(12.00 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Druhá teze, která podle mého je také shrnutím faktů. Kdyby vládě za ty čtyři roky záleželo na tom, abychom skutečně spíše přešli z onoho systému příspěvkové organizace na organizaci, kterou budeme nazývat neziskovou, nastavili v ní jiná pravidla, pravidla, která jsou běžná i v Evropské unii, a možná že nejen v Evropské unii, a postavili takovýto typ provozování jako jednu z forem provozování zdravotnických zařízení, takže by tady byly jak tyto neziskové formy, tak formy obchodních společností. K tomu by bylo dobré, kdyby existovala určitá analýza, kolik společností, ať už příspěvkových či obchodních, provozujících zdravotnické zařízení, je ziskových. Obávám se, že jich je velmi málo, a možná dokonce žádné, protože situace je samozřejmě velmi napjatá. To je jasné. Je napjatá také proto, že si málokdo z nás buď chce, nebo nechce uvědomit, že systém, do kterého natékají peníze, je de facto shora omezen. Každý rok je ta hodnota omezená, nejde v daném čase nafouknout a závisí na tom, jak je silná ekonomika, kolik lidí pracuje, kolik lidí má jak vysokou mzdu a kolik odvádějí, a v nemalé míře, kolik stát platí za své pojištěnce, to znamená za ty, kteří nepracují, ať už jsou to důchodci, studenti apod.
Jestliže je systém shora omezen, tak tady bylo naznačeno, že by přece musel být omezen i zdola. A je logické, že to nejde udělat. Jak chcete udělat to, že dodávka léků bude bez zisku? Můžete ho minimalizovat, můžete ho regulovat. To je tak vše. Jak chcete udělat, aby dodávka zdravotnických zařízení byla bez zisku? Nelze, nikdo vám to nedodá. Jak chcete regulovat, aby dodávka energie do zdravotnických zařízení byla bez zisku? Nelze. A takto bych mohl pokračovat. To znamená, že ten systém zespoda má ziskové vstupy, některé jsou regulované, některé ne. Takto složitý je tento systém a samozřejmě jestliže tu a tam padne myšlenka o tom, jestli do systému připlácet či nepřiplácet, vzbudí se velká diskuse o tom, že je to dokonce až nemorální. Musíme o tom ale diskutovat, musíme se bavit o tom, za jaké peníze a jaké standardy v oblasti zdravotnictví budou poskytovány. Že to je složité nastavit a že to není pevný bod, ale je to spíše jakési pásmo, ve kterém se můžeme pohybovat, to je také logické.
Mně prostě vadí, když se tady diskutuje o tom, že jen tento a tento zákon zdravotnictví pomůže a ty zločinné hejtmany ze strany ODS prostě přinutí k tomu, aby přeměnili ty společnosti zpět na nonprofitní, když už v některých krocích udělali to, že je transformovali na obchodní společnosti. Já dokonce musím některým prozradit, že ne ty nemocnice jako takové, ty budovy, ale že ta činnost byla transformována, pokud to někdo neví. Opět tady padaly nesmyslné argumenty, že když taková společnost zkrachuje, tak že je po nemocnici. To prostě není pravda. O tom bychom mohli takto vést dál a dál diskusi.
A úplně na závěr o té morálnosti. Myslím, že se pan ministr Rath vždycky diví, že na jeho adresu padají někdy velmi tvrdá slova. Ale on to sám vyvolává, on sám velmi hrubě vystupuje. A mohl bych si opravdu vzpomenout na některé svoje další dotazy, které jsem sice převzal, ale ptal se, jak je to s jeho morálností, zda byl či nebyl odsouzen, zda se omluvil či neomluvil na základě soudního rozhodnutí paní Ing. Rögnerové, zda je či není propojen s oním vstupním byznysem do zdravotnictví, atd. atd. Myslím si, že bychom se dověděli zajímavá fakta.
