(18.40 hodin)
(pokračuje Šojdrová)
Znovu tedy rekapituluji váš návrh: Kdo rozhodne o spádovém území, o skladbě oborů zdravotní péče, o počtech lůžek, o přístrojovém vybavení, o výši platu? O tom všem rozhodne Ministerstvo zdravotnictví, sice po projednání, ale i přes výhrady či nesouhlas zřizovatele.
Zbývá tedy položit otázku: O čem bude rozhodovat zřizovatel ve své vlastní působnosti? Zdůrazňuji, že ve své vlastní působnosti. Domnívám se, že odpověď je jasná - bude rozhodovat o jmenování ředitele a to je tak všechno. Jinak bude dozorovat to, co Ministerstvo zdravotnictví naplánuje, připraví, a bude vykonávat jeho vůli.
Vůbec nepodceňuji roli ředitele. Ředitel ve zdravotnickém zařízení může mnoho ovlivnit, ale pouze v rámci působnosti, která je vymezena zákonem a zřizovací listinou. Bude-li návrh schválen, pak tvrdím, že také zřizovatel se pouze stane dozorcem nad výkonem zdravotní péče, za její kvalitu bude odpovídat, bude odpovídat také za hospodaření, ale nebude moci ovlivnit skladbu této zdravotní péče, skladbu oborů, nebude moci tedy ovlivnit ani příjmy, nebude moci ovlivnit ani skladbu přístrojového vybavení. Bude mít odpovědnost za kvalitu péče. Ale jaký bude mít vliv? Myslím, že to, co tady moji předřečníci v řadě případů zmínili, že bude mít velkou odpovědnost, ale bude mít minimální kompetenci, minimální možnosti.
Na otázku pana ministra, co mi vadí na této formě neziskového zdravotnictví, tak mi vadí právě toto, že ti, kteří nesou odpovědnost, od zřizovatele a ředitele, ti, kteří budou mít tu faktickou odpovědnost, ti nemají, nebo lépe řečeno mají minimální možnosti ovlivnit rozsah a kvalitu zdravotní péče, zejména tedy příjmy. Čili to je otázka číslo tři: o čem bude rozhodovat zřizovatel ve své vlastní působnosti?
Další otázky - mohu vás uklidnit, není jich mnoho - se týkají oné sítě veřejných zdravotnických zařízení, kterou spojili kolegové předkladatelé s tím původním tiskem 810.
Předkladatelé návrhu na síť zdravotnických zařízení nijak nezdůvodňují, proč do této sítě nepouštějí nemocnice, které existují v jiné právní formě. Samozřejmě nezdůvodňují to ani písemně, neboť žádná písemná důvodová zpráva nebyla předložena. Nicméně toto je pro mne jedna ze zásadních otázek a já se domnívám, že také ti, kteří hodlají tento návrh podpořit, by si měli uvědomit a měli by si umět zodpovědět - pan kolega Kopecký, který zastává komplexní návrh, by si měl umět odpovědět - proč příspěvková organizace, tato klasická nezisková forma, nemůže být v síti veřejných zdravotních zařízení. Proč? Vždyť dosud takto většina nemocnic existovala - neziskově. Já skutečně nechci, aby se tady, jak se říká, kšeftovalo se zdravím. Ať jsou neziskové formy, ale proč tam nemůže být příspěvková organizace? To tedy nechápu. Stejně tak jako obecně prospěšná společnost. Proč tam nemůže být církevní právnická osoba, klasická nezisková organizace?
Zkrátka to, co nyní projednáváme, to je zásadní koncepční změna, která spojuje existenci a vznik veřejného zdravotnického zařízení se vznikem sítě těchto zdravotnických zařízení.
Znovu se tedy ptám - a pan ministr právě přišel - proč dokonce ani příspěvkovou organizaci není ochoten pustit do sítě veřejných zdravotnických zařízení. Mne velmi zajímá odpověď na tuto otázku.
