Pátek 7. března 2008
Začátek společné schůze Senátu a Poslanecké sněmovny
7. března 2008 v 10.02 hodin
Přítomno: 78 senátorů a 152 poslanců
(Všichni přítomní povstali. Za zvuku fanfár do Vladislavského sálu vcházejí vlajkonoši, poté bývalý prezident Havel s manželkou, premiér Topolánek, předseda Poslanecké sněmovny a další osobnosti, nakonec i nově zvolený prezident Václav Klaus. Všichni zaujali svá místa.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní senátorky, vážené paní poslankyně, vážení páni senátoři, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí společnou schůzi obou komor Parlamentu zde, ve Vladislavském sále Pražského hradu, a všechny vás vítám.
Dovolte mi, abych mezi námi uvítal nově zvoleného prezidenta České republiky pana Václava Klause. (Potlesk.)
Dále vítám prvního prezidenta České republiky pana Václava Havla (potlesk), zástupce diplomatického sboru akreditované v České republice a všechny hosty, kteří přijali naše pozvání.
Toto shromáždění má vpravdě historické poslání - inauguraci nově zvoleného prezidenta republiky. Ústava, na niž složí svůj slib, mu poskytuje velkou pravomoc a klade na něj vysokou odpovědnost. Z této ústavy, ale i z našich nejlepších tradic současně vyplývá, že prezident je prvním občanem České republiky a také vysokou morální autoritou, které náleží národ sjednocovat, duchovně i morálně pozvedat. K němu se upírají naděje spoluobčanů, že v zemi povládne spravedlnost a vzájemné porozumění, že bude respektována lidská důstojnost a rovnost ve svobodě. Je dějinným údělem českého prezidenta, aby tato země již nikdy nemusela podstupovat těžkých strázní minulých a stala se šťastným domovem všech jejích obyvatel.
Vážení přítomní, na druhé společné schůzi obou komor Parlamentu České republiky dne 15. února 2008 jsme zvolili prezidentem republiky pana Václava Klause. Na dnešní společné schůzi složí prezident republiky ústavou předepsaný slib.
Slib prezidenta republiky je jediným bodem pořadu této schůze. Podle čl. 59 ústavy složí prezident republiky slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny na společné schůzi obou komor. V souladu s čl. 55 ústavy se tímto ústavním aktem prezident republiky ujímá úřadu a zároveň začíná jeho pětileté volební období.
Vážený pane prezidente, dnes složíte do mých rukou ústavou předepsaný slib. Prosím proto, abyste přistoupil ke stolku, na němž leží Ústava České republiky, položil na ni ruku, přečetl slib prezidenta republiky a poté podáním ruky a následným podpisem tento slib potvrdil.
(Řízení schůze přebírá místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Předseda Poslanecké sněmovny schází z tribuny ke stolku, na němž je ústava a vytištěný text slibu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené dámy, vážení pánové, prosím, abyste povstali. (Všichni přítomní povstali.)
Prezident České republiky Václav Klaus: (Prezident přistupuje ke stolku s Ústavou, pokládá na ni ruku a čte text slibu.)
Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
(Prezident podává ruku předsedovi Poslanecké sněmovny, poté usedá a podepisuje text slibu. Potlesk. Poté zazní hymna, doprovázená 21 dělovými salvami. Následně se předseda Poslanecké sněmovny se vrací na své místo, všichni si sedají.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Nyní předávám slovo prezidentovi republiky.
Prezident České republiky Václav Klaus: Vážení vysocí ústavní činitelé, pane prezidente, vzácní hosté z domova i z ciziny, dámy a pánové, předstupuji před vás dnes v den 158. výročí narození zakladatele našeho novodobého státu, prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, abych slavnostně a veřejně před vám všemi i před všemi občany svým slibem zahájil své druhé funkční období v úřadu prezidenta České republiky. Dovolte mi při této příležitosti říci pár slov.
Pár slov proto, že to hlavní jsem před krátkou chvílí stvrdil svým podpisem: slova ústavního slibu. Beru je vážně. Není to jen formalita nezbytná k tomu, abych se mohl ujmout svých povinností. Řídil jsem se jimi v průběhu uplynulých pěti let a chci vás ubezpečit, že mi litera a duch prezidentského slibu budou základním kompasem i pro pět let následujících.
Chtěl bych poděkovat oběma komorám Parlamentu za důvěru, kterou mi vyjádřily, byť to bylo v netradiční a neobvyklé takzvané veřejné volbě. Ta se ukázala být ne příliš šetrnou vůči volitelům, ale díky ní se nemusím já ani česká veřejnost dohadovat, kdo jak volil.
