(11.00 hodin)
(pokračuje Rath)
To znamená čím vyšší cena cigaret, tím méně dětí a mladistvých začíná kouřit. Je to krok jednoznačně správným směrem - zvyšovat spotřební daně ne tedy jen vůči státnímu rozpočtu, ne vůči solidaritě kuřáků s jejich léčbou, ale i jakási prevence počtu vznikajících kuřáků mezi dětmi a mladistými.
Můžeme se tomu smát, ale smějeme se tomu jako situaci, že Země obíhá kolem Slunce. Je to také směšné, ale je to prostě fakt. Prosil bych, aby poslanci Občanské demokratické strany se ověřitelným a vědecky zjištěným faktům neposmívali.
Dále je tedy otázka, jak si skutečně Občanská demokratická strana se svým svědomím srovná to, že jejich návrhy, které připravují, budou směřovat vlastně k podpoře kouření dětí a mladistvých. Já si myslím, že to není správné a měli byste se nad sebou možná trochu zamyslet.
Jenom ještě drobnou poznámku. Dámy a pánové, jistě bychom asi všichni přivítali snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Jezdilo by se o to víc. Opět známá tržní poučka: čím je zboží lacinější, tím stoupá jeho spotřeba. Nejsem si tak úplně jist, jestli je toto to nejšťastnější, podporovat spotřebu pohonných hmot. Spíš si myslím, že bychom měli podporovat jiné věci než třeba individuální dopravu. Ale dobře, je to tedy filozofie Občanské demokratické strany spotřebovat co nejvíce pohonných hmot, tedy co nejnižší spotřební daň. Ale já se vás ptám: Kde tedy ten výpadek ve státním rozpočtu, který tím vznikne, zalepíte? To je velmi jednoduché, zvednout ruku a říci - spotřební daně třeba na pohonné hmoty budou minimální. Ale kde pak vezmete potřebné finance na kvalitní zdravotnictví, rozvoj školství, vědu, infrastrukturu, či dokonce ochranu životního prostředí?
Každý si myslí a každý se nad půllitrem v restauraci shodne, že by bylo skvělé neplatit žádné daně. Ale titíž lidé obratem očekávají co možná nejdostupnější špičkové zdravotnictví, co možná nejlepší školství, co možná nejkvalitnější silnice bez děr. Konečně vždyť jste to říkali ve svých předvolebních proslovech. Tak z čeho se to bude platit? Pravděpodobně ODS vymyslí nějaké finanční perpetuum mobile.
Dámy a pánové, chce to trošku racionálních úvah a přece jenom přemýšlet o tom, jak se k těmto návrhům seriózně postavit. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. S právem přednostního vystoupení se přihlásil pan místopředseda Nečas. Jste ministr a máte přednostní právo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas Vážený pane předsedající, já respektuji, že přede mnou byl přihlášen pan poslanec Bursík, a přepouštím mu své pořadí.
Předseda PSP Miloslav Vlček: S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, skutečně s faktickou poznámkou. Tohle je vlastně první věcné jednání Sněmovny a do značné míry předurčí způsob naší diskuse. My jsme v prvním čtení zákona, které skutečně předložila vláda minulá, obhajuje vláda nynější a jen bůh ví, jaká vláda bude u jeho definitivního schvalování. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Víme, že pozměňovací návrhy budou padat až ve druhém čtení. Víme, že všechny strany, které jsou tady ve Sněmovně, chtějí propustit tento zákon do druhého čtení. Probůh, jaký má smysl vášnivě diskutovat pozměňovací návrhy, které ještě nepadly ve čtení prvním! V povolební době si předvolební projevy schovejme na dobu před volbami a nyní jednejme věcně. To je moje prosba na závěr. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. S další faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Morava. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Morava: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jako poslanecký nováček jsem si vždycky říkal, že je škoda, když tady padají zbytečná slova. Ale tentokrát udělám drobnou výjimku. Při vystoupení pana poslance Ratha, kde říká, že je zmatený, tak jsem si jenom v duchu říkal, že doufám, že když jako lékař určoval diagnózy pacientů, tak byl poněkud méně zmatený, než je jako politik a ekonom. Děkuji. (Nesouhlasné projevy v sále.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Nyní v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Bursík. Dále se připraví pan poslanec Hovorka, pan místopředseda Nečas a pan poslanec Doktor. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Bursík: Pane předsedo, pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, dobrý den. Budu v příspěvku věcný a zavazuji se, že nepoužiji slovo ČSSD ani slovo ODS.
