(17.00 hodin)
(pokračuje Rujbrová)
Rozumím-li tomu dobře, pouze požadují provedení dalších důkazů a bohužel dopředu předjímají, jaký objev nám to přinese.
Ono je skutečností, že i když budeme rýžovat zlato daleko od žíly, je možné, že na nějakou zlatou šupinku narazíme. A co kdybychom možná tímto způsobem udrželi toto téma na stránkách médií ještě o několik týdnů dál? Mohli bychom se dál dohadovat, co by bylo, kdyby - co by bylo, kdyby nám polská strana poskytla větší součinnost. Možná by stálo za to se i zeptat, jakou součinnost si polská strana vyžádala od našich orgánů a zda svému vyšetřování věnovala alespoň takovou pozornost, jakou jsme jí věnovali v naší komisi my. Mohli bychom se dohadovat, co by bylo, kdybychom nasadili ministrům španělské boty, a možná by si potom i vzpomněli na utajené zasedání vlády. Mohli bychom se dohadovat obecně, co by bylo, kdyby nebylo před volbami.
Já bych se ráda pánů poslanců, kolegů členů vyšetřovací komise a autorů oponentní zprávy, zeptala, jaké zjištění by od nás, pokud bychom ve vyšetřování pokračovali, chtěli slyšet a jak by ho chtěli využít. Je skutečností, že svoji účast v komisi využili na maximum, na maximum dokázali využít i neúčast, kdy v době, kdy se komise dohadovala o každém slovíčku závěrečné zprávy, pořádali improvizovanou tiskovou konferenci. Kdyby se účastnili ještě těch několik dalších hodin, možná by jim bylo zřejmé, proč jsme rozhodli tak, jak jsme rozhodli.
A když jsme u toho, co by bylo kdyby. Raději bych se ptala, co by bylo, kdyby byl kontrolním mechanismům parlamentu podroben celý proces privatizace, a to nejen Unipetrolu a nejen chemického průmyslu. Ale nehoňme se za senzacemi, i když je před volbami.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Zuzce Rujbrové. Ta byla poslední přihlášená do obecné rozpravy. Má někdo zájem v obecné rozpravě? Ano, ještě jednou pan poslanec Miroslav Svoboda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Svoboda: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, všem se vám omlouvám, neměl jsem v úmyslu původně vystupovat, nicméně si myslím, že je vhodné na některé poznámky pana kolegy Tlustého přece jenom reagovat, za což se vám omlouvám a pokusím se být velmi velmi stručný.
Při jeho hodnocení a jeho příspěvku bylo za prvé řečeno. Z několika, resp. z mnohých úst tady dnes bylo řečeno o tom sporném faktu dalších potenciálních svědků popřípadě ze strany druhé, prostě odsouhlasení dalších svědků. Mě překvapilo - a musím říci, že mě mile překvapil pan Tlustý, já si ho všímám, on je velmi kvalitní poslanec - tedy překvapilo mě při jeho hodnocení, že on věděl, co jsme si mysleli, on věděl, co uděláme, a já se bojím, že on ví, i co si budeme myslet, protože jeho vystoupení v tomto směru tak vyznělo. Samozřejmě že to není pravda. Mí kolegové jasně řekli, že jsme chtěli racionalizovat další proces, to znamená, že jsme nechtěli mít prostoje, a samozřejmě jsme nemohli předjímat, jak dnešní zasedání dopadne, a tudíž jsme na něj chtěli být co nejkvalitněji připraveni. Proto došlo k tomuto usnesení.
Druhá poznámka od pana Tlustého byla řečena k první privatizaci a to ta, že byla vybrána nabídka, která byla o 3 mld. vyšší, než byla nabídka druhá. Jen pro připomenutí, tato druhá nabídka byla tuším od britské společnosti Rotch Energy, a je potřeba říci, že bylo řečeno na jednání komise, že tato firma byla obchodní firmou, nebo je obchodní firmou, která nemá zkušenosti s petrochemickým průmyslem. Proto si myslím, že vláda velmi moudře rozhodla o tom, že bude dále jednat s firmou, s potenciálním nabyvatelem, který podniká v petrochemickém průmyslu jako ve své dominantní sféře.
Třetí poznámka byla řečena na ten pověstný kontrast mezi jménem exposlance Doležala a pana Doležela. Já mám pocit, že tu kontrast žádný není, protože jestli se nepletu, tak oba dva pánové jsou předmětem trestního obvinění a žádný jiný výsledek mi do této chvíle není znám. Oba dva jsou v určitém procesu a samozřejmě, co bude dále, aspoň já nedokážu předjímat.
(Velký hluk v sále.)
Čtvrtá poznámka byla řečena na cestě do Polska, kdy pan Doležel měl plný mandát od premiéra. Tato cesta, je potřeba říci, byla uskutečněna v okamžiku, kdy po formální stránce byla privatizace Unipetrolu ukončena, kdy to, o čem se jednalo, to znamená o odprodeji…
Pane předsedající, poprosil bych vás, kdyby především v té pravé části…
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já samozřejmě, pane kolego, požádám celou sněmovnu o klid. Měl jsem v úmyslu ukončit obecnou rozpravu, ale mám tady další faktickou poznámku, takže ji ještě neukončím. Rozhodujeme o vážné věci, poslouchejme jeden druhého, pokusme se o to v klidu. Prosím o to všechny kolegy odleva doprava přes střed i odprava doleva také přes lavice, které jsou přímo proti mně.
Počkáme ještě chvilku, až se kolegové zklidní. I pana kolegu Gregu požádám, aby případné rozhovory přesunul do předsálí.
Prosím, můžete pokračovat, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Svoboda: Děkuji. Takže k tomuto bodu chci jen říci, že to, co bylo předmětem privatizace, a to kontrolní balík, který byl majetkem státu, tak tato privatizace byla formálně již ukončena.
Další poznámka, resp. posun tak, abychom si mysleli, že došlo k něčemu nekalému, byla poznámka typu, že byla dána přednost těm uchazečům, kteří zdaleka nenabízeli nejvyšší nabídku, a bylo tady uváděno, že někteří zájemci nabízeli až 19 mld. Tato informace vychází z nabídek indikativních, předběžných, kdy bylo řečeno jednotlivými firmami, že jejich nabídka je 13 sž 16 mld., popř. 13 sž 19 mld. Zcela jistě nelze tuto informaci považovat za nabídku konečnou, o které se spekuluje, a je snaha ji zpochybnit.
A poslední poznámka byla řečena k vítězi této privatizace, ke společnosti PKN Orlen. Byla zesměšněna, protože byla označena jako nejrizikovější partner, a proto dostala přednost. Jestli z informací tajných služeb bylo něco řečeno, tak byla vyjádřena určitá pochybnost o tom, jestli je tato firma schopna splnit ten požadavek, to znamená zaplatit kupní cenu. Realita nás přesvědčila o tom, že tato společnost kupní cenu zaplatila, a tudíž že dostála svým závazkům.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. S faktickou poznámkou pan kolega Teplík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Teplík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Moje faktická poznámka se bude týkat toho, co zde můj předřečník řekl k té první privatizaci. Ano, je pravda, že vláda České republiky v té době rozhodla o vítězi výběrového řízení na základě informace, kterou dostala o společnosti Rotch Energy. Tato informace nebyla pravdivá, protože již v té době a dávno předtím společnost Rotch vyvíjela rozsáhlé těžební a petrochemické aktivity v jihovýchodní Asii.
***