Hlasů, které jsem dostal, si velmi vážím a vnímám je především jako velkou odpovědnost a závazek. Závazek nejen vůči těm, kteří mi při volbě dali svůj hlas, ale vůči politické reprezentaci jako celku a především vůči 10 miliónům občanů České republiky. Chci proto ještě jednou ujistit nejen vás ve Vladislavském sále Pražského hradu, ale prostřednictvím televizních a rozhlasových přenosů každého občana naší republiky, že svůj úřad budu i nadále brát především jako službu své zemi a jejím lidem.
Chci poděkovat občanům České republiky, kteří mi, ač sami nevolili, vyjadřovali tak silně svou podporu, že to jistě významně přispělo k mému zvolení. Chci poděkovat všem v mé blízkosti, mé manželce, rodině, přátelům a nejbližším spolupracovníkům. Chci poděkovat Občanské demokratické straně, která mne jako svého kandidáta navrhla a ve volbě prosadila.
Přestože náš ústavní systém není prezidentský, hlava českého státu má významné pravomoci a prezidentský úřad má v naší zemi tradičně vysokou prestiž a těší se úctě a vlivu. Veřejnost mi po celou dobu mého prvního mandátu vyjadřovala vysokou podporu navzdory tomu, že jsem nebyl vždy konformní s postoji politických stran, které právě tvořily vládní exekutivu. Pokud to bude třeba, budu tak postupovat i v budoucnu. Současně však platí, a to bych chtěl zdůraznit, že ve využívání možností, které mi ústava dává, budu nadále opatrný a spíše konzervativní.
Před pěti lety jsem na tomto místě při stejné příležitosti řekl, že nechci být hybatelem politické scény. Prezidentská volba ukázala, že je třeba v naší politice usilovat o větší svornost a kooperativnost a že je třeba zvyšovat důvěru veřejnosti v náš nepochybně svou podstatou vysoce demokratický systém. O to se společně pokoušejme.
Významnou složkou prezidentské aktivity je reprezentace zájmů České republiky v zahraničí na základě důsledné loajality prezidenta především ke své vlastní zemi. Česká republika je ve světě pozitivně hodnocenou zemí a musíme se - každý z nás - snažit k tomu svou aktivitou v rovině bilaterální i multilaterální přidávat co nejvíce. V každém případě je třeba, aby prezident, vláda a Parlament - a to je nejdůležitější - v co největším souladu s českou veřejností táhli v zahraniční politice za jeden provaz. Jde nám o spolupráci v Evropské unii, jde nám o silnou transatlantickou vazbu se Spojenými státy, jde nám o dobré vztahy se sousedy a jde nám o aktivní partnerství s dalšími světovými velmocemi a zeměmi.
Letošní rok bude přípravou pro naše předsednictví Evropské unie, které pro nás bude důležitou zkouškou, ale zároveň i příležitostí. Musíme obstát nejen po velmi nelehké stránce organizační a technicko-administrativní, ale zejména musíme obstát sami před sebou v úsilí přispět k tomu, aby byla Evropská unie více demokratickou institucí evropských států a jejich občanů než organizací politiků a jejich úředníků.
V letošním roce nás čekají krajské a senátní volby. Pevně věřím, že tyto volby proběhnou důstojně a že volební kampaň svou kvalitou a férovostí dá příležitost k tomu, aby vyhráli ti nejlepší. I kraje a Senát - jako novější prvky našeho politického systému - prokázaly svou oprávněnost a výsledky těchto voleb jistě budou znamenat další krok k prohlubování naší politické demokracie.
Vážení členové Parlamentu, vážení občané České republiky, vážení členové vlády, chci vás na závěr ještě jednou ujistit, že zvolení do druhého funkčního období je pro mne tou nejvyšší ctí a že učiním vše, aby následujících pět let bylo pro Českou republiku dobrým obdobím.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk. Prezident usedá na své místo.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane prezidente.
Vážené paní senátorky, vážené paní poslankyně, vážení páni senátoři, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vážení hosté, třetí společnou schůzi obou komor Parlamentu České republiky končím.
(Všichni přítomní povstali. Z Vladislavského sálu nejprve odchází šest vlajkonošů, poté spustí fanfáry z Libuše, za jejichž zvuku odchází prezident, předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády, místopředsedové komor, další významné osobnosti a vláda středem Vladislavského sálu.)
(Schůze skončila v 10.22 hodin.)
***