(9.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Když jsme tady vedli debaty o tom, že by se měly vytvořit rezervy z peněz z privatizace, z výnosů privatizace, když jsme tady vedli debatu o tom, že tyto prostředky by neměly být používány na financování fondu dopravy nebo fondu bydlení, ale právě na zajištění části rezervy pro penzijní reformu, tak si myslím, že teď v tuto chvíli by bylo dobré, aby se k tomuto vláda, nebo zástupce vlády vyjádřil, proč tedy není hledán jiný způsob pokrytí tohoto deficitu a proč se používají peníze, které byly odloženy v letech 2004 a 2005 právě na tento rezervní fond, který by podle mého názoru měl zůstat nedotčen.
Je tedy otázka, zdali to řešení je nejlepší možné, zdali by lepším řešením nebyla kombinace zvýšení rozpočtového schodku s tím, že část prostředků bude zase přes ten konec letošního roku přetažena formou, tak jak se to používalo v minulých letech, to znamená prostřednictvím půjčky od České pošty, protože se řeší ten problém výplaty záloh na počátku příštího roku. Pokud by se zvolilo toto řešení, myslím si, že by to bylo poctivější vůči budoucnosti, protože bychom tu rezervu 15 miliard korun, která tam je vytvořena v rámci OSFA na peněžních účtech OSFA, nepoužili na řešení momentálních rozpočtových problémů, ale ponechali bychom ji pro budoucnost, to znamená na řešení toho jednoho ze zásadních fiskálních problémů, který před námi leží, a to je otázka demografického vývoje a nastavení optimálních parametrů našeho penzijního systému.
Čili moje otázka na pana ministra směřuje k tomu, zdali vláda zvažovala jiné možnosti řešení tohoto problému a zdali mu není líto, že v tuto chvíli rozpouštíme dvě třetiny pracně vytvářené rezervy, která tady vznikala z přebytků hospodaření důchodového účtu v letech 2004 a 2005. Myslím si, že bude užitečné, pokud o tom budeme debatovat i na půdě rozpočtového výboru. Myslím si, že je možné, aby rozpočtový výbor zasedal v pátek, čili pokud dnes dojde k tomu, že Poslanecká sněmovna zkrátí lhůty pro projednání tohoto návrhu, pak si myslím, že určitě je možné, aby se v pátek sešel rozpočtový výbor a tento návrh zákona projednal tak, abychom učinili rozhodnutí v potřebném čase. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A nyní pan ministr Petr Nečas se přihlásil o slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych byl velmi nerad, když by se z tohoto v podstatě technického spíše než politického bodu stala politická přestřelka. Přesto mi dovolte, abych poněkud korigoval některá slova, která tady zazněla od pana zpravodaje a předsedy rozpočtového výboru.
Za prvé. Otázka fiktivních přebytků v systému důchodového pojištění v letech 2004 a 2005. V této souvislosti je třeba připomenout, že tyto přebytky vznikly díky tomu, že se zvýšily odvody na důchodové pojištění o dva procentní body na úkor státní politiky zaměstnanosti. To znamená, že to byly ty důvody, proč v letech 2004 a 2005 se vytvořil dohromady kumulovaný přebytek zhruba 14 miliard korun. Čili to nebylo kvalitou fungování rozpočtové soustavy nebo kvalitou fungování důchodového systému, ale tímto v podstatě daňovým opatřením, to znamená zvýšením odvodů. To za prvé.
Za druhé. Ukazuje se, že i toto zvýšení odvodů se postupně vyčerpává, že tento polštář je postupně vypouštěn, a podle odborných odhadů již v letošním a s vysokou pravděpodobností i v příštím roce ten systém začne sklouzávat do měkkých deficitů.
Za další. Tady je třeba připomenout, že tyto přebytky, které vznikly v roce 2004 a v roce 2005, tak vznikly pouze díky tomu, že vláda valorizovala penze méně, než by se očekávalo. Jinými slovy, celý přebytek za rok 2005 byl udělán na úkor valorizace o pouhých zhruba 200 korun, kterou důchodci v České republice nedostali, a díky tomu nám postupně sklouzával náhradový poměr mezi průměrnou penzí a průměrnou hrubou mzdou, takže se začal blížit v minulém a v letošním roce k hranici pouhých 40 %. Takže toto je třeba si také otevřeně říci.
