(15.30 hodin)
(pokračuje Říman)
Jaká byla činnost Fondu národního majetku a České konsolidační agentury v procesu? - Tady nedošlo k žádnému rozporu a odkazuji na zprávu pana Hojdy.
Otázka: Vyšetření okolností, které vedly k vyslání ředitele kabinetu předsedy vlády Zdeňka Doležala na schůzku s polským premiérem Belkou a funkcionáři společnosti PKN Orlen 23. srpna 2005.
Tady si dovolujeme upozornit, že důvody, které vedly k vyslání, se ve výpovědích svědků liší. Zdeněk Doležel ve své výpovědi tvrdí, že důvodem byla možnost výslechu ministrů vlády Sobotky, Urbana a Grosse krakovskou prokuraturou a z tohoto důvodu navštívil před svým odletem i ministry Urbana a Sobotku na jejich úřadech. Tito ministři ve svých výpovědích schůzku sice potvrzují, ale tvrdí, že předmětem schůzky byly obecné informace o privatizaci Unipetrolu, nikoli možné výslechy. Konstatujeme, že by bylo zapotřebí vyslechnout další svědky, např. přímého nadřízeného pana Doležela premiéra Paroubka, aby byly objasněny skutečné důvody vyslání Zdeňka Doležela do Polska a aby tedy bylo možné precizně odpovědět na položenou otázku.
Další otázka: Vyšetřování okolností, které vedly k rozhodnutí o kupní ceně akcií Unipetrolu pro minoritní akcionáře Komisí pro cenné papíry dne 26. 8. 2005, zejména možných souvislostí s návštěvou ředitele kabinetu Doležela v Polsku; vyšetření, zda při tomto rozhodnutí o kupní ceně nedošlo k poškození minoritních akcionářů; vyšetření možných souvislostí privatizace Unipetrolu s aférou ředitele kabinetu premiéra Doležela, známou jako pět na stole v českých.
Jak vyplývá ze záznamu jednání Zdeňka Doležela s premiérem Belkou a dalšími členy polské delegace, převážná část jednání se týkala právě stanovení ceny akcií pro výkup minoritních akcionářů. Byl zde zejména značný tlak na termín stanovení této ceny. Skutečností pak je, že Komise pro cenné papíry rozhodla velmi rychle.
Zrekapitulujeme si časovou souslednost. Dne 24. 8. 20045 Komise pro cenné papíry vyzvala předkladatele, tedy firmu PKN Orlen, aby doplnil svou žádost. PKN Orlen tak učinil 26. 8. 2005 a ještě v týž den v odpoledních hodinách - jednalo se o pátek odpoledne - Komise pro cenné papíry rozhodla ve prospěch PKN Orlen. Přitom Komise pro cenné papíry má ze zákona pět pracovních dní na příslušné rozhodnutí. Zároveň je nám známo, že 24. 8. 2005, tedy jeden den po návratu pana Doležela z Polska, navštívil předsedu Komise pro cenné papíry pan Šrámek, pracovník Úřadu vlády. Dále byla komise informována při výslechu předsedy KCP pana Holmana, že pan Šimáček, člen Komise pro cenné papíry a takto člen pověřený metodickým řízením příslušného útvaru, vyjádřil na zasedání prezidia Komise pro cenné papíry dne 31. 8. 2005 své - cituji: překvapení nad neočekávaným uzavřením tohoto řízení již v pátek 26. 8.
Nicméně konstatujeme, že množství informací, které k této otázce vyšetřovací komise shromáždila, je dosud velmi malé a bylo by nutné vyslechnout další svědky a analyzovat písemné podklady. V této souvislosti opakuji, že zatím byl vyslechnut pouze jeden svědek, tedy předseda KCP. My jsme si od něj vyžádali další podklady, které doposud nedorazily, a nebyl vyslechnut ani další svědek, člen Komise pro cenné papíry, na čemž se komise usnesla.
