(9.50 hodin)
(pokračuje Vojíř)
To znamená, v drtivé většině přece platí, že jak zaměstnavatel, to znamená investor ve většině případů nebo reprezentant investora, tak zaměstnanci jsou na sobě závislí. A samozřejmě že existuje komunikace, hledání toho, kde je ten balanc. Ten balanc se měří samozřejmě jistým komfortem, který zaměstnanec ve firmě může mít. Ale také dobře víte, že když zaměstnanci chtějí více, než je možné, tak ta firma může velmi rychle zkrachovat. Jaký bude výsledek? Výsledek bude jediný - že oni přijdou ve finále o práci. A to přece na druhé straně rozumný partner nikdy nepřipustí.
Bavili jsme se o tom, jestli je tu zákoník práce, který je napsán více šéfy velkých odborových svazů než samotnými odboráři či menšími odborovými svazy. Já to nemusím komentovat, myslím, že události daly za pravdu nám, že ve finále se ukazuje, že menší odborové svazy mají nyní velký problém s tímto zákoníkem práce, neboť jejich pozice se prostě zmenšila, ne-li vytrácí. Je to fakt a těžko o tom můžeme cokoli dál říci.
Když vezmu všechny tyto aspekty, o kterých jsem hovořil, je zbytečné tady vyvolávat dojem, jak naznačil pan poslanec Jičínský, že je tu zájem jedné strany, a to levice, o deset milionů lidí. Tento zájem máme všichni, aby deset milionů občanů České republiky rozumně žilo. Ale bez podnikatelů, kterých jsou statisíce, a bez zaměstnanců, kterých je přibližně 4,5 milionu, to prostě nikdy nepůjde. Nemůže to být tak, že tu budou jenom podnikatelé, anebo že tu budou jenom zaměstnanci.
Mohl bych tady rozvádět teze o tom, jak velký má být zaměstnavatel stát a jak se chová ke svým zaměstnancům, jak velký sektor má mít privátní část. Je tady mnoho lidí, kteří na tom, že naše ekonomika poroste a že bude v sektoru zaměstnanosti velmi malé procento nezaměstnaných, na tom závisí mnoho lidí, kteří jsou v důchodu, závisí na tom, že zaměstnanost bude vysoká. Za této vlády bohužel již šest let stoupá míra nezaměstnanosti a stagnuje někde na úrovní mezi 8,5 až 9 % po přepočtení podle evropských směrnic nebo evropského klíče.V nominále to vždy vypadá tak, že se to číslo nezaměstnaných, což je lepší než statistický údaj, pohybuje mezi 540 až 500 tisíci nezaměstnaných lidí, což je velikánské číslo. A jestli si někdo myslí, že tato norma a tento zákoník práce pomůže jako jedna z velmi důležitých norem snížit nezaměstnanost, tak se mýlí.
Takže já jsem přesvědčen o tom, že se tu velmi zbytečně hádáme, a bohužel musím říci, že levice teď učiní to, že přehlasuje rozumnou část ve Sněmovně a zákoník práce si v té podobě, v jaké už dávno dohodli, schválí.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, a nyní má slovo pan poslanec Stanislav Grospič.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych s dovolením navázal v podstatě na slova svého předřečníka, když řekl, že snad kapitalismus není nic sprostého. Samozřejmě že kapitalismus není nic sprostého. Je to jen jedna z vývojových etap naší společnosti se všemi neduhy, se všemi ekonomickými nerovnostmi, které přináší. A zrovna tak je naivní myslet, a doufám, že to nikoho tady nenapadá, že odborové hnutí je dílem komunistů, komunistického hutí. Odborové hnutí ve své historii, téměř více jak 150leté, vzniklo právě z těch potřeb, že zaměstnanci vůči svým zaměstnavatelům byli v postavení nerovném, ekonomicky nerovném, protože v zájmu zaměstnavatelů bylo a samozřejmě je stlačovat náklady, a mezi tyto náklady patří i cena pracovní síly.
Chtěl bych říci, že mi v této souvislosti připadá vcelku podivné, ale možná pro mne pochopitelné, že právě pravice v naší politické scéně a zde ve Sněmovně se zastává malých odborových centrál. Ano, je to pochopitelné. Když nebude odborové hnutí silné, když bude rozdrobené, když bude organizováno profesně, bude lépe ovladatelné a nebude plnit ten účel mluvčích zaměstnanců při obhajobě jejich zákonných práv a nároků na spravedlivou mzdu.
Chtěl bych říci, že argumenty, které jsou spojovány právě s událostmi ve Francii a na které tady bylo často odkazováno v těch předchozích vystoupeních, právě ukazují, kam vede ona míra liberalizace pracovněprávních vztahů, po kterých volá tak urputně pravice, a zaštiťuje se demokratickým dialogem a konsensem mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. To vede koneckonců k tomu, že cena práce je stlačena, lidé jsou v nejistotě a jediný, kdo z toho má prospěch je zaměstnavatel, ale nikoliv zaměstnanci. A neřeší to nezaměstnanost v této zemi a nevyřeší to ani v České republice.
A samozřejmě že zákoník práce není žádná samospásná norma, která sama od sebe vyřeší nezaměstnanost a dá lidem práci. Ale může spolu s vhodnými ekonomickými podmínkami, s vhodnou ekonomickou intervencí státu pomoci nezaměstnanost snížit na únosnou mez v naší společnosti a zajistit lidem právě onu práci. A nebude-li tady norma, která bude kodifikovat pracovní právo, nebudou se lidé moci domoci svých práv a budou vystaveni na milost a nemilost svých zaměstnavatelů a nebude nikdo, kdo je bude hájit, kdo je bude zastupovat. A v tom je úloha odborů nezastupitelná.
Já se z tohoto místa domnívám, že je vcelku pochopitelné, že pravice se bude bránit a brání zákoníku práce, a bránila by se jakémukoli zákoníku práce, i kdyby byl projednáván celé volební období. Ale nechť také pochopí z tohoto pohledu, že pro ty,kteří chtějí hájit čtyři miliony zaměstnanců a s nimi vázaných téměř deset milionů občanů této země, je zákoník práce stěžejní normou, normou, která ukazuje vyspělost společnosti, která se dokáže touto normou postarat o své občany. (Potlesk poslanců klubu KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Pan poslanec Stanislav Grospič byl zatím posledním přihlášeným. Ještě se hlásí pan poslanec Stanislav Křeček. Potom přistoupíme k hlasování.
Poslanec Stanislav Křeček: Vážené dámy a pánové, jenom dvě věty. Kdyby vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli byly tak ideální, jak o tom tady hovořil kolega Vojíř, tak by v minulém století nevznikly dva děsivé sociální konflikty, jako byl fašismus a komunismus, ze kterých se nemůžeme vzpamatovat dodneška. Mě vždycky takováto vystoupení připomenou výrok Ludvíka Vaculíka, který nedávno řekl - odstranili jsme socialismus, ale neodstranili jsme žádnou z příčin, které k jeho vzniku vedly. Mějme toto vždycky na vědomí.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. O slovo se přihlásil pan poslanec Michal Doktor.
***