, vláda byla Sněmovnou požádána, aby poskytla Sněmovně informaci o stavu a průběhu vyjednávání mezi Českou republikou a Spojenými státy o případném umístění komponentů protiraketového zařízení na území České republiky.
Kdybych chtěl odpovědět na tuto žádost stručně, v zásadě bych mohl konstatovat, že od letošního srpna, kdy proběhla poslední oficiální jednání s americkou stranou, o kterých byla Poslanecká sněmovna informována, nedošlo v předmětné otázce k žádnému pokroku, posunu ani k žádným vyjednáváním. Původně slibované americké rozhodnutí o oslovení některého středoevropského státu na možnost umístění některých komponentů protiraketového zařízení na jeho území bylo několikrát odsunuto. Z původně plánovaného září nejprve na podzim tohoto roku, následně na prosinec a nyní, zdá se, na začátek roku 2007. Tyto odsuny byly zjevně dány objektivními skutečnostmi. Jednak vzhledem k povolební situaci v České republice a neexistenci vlády, která by měla důvěru Poslanecké sněmovny, jednak také zjevně vzhledem k předvolební situaci ve Spojených státech, jak víte, začátkem listopadu se konaly volby Kongresu, a také v neposlední řadě zjevně k demisi ministra obrany Spojených států.
Nicméně pro širší obraz si dovoluji Sněmovně předložit ucelenou chronologii dosavadních jednání mezi Českou republikou a Spojenými státy o předmětné otázce od jejího samotného počátku.
První průběžné konzultace s představiteli České republiky se odehrály, jak známo, v roce 2002, a to nejenom s námi, ale i s některými dalšími státy, a v září roku 2002 také, jak bylo již několikrát řečeno, tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík zaujal jménem České republiky veřejně k možnosti rozmístění některých komponentů protiraketové obrany, jakož i k její celkové potřebě pozitivní stanovisko.
V roce 2004 se Spojené státy oficiálně obrátily na Českou republiku a Polsko se žádostí o technické konzultace. Česká vláda svým usnesením ze dne 4. února 2004 rozhodla, že Česká republika zahájí se Spojenými státy jednání o technických možnostech rozmístění komponentů protiraketové obrany na našem území, a na základě tohoto usnesení vlády Ministerstvo obrany České republiky poskytlo americkým úřadům požadované technické podklady a další informace.
Ta technická jednání se začala naplno rozbíhat na počátku tohoto roku s tím, že zhruba od března probíhala komunikace mezi tehdejší vládou a americkou stranou o tom, kdy má do České republiky přijet expertní rekognoskační tým. Z důvodu situace před parlamentními volbami nakonec došlo k návštěvě tohoto týmu, jak je známo, ve dnech 17. až 25. července tohoto roku. Úkolem odborníků, kteří navštívili Českou republiku, bylo posouzení tří Ministerstvem obrany vytipovaných lokalit pro možné umístění komponentů protiraketové obrany. Šlo o ty tři známé lokality - Boletice, Libavá a Jince. Následně v polovině srpna roku 2006 navštívila Washington česká delegace, která byla složena z představitelů Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva obrany, a při této návštěvě byly diskutovány jak technické, tak právnické otázky, které souvisejí s případným rozmístěním komponentů protiraketového zařízení na našem území. A jak již bylo uvedeno, od té doby k žádnému dalšímu oficiálnímu jednání představitelů obou států v této otázce nedošlo. Ministerstvo zahraničních věcí bylo pouze na okraj pracovních bilaterálních jednání k jiným otázkám americkými představiteli informováno o dalších odkladech jejich rozhodnutí.
Podle posledních neoficiálních informací již bylo technické vyhodnocení připraveno a předloženo ministru obrany Spojených států k doporučení rozhodnutí prezidentu Bushovi. V souvislosti ovšem s personální výměnou na postu ministra obrany je možné rozhodnutí na jejich úrovni očekávat nejdříve koncem tohoto roku, spíše však na počátku roku 2007. K té faktické výměně ministrů obrany dochází tuším 18. prosince.
To je stručná rekapitulace stavu jednání.
Jinak bych rád zdůraznil, že česká vláda Poslaneckou sněmovnu průběžně o stavu jednání informuje a současně informuje i o celém konceptu protiraketové obrany a možných otázkách souvisejících s naším případným zapojením do této obrany. Čili Ministerstvo zahraničí připravilo materiál, který dalo k dispozici příslušným výborům v Poslanecké sněmovně, stejně tak i Ministerstvo obrany připravilo poměrně podrobnou informaci o protiraketové obraně, která byla poslancům poskytnuta také.
Nevím, co dalšího bych v této chvíli dodal. Jiné novinky, které bychom vám měli sdělit, za daného stavu věcí nemáme k dispozici.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi obrany Alexandru Vondrovi. (Námitky - hlasy: Zahraničí.)
Otevírám rozpravu - všeobecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan místopředseda Vojtěch Filip. - Ministr zahraničí, omlouvám se.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Děkuji panu ministru zahraničních věcí za informaci. Musím upřesnit jedinou věc, že požadavek na tuto informaci Poslanecké sněmovny jsem vznesl právě proto, že ne všechny informace, které tady byly řečeny, jsme dostávali včas a řádně. Dovolte mi, abych to rekapituloval.
V roce 2001 jsem interpeloval tehdejšího předsedu vlády Miloše Zemana, a to v červnu. On mi odpověděl 23. července 2001 s tím, že se v České republice nic takového nepřipravuje a že Česká republika je rozhodnuta k žádným takovým krokům nepřistoupit. A že na teritoriu České republiky se nebudou budovat logistické základny NATO ani prvky protiraketové obrany v rámci americké národní protiraketové obrany proto, že NATO v roce 1996, tedy tři roky před naším vstupem do Severoatlantického paktu, jednostranně deklarovalo, že nemá žádný záměr, plán ani důvod rozmístit za současné bezpečnostní situace jaderné a jiné zbraně na území nových členských států. A na moji otázku - protože v té době jsem měl informace z výboru pro obranu a bezpečnost téměř bezprostřední, protože jsem v něm dlouhou dobu pracoval - že monitorovací pracoviště Armády České republiky u Uničova nemůže být pro tento účel využito ani zneužito, odpověděl tehdejší předseda vlády. Na otázku, zda příslušný zákon o umístění takových prvků na území České republiky předpokládá zákon přijatý ve Spojených státech amerických, mi odpověděl tehdejší pan předseda vlády s tím, že příslušný zákon, který podepsal pan prezident Clinton 23. 7. 1999, zní tak, že lze zcela vyloučit spojitost mezi budováním monitorovacího stanoviště Armády České republiky se současným projektem USA.
***