To znamená, bavme se spíše o tom, do jaké míry jsme opravdu schopni zajistit zdravotnictví a dostupnou péči, a tento zákon bohužel, musím říci, to zdravotnictví a dostupnost nevylepší. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Oldřichovi Vojířovi. Ještě s jednou přihláškou pan kolega Doktor a potom paní poslankyně Anna Čurdová.
Poslanec Michal Doktor: Vážené kolegyně a kolegové, milé dámy a pánové ze sociální demokracie, váš pan ministr zdravotnictví označil mou otázku řekněme jako hloupou, když já vím, že je zcela na místě, vážené kolegyně a kolegové. Na místě hned ze dvou důvodů. Tím prvním důvodem je oprávnění, které mi k takové otázce dává jednací řád § 11, kterým je poslanec oprávněn požadovat od členů vlády a vedoucích správních úřadů informace a vysvětlení potřebná pro výkon jeho funkce.
Tak, vážené kolegyně. Pan ministr se z tohoto místa pustil s vervou sobě vlastní - a té jsme ho neučili my v ODS - do dehonestace podnikání v oblasti zdravotnictví. To nebyl nikdo z ODS, ale ministr Rath, kdo kladl rovnítko mezi zisk, lumpy, nákazu, která rozloží dostupnost zdravotní péče. To nebyla ODS, ale ministr zdravotnictví David Rath, kdo obviňoval podnikatele ve zdravotnictví z lumpáren, z rozkrádání a obviňoval je z nehumanity.
Má otázka zněla jasně. Byla mířena zcela jasným a zřetelným směrem a já vím, jaká je na ni odpověď, a spolu se mnou i někteří jiní v tomto sále. A řeknu ji nahlas ještě jednou, ať na ni pan ministr odpovídá i veřejně: Pane ministře zdravotnictví, prohlaste před Poslaneckou sněmovnou a před veřejností, že u vás před nástupem a i během ministerské funkce neexistoval a neexistuje střet zájmů daný majetkovým podílem či majetkovou účastí ani ve formě tichého společenství v jakémkoli zdravotnickém zařízení, jejich dodavatelů zdravotnického materiálu, léčiv, zdravotnických pomůcek a jiných služeb.
Pokud nezazní na tuto otázku jasná a zřetelná odpověď, že tomu tak není a že podezření takto padající na ministra zdravotnictví před i během jeho funkčního období, resp. výkonu funkce, pak je jasné jedno - říká-li zde ministr Rath, že všichni, kteří podnikají se ziskem ve zdravotnictví, jsou zloději, že všichni, kteří tvorbou zisku rozvracejí systém zdravotní péče a ohrožují její dostupnost pro občany - byť ODS nic takového neříká - odpovídám: je na tom sám účasten.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní paní poslankyně Anna Čurdová, v tuto chvíli poslední přihlášená do rozpravy. Doufám, že se mi rozpravu podaří ukončit, abychom mohli přistoupit k dalším krokům. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji, pane místopředsedo. Mě trošičku nadzvedlo ze židle vystoupení pana kolegy Schwippela. Podle mého názoru - a vaším prostřednictvím - by si měl lépe zjistit údaje o berounské nemocnici. Není pravda, že pan ministr Rath chce takto postupovat, jak vy jste ho tady obvinil. Naopak. Dohodu o uzavření lůžkové části nemocnice zveřejnila vaše hlásná trouba Mladá fronta Dnes a byla to dohoda mezi nuceným správcem veřejné zdravotní pojišťovny a středočeským hejtmanem Bendlem.
A když už jsem se dostala k mikrofonu, chtěla bych vzkázat opět prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyni Dundáčkové, která se tady s takovou péčí stará o naše občany, kteří nám posílají petice. Je mi nesmírně líto, že se stejnou péčí a se stejně vážným přístupem k peticím nepřistupuje i středočeské zastupitelstvo s panem hejtmanem Bendlem, protože petici proti privatizaci zdravotnických zařízení v kraji v roce 2004 podepsalo před 80 000 občanů a samozřejmě, že Středočeský kraj na tuto petici vůbec, ale vůbec nereagoval.
Děkuji za pozornost.
***