(11.30 hodin)
Ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas Vážený pane předsedo, dámy a pánové, věci, které jsem tady řekl, jsou věci, které dávno zazněly i ve veřejných sdělovacích prostředcích a koneckonců jsou jasné každému racionálně uvažujícímu politikovi a ekonomickému analytikovi v této zemi, možná pouze s výjimkou sociálně demokratických členů bývalé vlády. Prostě je skutečností, že deficit letošního roku bude s pravděpodobností hraničící s jistotou výrazně vyšší než schválený návrh deficitu.. Já jsem tady neřekl nic jiného, než že král je nahý, to je prostě zjevné. A mimochodem, s touto informací ekonomičtí analytikové, vážení kolegové z bývalé vlády, pracují již řadu týdnů a řadu měsíců, protože na rozdíl od mnoha lidí z řad bývalé vlády, kteří tady k ekonomickým tématům mluvili, opravdu ekonomice tito ekonomičtí analytikové rozumějí.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Poslední přihlášený do rozpravy je pan poslanec Doktor. Není poslední. Takže, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych poděkovat všem řečníkům za většinu otázek. Panu poslanci Hovorkovi bych chtěl přislíbit, že byť nebudu odpovídat na jeho samostatné otázky, ve své reakci se pokusím odpovědět na všechna témata, z nichž ty otázky vyplývaly, a doufám, že to bude vnímat tak, že jsem se mu ve skutečnosti pokusil odpovídat.
K výtce pana poslance Jičínského, která se týkala mého dejme tomu přespříliš sarkastického hodnocení toho, jakým postupem se rozhoduje bruselská komise, a jím nabízené korekce skrze Evropský parlament bych řekl, že se zakládá jeho úvaha na zcela mylném vidění toho, jak to může fungovat nebo jak by to mělo fungovat mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Vážený pane kolego - věřím, že chápete, že k vám mluvím skrze pana předsedajícího. Kdyby to bylo tak, že má Evropský parlament kontrolní mechanismy na jednání bruselské komise, a to, co dělají evropští úředníci, mohl Evropský parlament nejenom hodnotit, především kriticky hodnotit, kdyby to mohl efektivně ovlivňovat a kdyby existovaly stoprocentní kontrolní mechanismy mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, pak bych se současných trendů na sjednocování, zplošťování a vymazávání pestrosti evropského prostředí, nejen kulturního, ale i sociálního a hospodářského, tolik nebál. Opak je pravdou. Ti poslanci v Evropském parlamentu do lavic mohou bušit od rána do večera, mohou tam skandalizovat komisaře včetně komisaře našeho, ale to je asi tak všechno, co mohou dělat. Ti úředníci se prostě rozhodnou, je přijata norma Evropské komise, resp. ta, která byla přijata, a parlament se rozbije na dílčích zájmech nejrůznějších skupin. Ale že by mohl vykonávat stoprocentní právo kontrolních mechanismů, tak to prostě není. A bude to tak i se zdaněním piva, o kterém jsem mluvil. Prostě když ten trend tady jednou vyvolán je, tak to tak bude.
Jistě jste si všimli, že jsem přijal nabídku k sázce od pana poslance Bursíka. Včera mě z toho zkoušeli novináři. Novinářka Mladé fronty Dnes samozřejmě studovala ten dokument, kterým jsme se zavázali v tom časovém horizontu přistupovat k té minimální dani v oblasti spotřebních daní tabákových výrobků, a v ní je uvedeno pevné datum, k němuž se kurs posuzuje. Není to tak, jak je to v běžných pravidlech, že by se proměňoval, tam je pevný kurs, ke kterému se to počítá, a ta vůle je dokonce vyšší. U benzinu dokonce 1,90 Kč. Náš návrh je daleko měkčí. Já doufám, že tu sázku vyhraju. I včera, když mě paní novinářka z Mladé fronty Dnes nenachytala v nedbalkách, tak i dnes jsem obhajoval koncept, který koneckonců je starý rok, a nikdo nedokázal tehdejší naše argumenty vyvrátit.