K další části otázky, která se týkala souvislosti návštěvy pana Doležela v Polsku a pěti na stole v českých. Žádost ředitele kabinetu premiére Paroubka Zdeňka Doležela o poskytnutí tzv. pěti na stole v českých po prostudování dostupných materiálů a výpovědí příslušných svědků považujeme za žádost o úplatek ve výši 5 mil. korun. Výpověď pana Doležela - která je mimochodem veřejná - je velmi zmatená. Ve výpovědích si několikrát odporuje, proto považujeme verzi svědka o jakési "kódované řeči" za nesmysl. Zmatenost jeho výpovědi považujeme za vážnější důkaz než výpověď pana Spyry, který existenci takové kódované řeči mezi těmito dvěma osobami ve své výpovědi odmítl. Doporučujeme orgánům činným v trestním řízení, aby výpověď Zdeňka Doležela před komisí zahrnuli do svého vyšetřování.
Nezbývá než konstatovat, že pan Doležel zřejmě využil situace, která nastala v souvislosti s jeho návštěvou u premiéra polské vlády. Protože se zřejmě domníval, že stále existuje zájem skupiny Seta Invest na získání některých firem z Unipetrolu od PKN Orlen, svou žádost o úplatek jaksi sám nabídl jako spolupracovník v této věci.
To jsou tedy naše odpovědi, dámy a pánové, na otázky, které Poslanecká sněmovna před zhruba třemi měsíci položila, a zaúkolovala vyšetřovací komisi, aby na ně odpověděla. Jak jste si mohli všimnout v mé zprávě, ale koneckonců i ve zprávě pana Hojdy, některé skutečnosti se jí podařilo objasnit, na některé věci, které jsou řekněme pochybné, zaměřila svou pozornost a já myslím, že správně. To vyšetřování samotné podle - teď necituji z naší minoritní zprávy, ale hovořím za sebe - ten samotný proces vyšetřování já osobně nezpochybňuji, ten byl veden korektně, nicméně jaksi závěrečná turbulence 26. ledna, kdy poté, co komise odsouhlasila implicitně další pokračování minimálně tím, že se dohodla na vyšetření dalších devíti svědků, tak najednou se věci otočily o 180 stupňů a bylo konstatováno, že všechno už víme a je v pořádku, tak si musíte udělat závěr sami. Nicméně já vás na základě toho usnesení požádám o jistou věc.
Teď bych chtěl přečíst na závěr závěr, tedy shrnutí toho, co dosud vyšetřovací komise podle našeho názoru zjistila a také co nezjistila a co by ještě zjistit mohla.
Konstatujeme, že vyšetřovací komise se zabývala především první a druhou privatizací Unipetrolu. Ke své práci měla neobvykle málo času. Troufám si říci, že slovo neobvykle je oprávněné, srovnáme-li, jak dlouho mohly pracovat všechny dosavadní vyšetřovací komise. Přesto jsme podle našeho názoru dospěli k několika závažným závěrům, které by bylo zapotřebí potvrdit nebo vyvrátit dalším šetřením.
1. Okolnosti vyřazení tří zájemců o privatizaci Unipetrolu na zasedání vlády 21. ledna 2004, především
a) vláda rozhoduje o důležitých majetkových transakcích na uzavřeném zasedání vlády, ze kterého nepořizuje zvukový záznam ani zápis, který by dokumentoval jednání vlády;
b) nerespektování doporučení poradní komise;
c) předložení podkladu při jednání vlády na stůl;
d) neexistence zápisu z jednání vlády;
e) vyřazení zájemců s vyšší indikativní nabídkou;
g) zdůvodnění vyřazení argumenty, které jsou v rozporu se stanovisky tajných služeb;
h) zúžení počtu uchazečů v soutěži na tři firmy, z nichž dvě nepodaly závěrečnou nabídku pravděpodobně proto, že neměly o Unipetrol zájem jako celek;
i) existuje podezření, že zúžení počtu uchazečů mohlo být účelové.
***