Za další. Pan předseda rozpočtového výboru se tady tázal, proč byl použit tento rezervní fond. Já to panu předsedovi rozpočtového výboru rád připomenu. No protože ve chvíli, kdy jsme v září nastoupili do vlády a zjistili jsme tento problém a chtěli jsme ho řešit, a já nepochybuji, že by ho řešila i vláda, ve které byste byli vy, kdyby tento problém nastal, tak ve chvíli, kdy jsme řekli, že tam tyto prostředky chybějí, tak z úst bývalého předsedy vlády, ale i bývalého ministra práce a sociálních věcí zazněla jednoduchá kouzelná věta: Proč děláte problém z toho, že chybí na důchody ve druhé polovině prosince deset miliard korun, když v rezervním fondu je čtrnáct miliard korun. To se dá pěkně zdokumentovat ve sdělovacích prostředcích ze září letošního roku. Čili když bych byl hodně cynický, tak bych odpověděl panu předsedovi rozpočtového výboru, že jsme použili návod, který nám dal bývalý předseda vlády a bývalý ministr práce a sociálních věcí. Tedy pokud se táže, proč byl použit zrovna tento způsob, tak se táže správně, ale zřejmě u špatných lidí. Mohl by se dotázat v rámci vlastní politické strany. Ale to je skutečně spíše poznámka pod čarou.
To důležité je jedno, a to, myslím si, chápeme všichni. Že ať je již tato operace prováděna, tak i podle metodiky ESO vede k prohloubení deficitu státního rozpočtu, ať je již dělána tím, že tento deficit, toto zvýšení deficitu je financováno ze státních finančních aktiv nebo například prostřednictvím dalšího dluhopisového programu, v každém případě obě dvě tyto operace prohlubují deficit státního rozpočtu, čili z tohoto pohledu je to operace naprosto neutrální.
Co se týče oné neustále předhazované České pošty a řešení, které je navrhováno. Ano, bylo v minulých letech používáno, ale právě jeho revolvingové používání rok co rok postupně způsobovalo naakumulování tohoto deficitu a je jedním z důvodů, proč v letošním roce tato částka již nedosahuje částek zhruba tří nebo čtyř miliard jako v minulých letech, ale částky téměř desíti miliard. Jinými slovy, i ve finančních možnostech České pošty je pouze určitá limitovaná částka, která se může pohybovat někde mezi třemi a pěti miliardami, ne ale v hodnotě deset miliard korun.
A konečně poslední věc. Toto vyřešení těchto chybějících prostředků ať již formou nějakého dluhopisového programu nebo hrazení ze státních finančních aktiv v každém případě zabraňuje tomu, aby se vždycky tento problém přenášel do dalších let, a to, myslím si, by mělo být ve společném zájmu. Čili je-li tady názor, že mají být tyto věci řešeny jiným způsobem, je to názor legitimní, ale znovu opakuji, z hlediska pravidel pro deficity veřejných financí a z hlediska pravidel pro deficity státního rozpočtu je úplně jedno, jak je tato částka hrazena, zda je hrazena dluhopisy, zvýšením schodku státního rozpočtu, anebo ze státních finančních aktiv, protože podle obou těchto kroků v každém případě se prohlubuje deficit státního rozpočtu o částku téměř desíti miliard korun.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Děkuji, pane ministře. Ale o slovo a reakci se hlásí opět zpravodaj… Aha, hlásí se o slovo pan poslanec Zdeněk Škromach. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády, nechtěl jsem vystupovat. Myslím si, že samozřejmě každý ministr práce, a to už z dob ministra Vodičky, musí řešit otázku překlenutí financování důchodů mezi starým a novým rokem v rámci jednotlivých rozpočtů.
Musím říci, že vystoupení pana ministra Nečase považuji za velmi nekorektní, protože stejně tak, jako hovoří o tom, že by byl rád, a to bychom asi byli všichni rádi, kdyby naši důchodci měli důchody minimálně dvojnásobné, jako mají současně, kdyby jejich důchody v poměru k průměrnému výdělku rostly, ale to také musí pan ministr přijít s konkrétním a racionálním návrhem na to, kde vzít zdroje pro financování důchodového systému.
***