(11.10 hodin)
(pokračuje Tluchoř)

Opravdu to chceme, takový ráj? Pro každého ráj ve smyslu s malým "a" uprostřed - se stejně teplým pivem, vikslajvantovým ubrusem, stejnou cenou a stejným nezájmem o hosty? Koho ta myšlenka tak uhranula? V každém okresním městě stejnou, lépe řečenou stejně špatnou nemocnici se stejně špatným vybavením, stejně otrávenými sestrami a doktory? Copak jste na to, vážení kolegové, doopravdy už zapomněli? Musíme nezbytně projít touto trapnou sebeprznící epizodou vzpomínkového filmu z padesátých let? (Potlesk poslanců ODS.) Donutíme všechny přistoupit na nejapné podmínky zákona, který má šanci na budoucnost jen v Bělorusku nebo na Kubě? Opravdu se vy, normálně a nekomunisticky uvažující členové ČSSD, chcete stát nástrojem komunistů při prosazování jejich zvrhlého obrazu světa, ve kterém stát a jeho osvícený vůdce rozhoduje o tom, co je dobré pro masy pracujících?

A na druhou stranu vy, komunističtí poslanci, vy se nebojíte vložit rozhodování o každé koruně z těch 200 miliard, o každém lůžku, každé nemocnici do rukou téhle partičky kolem Davida Ratha? Partičky, kde Cibulkovy seznamy jsou prestižní klubovou kronikou, partičky, kde 150milionová roční sekera při řízení nemocnice je poukázkou na funkci náměstka ministra pro řízení (potlesk poslanců ODS), partičky, kde se výše úhrady léků odvíjí od objemu inzerce u paní Klimovičové?

Vážené kolegyně a kolegové, zákon je zlý, ale ještě je šance poslat ho k šípku a snažit se zapomenout na podivnou atmosféru roku 2006, ve které vznikal. V příštím volebním období bude mít vláda, ať už bude jakákoli, čas uvažovat v klidu a kvalifikovaně o zákonu o neziskových subjektech, které rozšíří možnost volby pro provozovatele zařízení v sociální, humanitární, zdravotní, kulturní a v dalších oblastech. Pokud máme v sobě zbytky odpovědnosti, dejme do voleb ruce pryč od systémových změn, které ovlivní život a péči o zdraví lidu. Je to to nejlepší, co pro ně můžeme udělat.

Děkuji pěkně. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan kolega Tluchoř. Nyní hovoří pan ministr zdravotnictví David Rath, po něm se připraví paní kolegyně Lucie Talmanová. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR David Rath: Pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že díky ODS, která vládne v krajích a má a ovládá všechny nemocnice, jsme se dostali k základní otázce, kterou jsme mysleli, že západní evropská civilizace už vymyslela a na ni odpověď našla dávno. To znamená, zda nemocnice budujeme a udržujeme v chodu proto, aby tvořily zisk pro majitele jako jakýkoli jiný podnik, třeba jako banka, anebo zda nemocnice vznikly, vyvíjely se a existují proto, aby pomáhaly nemocným a trpícím. Je zvláštní, že ODS jakoby chce opustit tento humanistický rozměr zdravotnictví a akcentuje v něm pouze jediný rozměr - a tím rozměrem je rozměr obchodní. Všude ve všech vyspělých západních zemích totiž pochopili už před mnoha desítkami let, že základní síť nemocnic, které poskytují péči pro ty nejtěžší pacienty, musí mít svoji specifickou podobu, specifickou formu, a že to nemůže mít podobu běžné obchodní společnosti, jakou je banka, spořitelna nebo automobilka.

Co chceme tedy dnes tím zákonem docílit? Je to nepochybně reakce na dvě věci. Jednak že skutečně zákon o příspěvkových organizacích se svým způsobem pro dnešní dobu ne úplně stoprocentně hodí, a za druhé, že běžné obchodní společnosti a obchodní zákoník jsou pro nemocnice nevhodné, protože hned první věty říkají, že obchodní společnosti se zřizují za cílem tvorby zisku, což je u obchodní společnosti logické, normální a očekávané, ale myslím si, že to není logické, normální a očekávané v evropském kontextu, jak vnímáme roli nemocnic.

Čili co chceme? Především chceme zachránit nemocnice pro občany, aspoň v každém okrese jednu. Nechceme, aby se opakovalo to, co tady ODS předvedla v první polovině 90. let - nechceme, aby nemocnice skončily jako Poldi Kladno, jako plzeňská Škodovka a mnohé další pomníky úspěšné transformace a privatizace, které tady za sebou občanští demokraté nechali. Čili nechceme, abychom za několik let museli všichni říkat, že nemocnice skončily stejně, protože se to dá docela dobře odhadnout, a musíme je zachraňovat, či vykupovat, či stavět znovu.

Dále chceme tímto zákonem zabránit vysávání peněz ze zdravotní daně - je to povinná zdravotní daň - do kapes soukromých majitelů formou zisku, protože v obchodní společnosti můžete ten zisk odvádět, transformovat a používat, jak chcete. Proto jde ODS o to, jak si tento zisk privatizovat jako povinnou daň, zdravotní pojištění, aby jejich přátelé si na ni mohli sáhnout. Já tomu rozumím. Je to atraktivní, přitažlivé, pěkné, ale prostě není to v zájmu občanů. Je jedno, jestli pan poslanec Tluchoř to obhajuje slovníkem, který spíše než do dnešní doby je opsán o výrazivo z Rudého Práva před listopadem 1989. Skutečně asi pilně jste ho studoval, pilně četl, a dost mě zaráží, jaký enormní vliv to na vaši psychiku mělo. Dokonce takový, že se tohoto slovníku a těchto slov nedovedete zbavit ani po šestnácti letech.

Co další chceme. Chceme zajistit zaměstnancům důstojné mzdy - tedy zdravotníkům. Myslíme si, že zdravotníci dělají dobrou, poctivou, obětavou práci na vysoké úrovni. Za to jim náleží dobré, kvalitní peníze, které v tom zdravotnictví mimochodem jsou. Jsou to opět majitelé nemocnic, především vaši hejtmani, kteří způsobili to, že za několik let jejich vlády v těchto nemocnicích tyto nemocnice mají platy zdravotních sester a lékařů podstatně nižší než nemocnice spravované státem. Chceme, aby tato disproporce byla odstraněna a aby sestry i lékaři i v těchto nemocnicích, které vlastní kraje, měli stejné důstojné podmínky k práci jako ve státních zařízeních.

Samozřejmě, že tento zákon zavádí i metodiku kontroly kvality zdravotní péče, která bude sjednocena pro celou republiku. I toho se mnozí lidé z ODS bojí, protože by vyšlo možná najevo, že mnohé soukromé nemocnice, vlastněné často vašimi kamarády, popř. ovládané kraji, nedosahují tak dobrých výsledků v objektivní kvalitě péče jako nemocnice veřejné. Dovoluji si to tvrdit i ze zkušenosti rozsáhlé americké studie, která došla k témuž. Takže by bylo divné, kdyby v České republice to neplatilo, dokonce neplatilo ještě o to akcentovaněji, o co méně etiky a morálky mají ti novodobí zbohatlíci, kteří se třeba k takové nemocnici dostali, a je jim úplně jedno, co je s pacienty i s jejich zaměstnanci.

Jedna z posledních věcí, co tady zazněly - kontrola kvality. Samozřejmě, stát se v kontrole kvality musí opírat o odborné společnosti, a Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně v tomto procesu hraje a bude hrát významné místo a je s ní samozřejmě počítáno i v dikci tohoto zákona.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP