(17.10 hodin)
(pokračuje Škromach)
Protože tyto otázky byly kladeny i v rozpravě v rámci prvního čtení, chtěl bych zde uvést, že transpozice směrnice nutná je, neboť i v České republice mohou působit zahraniční instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, to je provozovat na území ČR své penzijní plány a přijímat příspěvky od českých zaměstnavatelů. To plyne jak ze směrnice, tak ze svobody nabízet finanční služby na celém trhu EU. A to nemůže ČR zakázat.
Ze směrnice i z této základní svobody zakotvené Smlouvou o založení ES jednoznačně plyne, že instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění povolené v jednom členském státě mohou působit na území jiných členských států EU a že podniky sídlící v těchto jiných členských státech mohou platit těmto institucím příspěvky na penzijní pojištění svých zaměstnanců. Je proto velkým omylem se domnívat, že v případě neschválení zákona nebudou moci zahraniční instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění působit v ČR. Tyto instituce totiž mohou i bez navrhovaného zákona působit v ČR na základě uvedených předpisů EU. Neschválením zákona se ČR jednak zbavuje možnosti alespoň v minimálním rozsahu, to je v rozsahu, který při neexistenci vnitrostátní úpravy zaměstnaneckého penzijního pojištění směrnice umožňuje, na činnost těchto institucí dohlížet, jednak se vystavuje velmi reálnému nebezpečí žaloby u soudního dvora, neboť řízení o porušení smlouvy již bylo z ČR v prosinci 2005 zahájeno.
Je třeba zdůraznit, že schválením zákona se v ČR nic nově nezavádí a ani nepředurčuje, to je nezavádí se v ČR systém zaměstnaneckého penzijního pojištění. Zavedení tohoto systému je také vnitřní záležitostí každého členského státu, což ostatně konstatuje i směrnice.
Jedním z principů směrnice je, že umožňuje činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění povolených ve státě svého sídla, to je v tzv. domovských státech, i na území ostatních členských států, to je na území tzv. hostitelských států. Hostitelským státem je z pohledu směrnice i Česká republika, a proto je nutné alespoň v tomto směru na směrnici reagovat. Návrh zákona reaguje na směrnici jen v omezeném rozsahu, to je v rozsahu, který je nezbytný a účelný. Jsou transponována jen ta ustanovení, která se týkají dohledu nad zahraničními institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění případně působícími v ČR, a ustanovení, která mají chránit české účastníky. Na rozsah těchto transponovaných ustanovení lze mít jistě různý náhled, někomu se může jevit rozsah transpozice jako úzký, někomu zase jako široký. Také v Legislativní radě vlády byla k rozsahu transponovaných ustanovení vedena obšírná diskuse a předložený návrh reaguje na tuto diskusi.
Návrh zákona lze považovat za vyvážený. Chce-li instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění vyvíjet činnost i v jiných, tzv. hostitelských státech, musí podle směrnice mít k tomu povolení příslušného orgánu státu, v němž má sídlo a v němž byla povolena. Povolení hostitelského státu, v němž instituce bude přeshraničně působit, směrnice neumožňuje. Instituce však musí respektovat právní předpisy hostitelského státu týkající se zaměstnaneckého penzijního pojištění a na dodržování těchto předpisů bude dohlížet příslušný orgán hostitelského státu. Tento příslušný orgán jiného státu může v krajním případě i zakázat činnost instituce na území tohoto státu.
V návrhu zákona je dohled nad činností instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění svěřen Ministerstvu financí. To odpovídalo právnímu stavu platnému v době předložení návrhu zákona. V zákoně o změně zákonů v souvislosti se sjednocováním dozoru nad finančním trhem, který nabyl účinnosti 1. dubna 2006, se dosavadní kompetence Ministerstva financí a Komise pro cenné papíry převádějí na ČNB. V rámci pozměňovacích návrhů lze však k tomuto návrhu zákona provést obdobný přesun kompetencí z Ministerstva financí na ČNB.
Na závěr bych se chtěl zmínit o daňových aspektech. V návrhu zákona nejsou zapracována žádná daňová zvýhodnění pro zahraniční instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění. Vzhledem k tomu, že zaměstnanecké penzijní pojištění z hlediska systematiky důchodových soustav spadá do druhého pilíře, není třeba zavádět tytéž výhody, které jsou v ČR pro tzv. třetí pilíř, to je pro penzijní připojištění se státním příspěvkem. Pro zaměstnanecké penzijní pojištění podle navrhovaného zákona bude tedy platit obecný daňový režim.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k závažnosti zákona ve vztahu k EU, neboť se jedná o transpoziční zákon, dovolil jsem si v rámci druhého čtení podrobněji vysvětlit obsah zákona a zdůvodnit potřebu jeho schválení. Doufám, že návrh zákona ve druhém a poté ve třetím čtení podpoříte.
Dostali jste přímo na lavice ještě některá další vysvětlení k tomuto návrhu zákona, včetně orientace v tom, co to znamená v rámci jednotlivých institutů EU a co by to mohlo znamenat pro Českou republiku. Při této příležitosti bych připomenul, že to může být obdobný postup, kdy Parlament nereagoval na usnesení Ústavního soudu ohledně deregulace nájemného apod. Je třeba tyto případy brát vážně a hledat řešení, která naplní patřičné paragrafy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi vlády Zdeňku Škromachovi. Předpokládám, že úvodní slovo bylo i za pana místopředsedu vlády Sobotku.
Připomenu, že jsme návrh v prvním čtení přikázali výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a rozpočtovému výboru. Usnesení výborů máme rozdáno jako tisky 1191/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pan poslanec Alfréd Michalík.
Poslanec Alfréd Michalík: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych vám přečetl usnesení našeho výboru pro sociální politiku a zdravotnictví ze dne 22. února 2006 k tisku 1193.
Po odůvodnění náměstka ministra práce a sociálních věcí Jiřího Hofmana jako zástupce ministerstva a zprávě poslance Michalíka a po rozpravě výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně, aby zamítla vládní návrh o činnosti v této oblasti pro členské státy EU na území ČR, tisk 1193.
Zároveň využívám toho, že jsem dostal slovo, abych se přihlásil do podrobné rozpravy k tomuto zákonu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Nyní dostane slovo zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Miroslav Svoboda.
Poslanec Miroslav Svoboda: Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesení rozpočtového výboru z 57. schůze ze dne 15. února 2006. Usnesení zní:
K vládnímu návrhu zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států EU na území ČR tisk 1193.
Po úvodním slově náměstka ministra práce a sociálních věcí pana Hofmana, zpravodajské zprávě poslance Miroslava Svobody a po rozpravě rozpočtový výbor poslanecké sněmovny Parlamentu:
1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států EU na území ČR vyslovila souhlas;
2. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu parlamentu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Konstatuji, že nedošlo ke shodě názorů výborů, stanoviska jsou dokonce dramaticky rozdílná. To nám však nebrání v tom, abychom se nemohli pustit do obecné rozpravy.
Otevírám obecnou rozpravu. Nemám žádné přihlášky, obecnou rozpravu končím a otevírám podrobnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Michalík. Omlouvám se panu poslanci Janečkovi, ale pan poslanec Michalík se hlásil dříve, takže má slovo on. Potom vystoupí pan poslanec Janeček a potom Vlček.
***