Pan bývalý ministr financí - já jsem říkal ministr dluhů - Bohuslav Sobotka učinil určitou kritickou výtku, která nás má vést k zamyšlení, že budeme-li nějakým zásadním způsobem pozměňovat parametry zákona o spotřební dani, tak jak to navrhla vláda, ohrožujeme tím parametry, na kterých se staví příjmová strana rozpočtu pro příští rok. No tak. Alespoň minulá praxe, nikoli výjimečně, bohužel, při projednávání návrhů rozpočtů na léta minulá včetně roku 2006 někdy i vycházela ze stavu, že jsme na straně příjmové kalkulovali s příjmy vycházejícími z daní, resp. z úpravy návrhu o dani z příjmů a spotřebních daní a daně z přidané hodnoty, které ještě v platnosti nebyly. Poslanecká sněmovna je začala projednávat a jejich platnost byla navržena v klouzavých termínech, tu k 1. 4., tu k 30. 6. následujícího roku. To byla naprosto běžná praxe. Že to byla praxe, kterou jsme zde kritizovali, to je zcela objektivní, není to správné. A proto si myslím, pokud má Poslanecká sněmovna odpovědně jednat o návrhu rozpočtu na rok 2007, je poněkud nezodpovědné vyhrožovat, že se tady najdou politické síly, které zabrání doprojednání tohoto dokumentu. Přece žádným způsobem nemůžete odhadovat finální verzi, která se tady vyskytne na konci třetího čtení zákona, a pak prostě na konci budete moci hlasovat pro nebo proti, ale vyhrožovat tím, že pro to nebudete hlasovat, když ani nevíte, v jakém tvaru ten zákon bude schválen, je poněkud zvláštní a dejme tomu pionýrské.
Já mám při vystoupeních pana poslance Ratha vždycky takový zvláštní pocit. Někdy říká věci, kde se do půl věty snad dá i souhlasit, a pak se ta věta otočí někam jinam. Bude to možná tím, že některé věci studoval na schůzkách ODS, proto si možná pamatuje některé věci, s nimiž by se i dalo souhlasit. Chápu, že teď, když mu dává noty Jiří Paroubek a sociální demokracie, že ty věci na konci musí poněkud otočit a rychle se rozpomene, že teď kope za jinou stáj. To ať si prosím obhájí on sám.
Úvaha pana poslance Ratha týkající se souvislosti mezi spotřební daní, resp. cenou cigaret a přístupu mládeže k nim je na místě. Pak mi prosím, vážené kolegyně a kolegové, vysvětlete jednu věc: proč jako ministr zdravotnictví nenapadl ministra financí, svého kolegu, za to, že návrh, který vláda předkládá Sněmovně, resp. o kterém jedná, přesně tomu, co kritizuje, nadbíhá? Umíte mi odpovědět na otázku: jsou cigarety, resp. tabákové výrobky všechny stejně škodlivé? Napadá-li vás odpověď ano, jak je možné, že tehdejší ministr zdravotnictví Rath nekřičel, že budeme některé cigarety zdražovat více než ty ostatní? A ptám se, proč máme některé sortimenty v oboru tabákových výrobků zvýhodňovat, a činit je tedy dostupnější mládeži než ty ostatní. Je-li tady pravidlo rovné škodlivosti - a tady se stavím naprosto na stranu Petra Nečase jako zapřisáhlý nekuřák - jak je tedy možné, že vláda České republiky navrhuje zvýšit přesně ten parametr spotřebních daní, který má některé cigarety více zdražit a učinit méně dostupnými, ale ty výrobky, které jsou v současné době na trhu cigaretových, resp. tabákových výrobků, konzumovány ze 70 %, navrhuje zdanit méně? Jsou-li tedy tabákové výrobky stejně škodlivé, proč nemohou být stejně zdaněny. Co je nemorálního na návrhu nebo úvaze ODS uplatnit stejné parametry a zdražovat všechny tabákové výrobky stejně?
***