Já bych se rád vyjádřil k tématu motorových paliv a zdanění motorových paliv a také krátce k tématu tabákových výrobků. Předně z debaty, jak ji tady sledujeme a potichu to konzultuji s kolegy, tak máme trochu starost z toho, že debata se nese v poloze tak, jako kdyby spotřební daň byla cílem. A skutečně, jestliže předkládá ten zákon Ministerstvo financí, tak spotřební daně jsou cílem naplnit příjmovou stránku státního rozpočtu. Ale spotřební daně jsou také nástrojem. Je to ekonomický nástroj, a konkrétně mluvíme-li o spotřebních daních u motorových paliv, tak je to ekonomický nástroj, který nám pomáhá diferenciací spotřebních daní uplatnit na trhu alternativní paliva, která snižují naši závislost na ropě, která snižují emise skleníkových plynů a která nám tudíž umožňují, abychom žili kvalitnější život, protože se snižují emise znečišťujících látek. Tohle v té debatě tady vůbec neslyším.
Trochu mám obavy z toho, že politiku vytváření pozitivního ekonomického a právního prostředí pro uplatňování alternativních paliv v České republice vlastně vytváří Ministerstvo financí. Takhle to vypadá podle toho, jak sem ten zákon přichází, a trochu to tak vypadá i podle této debaty.
Jedním z dokladů tohoto faktu, který považuji za neblahý, je to, že nemáme jako Česká republika strategie v oblasti prosazování biopaliv a alternativních paliv v dopravě. Jediné, co máme a co přijala vláda, je program podpory alternativních paliv v dopravě - stlačený zemní plyn. Máme poměrně jasno v zemním plynu. Stabilizovali jsme spotřební daň u zemního plynu do roku 2020. Vláda uzavřela dobrovolnou dohodu s plynárenskou společností. O tom tady byla řeč, to říkal zpravodaj zákona.
Myslím si, že Poslanecká sněmovna by buď měla umožnit ten luxus a strategickou věcnou debatu tady vést a na základě toho, co chceme, poté rozhodnout o tom, jaké budou spotřební daně, anebo na to jít ještě ambiciózněji a jít do zákonů. Belgie přijala zákon na podporu biopaliv a od toho roku v Belgii a vlastně od roku příštího najdete 7 % bioetanolu v benzinu a najdete tam 3,37 % metylesteru řepkového oleje v bionaftě a najdete tam také podporu čistého za studena lisovaného řepkového oleje. V Rakousku, když teď natankujete naftu, tak to ani nevíte, ale máte už v ní 4,5 % metylesteru řepkového oleje. Ve Švédsku u stojanů najdete benzin, který má 40 %, 60 a 80 % bioetanolu. Švédsko má svůj akční plán, podle kterého v roce 2015 bude nezávislé na ropě. Automobilka Saab už uvolnila studii, kde má automobil, který dokáže jezdit na stoprocentní bioetanol.
My tady máme zaparkovaný automobil před domem, před Poslaneckou sněmovnou, aby byl dostatečný vážený k budově, a ten jezdí na stoprocentní za studena lisovaný řepkový olej. Jde to, ale je pro to potřeba vytvořit ekonomické a právní prostředí. Zákon o spotřebních daních je právě ta platforma, kterou můžeme vytvořit to správné ekonomické prostředí.
V Evropské unii mají dva programové dokumenty, Bílá a Zelená kniha zabezpečení dodávek energií a dopravy. Obě dvě knihy počítají s tím, že členské státy do roku 2020 nahradí 20 % benzinu a nafty alternativními palivy. Polovinu z toho by měl tvořit stlačený zemní plyn, dalších zhruba 30 % biopaliva a část z toho už bude také tvořit vodík. Evropská komise také přijala v roce 2003 směrnici 30 o biopalivech, která ukládá členským státům, že 5,75 % energetického obsahu benzinu a nafty bude nahrazeno biopalivy. Zároveň Evropská komise přijala akční plán pro biomasu. Co se týká strategických dokumentů, nějakého směřování Evropy, filozofie, jak postupně vystupovat ze závislosti na ropě a nahrazovat ropu alternativními palivy, Evropská unie v tomhle udělala poměrně dost.
***