(15.30 hodin)
(pokračuje Recman)
Tady jsem přesvědčen o tom, že z hlediska řešení povodňových škod a řešení do budoucna zabránění těmto škodám, pokud si stanovíme priority, tak otázka finančních prostředků pro povodňové škody je výrazně vyšší prioritou než nákup obrněných transportérů pro Českou republiku. Vnímáme i to, že se daly finanční prostředky využít při zavedení levnějšího mýtného. Jsem přesvědčen o tom, že takovéto mýtné se dá použít i na stávající systém, který je v České republice již připravován.
Nicméně ten čas byl zřejmě rozhodující, takže bych se chtěl zeptat jenom pana ministra financí, jestli vláda, když projednávala tento návrh, měla jenom návrh zpracovaný Ministerstvem financí na změnu příjmů a výdajů státního rozpočtu letošního roku, nebo jestli ten vějíř návrhů byl širší, jestli vybírala i z některých jiných variant, to znamená z variant, které jsem uvedl já nebo pan místopředseda rozpočtového výboru Kocourek.
Samozřejmě jsem přesvědčen o tom, že tento návrh sněmovního tisku 1280 získá výraznou většinu v Poslanecké sněmovně. Poslanci KSČM podpoří i změnu střednědobých výdajových rámců na léta 2007 a 2008, a to navýšení o ty 2 miliardy, přestože jsme měli výhrady a nepodpořili jsme ten střednědobý výdajový rámec na období 2007 a 2008, když se projednával návrh státního rozpočtu na rok 2006. Takže naše vstřícnost je dána tím, že ty 2 miliardy skutečně budou využity na řešení povodňových škod, to znamená budou účelově vázány na využívání v tomto období. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Kdo dál se hlásí do podrobné rozpravy k tomuto návrhu? Pokud už se nikdo nehlásí, tak můžeme podrobnou rozpravu ukončit.
Prosím o závěrečné slovo, ke kterému se hlásí ministr financí.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych reagoval na dotazy vznesené v proběhlé rozpravě.
Především bych chtěl zdůraznit, že ona částka 5 miliard Kč vychází z velmi hrubého, zatím přibližného odhadu škod, které by měly být financovány ze státního rozpočtu. Tyto prostředky by měly být vyčleněny v zásadě na odstranění škod na státní, obecní a krajské infrastruktuře. Ministerstvo pro místní rozvoj, které bude spravovat větší část objemu těchto finančních prostředků, již připravilo příslušné programy, které také projednala vláda, tak, aby prostřednictvím těchto programů bylo možné začít hned plynule financovat obnovu této obecní, krajské i státní infrastruktury.
Pokud by došlo k tomu, že požadavky, které obdržíme ze strany obcí a krajů na čerpání těchto finančních prostředků, nepokryjí celou částku 5 miliard Kč, zbylá část těchto finančních prostředků bude použita na financování nových protipovodňových opatření. Takto přesně je formulována také příslušná pasáž změny zákona o státním rozpočtu na rok 2006.
Chtěl bych také připomenout, že návrh zákona obsahuje zmocnění pro ministra financí, aby pokud v letošním roce nebudou všechny tyto prostředky vyčerpány, zajistil, že je bude možné použít i v následujícím roce, ovšem na účely, které jsou shodné s těmi účely v roce 2006. Čili pokud by náhodou v důsledku třeba přípravy těch staveb nebo probíhajících výběrových řízení na odstranění těch povodňových škod došlo k tomu, že v letošním roce nebude možno tyto finanční prostředky utratit, bude možné je převést do příštího roku a poté čerpat v rámci shodných pravidel. To také pokládám za důležité, abych zde řekl.
Pokud jde o přístupy k financování povodňových škod, vláda měla na stole pouze jeden návrh, a to právě tento, který jsem předložil jako ministr financí. Já se domnívám, že vláda by měla pokud možno respektovat návrh rozpočtu a zákon o státním rozpočtu tak, jak byl schválen, to znamená, pokud k tomu není nezbytně donucena, neměla by předkládat takové návrhy nebo jednat takovým způsobem, aby překročila saldo státního rozpočtu, tak jak bylo schváleno touto Poslaneckou sněmovnou.
V uplynulých třech letech se vždy vládě podařilo hospodařit s nižším schodkem, než schválila Poslanecká sněmovna, a já se domnívám, že zatím nejsou důvody pro to, aby vláda neusilovala o stejný výsledek i v roce 2006. Čili jako ministr financí, jako vláda usilujeme o to, aby i v letošním roce vláda pokud možno nepřekročila schválené saldo státního rozpočtu a aby pokud možno hospodařila ještě o něco lépe, než je toto schválené saldo státního rozpočtu.
