(18.30 hodin)
(pokračuje Nečas)
My na ministerstvu provádíme pravidelný monitoring implementace tohoto systému nemocenské. Nechávám si předkládat pravidelné informace o tom, jak běží tyto práce, nicméně to, že platí, že zákon, který byl připraven, přináší celou řadu problémů, to je podle mého názoru mimo vši pochybnost. To, že platí, že zákon, který byl takto připraven, má své nepříznivé rozpočtové dopady, je také skutečností.
Pan poslanec Opálka tady podle mého názoru docela správně upozornil na přiloženou tabulku a správně upozornil na určitý jev, který tam opravdu není zahrnut, že ta tabulka uvádí statické údaje, kdežto ten proces může být dynamický. A my se teď můžeme bavit například, zda povede k nárůstu nemocnosti, nebo nepovede, zda povede k nárůstu průměrné délky nemocnosti, nebo ne. Takže samozřejmě to jsou dynamické údaje a my opravdu až po určité době běhu toho systému dostaneme tvrdá data a tvrdá čísla z hlediska plusů nebo minusů, z hlediska deficitů, nebo naopak přebytků. To je samozřejmě mimo vši pochybnost. Na druhou stranu i tato statická data určitou představu dávají a ta představa je jednoznačná: stávající podoba zákona generuje deficit ve výši více než čtyř miliard, navržená úprava, kterou tady máme, tak vymazává tento deficit a jde do mírného přebytku.
Odložení tohoto zákona znamená jednoznačně přebytek toho systému. Jak se ten systém bude chovat dynamicky, to samozřejmě uvidíme v následujících letech, protože - znovu opakuji - poukazovat u tohoto systému na úspěšné zkušenosti ze Slovenska je velmi zavádějící. Je skutečností, že zavedení tohoto systému na Slovensku vedlo k 30procentnímu poklesu nemocnosti, současně ale také k prodloužení střední délky nemoci z 30 dnů, což je srovnatelné s námi, na 47 dnů, což je nárůst o více než 50 %, což je logické, protože je vidět, že tento systém, jak byl zaveden na Slovensku a jak ho tady vychvaloval posledně pan poslanec Škromach, vede opravdu k tomu, že potlačuje krátkodobou nemocnost a většina výplaty té nemocenské se přesunuje především k dlouhodobým nemocnostem. Na druhé straně ale základní vlastností tohoto slovenského systému, a právě to vedlo k omezení nemocnosti o 30 %, je právě zavedení těch skrytých garančních lhůt. Jinými slovy, že první tři dny se platí pouze 25 % vyměřovacího základu a po zbytek nemoci je nastaven ten systém na maximálně 55 %. Takže to je skutečnost, která tady možná ze strany pana Škromacha nebyla zmíněna, ale to je ten základní rys pozitivní - v uvozovkách - přínosu z hlediska státních výdajů slovenského systému nemocenské, který byl srovnáván se zde zavedeným systémem, který má platit od 1. ledna.
Takže je skutečností, že z hlediska dopadu do státního rozpočtu, a to znovu rekapituluji, máme v podstatě dvě možnosti, to znamená buďto celý systém odložit o rok a připravit jeho patřičné novely s celkovým plusovým dopadem do státních financí, anebo návrh, který je předložen tady v případě, že neprojde odložení, to znamená systém, který postupně generuje nižší přebytky do státního rozpočtu, na druhé straně zatěžuje velmi výrazně podnikatelskou sféru, a fakticky - a to znovu opakuji především k poslancům levicových stran - fakticky vede k privatizaci systému nemocenského pojištění, respektive prvních čtrnácti dnů nemocenského pojištění. To je mimo vši pochybnost.
Současně také platí, že tady zazněla celá řada pozměňovacích návrhů v průběhu druhého čtení. Já bych chtěl poděkovat paní poslankyni Páralové za některé podněty, které se šířeji týkají sociálních otázek, například za její návrh pružnějšího systému možnosti v průběhu mateřské dovolené dávat děti do mateřské školky, na její návrh řešení souběhu rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. To jsou, myslím si, velice pozitivní kroky a určitě v průběhu třetího čtení se budeme o těchto návrzích velmi podrobně bavit.