A dovolte mi k tomu připojit, a trvat na jasné odpovědi, výklad § 43 zákona o zdravotním pojištění - zda po 1. lednu 2008 se bude moci kterýkoli zřizovatel přihlásit o navázání smlouvy do výběrového řízení. Já samozřejmě chápu, že tento paragraf někteří kolegové vykládají jednoznačně tak, že se do něj ani nebude možno přihlásit. A v tom je myslím si ten hlavní problém.
Já se omlouvám, já chápu, že pan předkladatel s panem ministrem si potřebují vyřešit některé záležitosti, nicméně já se domnívám, že zákon nemůže projít v podobě, která nebude mít jednoznačný výklad v klíčovém paragrafu - zda po 1. lednu 2008 bude ze strany kteréhokoliv zřizovatele možnost se přihlásit do výběrového řízení a žádat o uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou na hrazení péče z veřejného zdravotního pojištění. To je prostě klíčová otázka, na kterou je třeba jasně odpovědět. Někteří kolegové říkají, že ne, pan ministr tvrdí, že to sice nebude nárokové, ale že to bude možné. A já myslím, že v tom je prostě problém.
Já musím říci panu ministrovi, že mně by nevadilo, kdyby to nebylo nárokové, ale musím vědět, že to bude alespoň možné. Jestliže výklad tohoto paragrafu je ten - a myslím, že kolegové Langer a Janeček vystupovali v tom smyslu, že to není dokonce ani možné, aby se přihlásili do výběrového řízení, tak je to skutečně problém. Je to skutečně zásadní problém, výklad tohoto paragrafu. Já to teď neříkám proto, že bych chtěla dělat nějakou obstrukci a blokovat tento zákon. Jsme ve druhém čtení, je možné to nějak ještě upravit, já se domnívám, že ten prostor tady je a musí být, protože je to zásadní problém nejistoty všech zřizovatelů.
A nyní ještě otázka k příloze, kterou se stanoví seznam zařazených nemocnic. Předkladatelé tvrdí, že bude i zde na plénu přijat každý návrh na zařazení kterékoli nemocnice do sítě. A já se ptám: Bude této nemocnici zachován rozsah péče a počet lůžek tak, jak ho má dosud, a na jak dlouho? Možná jsem si nevšimla některého přechodného ustanovení, ale toto není jasné, zda těmto nemocnicím bude rozsah a počet lůžek zachován. A stejně tak se ptám, zda ta zdravotnická zařízení, která ještě váhají, zřizovatelé váhají - a to, co předkladatelé uvádějí jako jistou výhodu, že do toho 1. ledna, pokud se přihlásí k této neziskové formě, tak budou automaticky zařazeni do této sítě a bude s nimi navázána smlouva - zda s nimi bude navázána v rozsahu stávající zdravotní péče a v rozsahu stávajícího počtu lůžek. Já se na to ptám proto, že existují zřizovatelé, kteří se v tom prosincovém druhém čtení dožadovali toho, aby byli navrženi. Ale protože ten legislativní vztah je natolik nejistý a nejasný, váhají prostě s tím, zda se mají přihlásit, a potřebují vědět, zda je jim garantováno po dobu těch dvou let, že budou zařazeni do této sítě v rozsahu současné nabídky zdravotní péče a počtu lůžek.
Já se omlouvám kolegům a kolegyním, které to tak třeba nezajímá, ale já se domnívám, že během zasedání Poslanecké sněmovny a tohoto volebního období jsme neprojednávali žádný zákon, který by se týkal zdravotní péče, který by měl takovýto dosah. Myslím si, že jde o jedno ze základních ústavních práv občanů České republiky na zdravotní péči, která bude zajišťována v závislosti na tom, jaký zákon schválíme. Proto, kolegové, věnujme mu potřebnou pozornost.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců klubů KDU-ČSL a ODS.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. O slovo se hlásí pan poslanec Kováčik, zřejmě s procedurálním návrhem. Dávám mu proto slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Obdivuji vaši jasnozřivost, paní místopředsedkyně, a děkuji za slovo.
Předkládám procedurální návrh, abychom v našem jednání včetně hlasování pokračovali po 19. hodině.
***