Pokud jde o zdroje pro financování, chtěl bych zdůraznit, že se zde nejedná o nějaké mimořádné zdroje. Tyto prostředky by byly získány pro privatizační účet spravovaný Ministerstvem financí a mohly by být využity pro jiné účely, než jsou příjmy státního rozpočtu v roce 2006. Na privatizačním účtu by tyto prostředky stejně skončily, pouze by nebyly použity v letošním roce pro tento účel, ale o jejich použití by musela rozhodnout následně vláda v souladu se zákonným zmocněním, které dneska existuje v oné podobě taxativního výčtu v zákoně o zrušení Fondu národního majetku.
Nejedná se o mimořádnou dividendu v případě společnosti ČEZ, bude to řádná dividenda, která bude vyplacena v letošním roce na základě rozhodnutí příslušné valné hromady. Nejedná se o nějaké navýšení dividendy v důsledku tohoto kroku, protože společnost ČEZ již dlouhodobě avizuje, a avizovala i v minulosti, strategii postupného zvyšování dividendy, kterou bude vyplácet. Čili my se tímto opatřením v zásadě vejdeme do původně zvažovaného navýšení dividendy společnosti ČEZ, tak jak bylo připravováno ještě předtím, než přišly povodně. V zásadě využíváme tohoto trendu. Současně také využíváme situace, kdy společnost Osinek inkasovala na svůj účet prostředky z privatizace společnosti Vítkovice Steel, která byla uskutečněna v loňském roce, a tyto prostředky se nyní tedy přesouvají na privatizační účet a prostřednictvím následujícího zákona bude možné tyto prostředky určit jako příjem státního rozpočtu. Jedná se tedy o zdroje a prostředky, které by za jiných okolností mohly sloužit ke snížení salda státního rozpočtu v letošním roce; nebudou tedy sloužit ke snížení salda státního rozpočtu nebo třeba jiného státního fondu, ale budou použity ke zvýšení výdajů tak, aby řekněme neutrálním způsobem z pohledu rozpočtového schodku bylo možné financovat odstranění povodňových škod až do výše 5 miliard Kč.
Zatím ta čísla, která máme k dispozici, hovoří o tom, že odhad těch 5 miliard Kč může být odhadem realistickým a že zde nejsou nějaké překvapivé tendence, které by hovořily o tom, že tyto výdaje mohou nějakým výrazným způsobem v letošním roce onu částku 5 miliard Kč překročit. Přesto bych si dovolil Poslaneckou sněmovnu informovat o tom, že je zde určitá výhrada, určitý předběžný odhad, to znamená, že to číslo nemusí být skutečně přesné. Kraje mají zákonnou lhůtu, ve které mají nahlásit vzniklé škody. Tyto lhůty zatím ještě nedoběhly, čili sumarizace podle příslušných legislativních pravidel bude ještě probíhat v následujících týdnech a to přesné číslo bude sděleno poté.
Pokud jde o financování budoucích protipovodňových opatření v následujících letech, Ministerstvo zemědělství v tuto chvíli připravuje materiál do vlády, který by řešil dlouhodobé financování do roku 2010. Předpokládáme, že bychom na tyto účely vynaložili částku cca 10 miliard Kč. Tyto prostředky by byly účelově vázány. Vláda rozhodne o tom, jaká varianta bude zvolena. Buď by se vytvořil samostatný státní fond, anebo druhá varianta, která Ministerstvu financí připadá praktičtější, by mohl být účet jako součást státního rozpočtu spravovaný Ministerstvem zemědělství, s tím, že na tomto účtu by se účelově soustředily finanční prostředky určené v rámci čtyř let na financování protipovodňových opatření.
Pokud jde o zdrojovou stránku, předpokládáme, že v těch následujících čtyřech letech by se vždy jednou miliardou Kč ročně podílel na financování těchto opatření státní rozpočet prostřednictvím kapitoly Ministerstva zemědělství, jednu miliardu Kč by představovalo čerpání půjčky z Evropské investiční banky, to znamená, že během čtyř let by toto dohromady činilo částku 8 miliard Kč, a 2 miliardy Kč by byly jednorázovým způsobem převedeny z privatizačního účtu samostatnou novelou zákona o zániku Fondu národního majetku na tento účet pro protipovodňová opatření.
***