Takže já děkuji a doporučuji Poslanecké sněmovně postoupit tento návrh do třetího čtení.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Vážená paní zpravodajko, přejete si i vy využít možnosti svého závěrečného slova? Není tomu tak.
V průběhu druhého čtení nepadl žádný návrh, který by byl podkladem pro nějaké následné hlasování, takže já si tímto dovoluji ukončit druhé čtení tohoto návrhu zákona, bodu číslo 12 našeho dnešního programu.
Dalším pevně zařazeným bodem pro naše dnešní odpolední jednání je bod číslo
30.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s přístupem Dohoda o provedení ustanovení
Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982
o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací
/sněmovní tisk 26/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede ministryně zemědělství paní Milena Vicenová. Prosím, paní ministryně, ujměte se svého slova.
Ministryně zemědělství ČR Milena Vicenová Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v roce 1995 Organizace spojených národů přijala Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Dohoda má zajistit zachování a trvalé využití tažných hejn ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Rovněž má na minimum omezit důsledky rybolovu, uchovat celistvost a rozmanitost mořských ekosystémů. Těchto cílů má být dosaženo zejména intenzivní spoluprací přímo mezi pobřežními státy a státy provozujícími rybolov tažných a vysoce migrujících populací ryb.
Vzhledem k tomu, že Evropské společenství disponuje kompetencemi v oblastech, které jsou předmětem dohody, Rada Evropského společenství přijala v roce 1998 rozhodnutí, které se týká ratifikace této dohody Evropským společenstvím. Členské státy Evropských společenství se musí stát smluvními stranami, aby splnily závazky vyplývající z této úmluvy a vykonávaly práva, která jim vzniknou v případě rozdělených kompetencí tak, aby bylo zajištěno jednotné plnění dohody v rámci společné rybářské politiky.
Česká republika je smluvně vázána zněním přístupové smlouvy podepsané v roce 2003 v Aténách. Z přístupové smlouvy vyplývá povinnost kontinuálního naplňování právních kroků Evropských společenství a přebírání závazků již platných v rámci Evropské unie. Jednou z povinností České republiky ve vztahu k Evropským společenstvím je naplňování společné rybářské politiky, na jejímž základě byla zmíněná dohoda již sedmnácti členskými státy ratifikována. Plnění závazků vyplývajících pro Českou republiku z dohody je zajištěno. Zákaz mořského rybolovu, který je stanoven pro plavidla plující pod vlajkou České republiky v zákoně č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, dostatečně pokrývá všechny závazky, které pro Českou republiku vyplývají z přistoupení k dohodě.
Dohoda nebude mít dopad na státní rozpočet. Rozhodnutí je v souladu s ústavním pořádkem a se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, převzatými v rámci jiných platných mezinárodních smluv, a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji, vážená paní ministryně.
Organizační výbor navrhl zpravodajem pro prvé čtení pana kolegu Duba. Dostala jsem informaci, že se za něj této role zhostí pan kolega Jan Schwippel.
Omlouvám se - prosím paní ministryni, aby zaujala svoje místo u stolku zpravodajů.
Já tedy budu muset požádat váženou Sněmovnu, aby hlasováním rozhodla o změně zpravodaje, a tedy vyjádřila souhlas s tím, aby zpravodajem pro prvé čtení sněmovního tisku 26 byl pan poslanec Jan Schwippel.
Zahajuji toto hlasování a táži se vás, kdo s tímto souhlasí, aby stiskl tlačítko ano a zvedl ruku. Já vám děkuji. Kdo je prosím proti?
V hlasování pořadové číslo 69 jsme počtem hlasů 91 z počtu přítomných 135 rozhodli o tom, že zpravodajem pro prvé čtení sněmovního tisku 26 bude pan poslanec Jan Schwippel.
Prosím tedy pana poslance, aby se ujal svého slova.
***