(15.20 hodin)
(pokračuje Šeich)
To je prostě rozdíl velmi značný. Mezi 185 mil. korun, které předvídá evropská směrnice, a 2 mil. korun, které předvídá český návrh zákona, klasicky jsme značně papežštější než papež, jako ve všech ostatních případech, kdy se přizpůsobujeme právu Evropské unie. Čili klasicky Česká republika je tím nejortodoxnějším vykladačem evropského práva a ve stonásobcích převyšuje limity dané evropskými předpisy.
Pro mě z nepochopitelných důvodů mezi hranicí 2 mil. korun, které si dává český zákon, a 185 mil. korun, cca v závislosti na pohybu kursu, které stanoví Evropská komise, zavádíme nějakou třetí cestu v podobě 50milionového limitu - z mého pohledu nedokážu říci, jakým způsobem byl přesně nalezen - a tento institut nazýváme významnou koncesní smlouvou. Nevím, v čem je významná. Mezi 2 a 185 mil. korun, tak 50 mil. korun je významná koncesní smlouva. Připustíme-li tento institut, znamená to, že u těchto koncesních smluv se musí vytvářet určité zvláštní typy studií proveditelnosti a koncesních projektů, což samozřejmě vyvolá zase další náklady na potenciální koncesionáře, což jsou ti, kdo budou vypisovat formou koncesního řízení veřejné zakázky, to znamená města a obce, kraje, různé entity, které tímto způsobem budou do veřejné správy chtít přitáhnout, přivésti soukromé peníze. Čili tito budou muset dávat zvláštním privátním poradcům spoustu peněz za studie proveditelnosti, koncesní projekty a tyto typy dokumentace.
Pro ty koncese, které jsou pod 185 mil. korun, Evropská unie pouze stanoví pravidlo transparentnosti, nediskriminačnosti a nestanoví žádné zvláštní způsoby soutěžení. Česká právní úprava, navržená Ministerstvem pro místní rozvoj z nepochopitelných důvodů od 2 mil. korun, si přeje koncesní řízení pro všechny typy soutěží, včetně dodávek služeb nad 2 mil. korun. To je v reálném životě naprosto neuplatnitelný princip. Soutěžit veškeré služby koncesním způsobem, což jsou opravdu často drobné věci nad 2 mil. korun, způsobem zadávání veřejných zakázek, povede k takovým prodlevám, že takovýto princip z mého pohledu nemůže být v reálném životě komunální politiky a regionální politiky nikdy naplněn. Domnívám se, že pokud tyto principy nebudou odstraněny, ten návrh bude opravdu složitě hledat podporu v poslaneckém klubu ODS. Myslím si, že to pravidlo transparentnosti, průhlednosti a nediskriminačnosti by se dalo samozřejmě zohlednit řadou jiných způsobů, ale opravdu institut v podstatě veřejné zakázky pro všechny typy koncesí nad 2 mil. korun včetně služeb je naprosto pro reálný život blokačním ustanovením.
Velmi zajímavé je však toto ustanovení v kombinaci s ustanovením jiným. Čili teze první. Česká republika, vláda pod vedením sociální demokracie, klasicky a tradičně jde vysoce nad limit evropského práva, je značně papežštější než papež a je naprosto nad všemi standardy Evropské unie, jako ve všech ostatních oblastech. To všechno by se dalo ještě pochopit, kdyby současně byla opravdu tímto strašně byrokratickým, strašně rigidním systémem sledována opravdu transparentnost, průhlednost a nekorupčnost procesu udělování koncesí. Tímto principem by se snad tato nesmírná rigidnost a byrokratičnost dala ospravedlnit, ale nedá, protože je tam paragraf 13.
Ten paragraf popisuje, že to, co bude tímto složitým, rigidním, byrokratickým způsobem zadání veřejné zakázky, po dobu mnoha měsíců s možností odvolání se, rušení koncesních soutěží, upraveno a znemožní to municipalitám a regionální samosprávě reálně koncese využívat jako nástroj přilákání privátních prostředků do veřejného investování, tak to vše bude nivelizováno paragrafem 13, kde se popisuje, že po této složité proceduře, podle přesných pravidel zadávání veřejných zakázek, bude zcela mimo výběrovou komisi možnost poté, co výběrová komise rozhodne, bude možnost na základě úvahy zřejmě o tom, že požadavky koncese by měly být poněkud jiné, mimo výběrovou komisi rozhodnout způsobem jiným. To znamená, poté co bude koncesionář vybrán, tak je možné se dohodnout, zadavatel může sdělit, že původní parametry koncese, které si přál, si rozmyslel a přeje si pravidla jiná. Čili má to sloužit k tomu, aby potenciální koncesionář odkryl před svými konkurenty karty, aby ukázal parametry své nabídky, aby bylo předstíráno soutěžení a posléze mohl být vybrán předem vybraný koncesionář na základě jiných po rozhodnutí výběrové komise ustanovený koncesionář. To považuji za naprosto korupční ustanovení, které odkrývá obrovský prostor a s transparentností nemá vůbec nic společného.
V kombinaci těchto dvou smrtelných ingrediencí je to nepodpořitelný koktejl, ale pochopitelně, pokud by se tyto změnily, tak se ten prostor otevírá.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To bychom měli příspěvek do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se hlásí někdo další do obecné rozpravy. Nikoho takového zde ve sněmovně nevidím, takže obecnou rozpravu končím a vyhlašuji rozpravu podrobnou, do které mám přihlášku pana poslance Máši a pana poslance Jaromíra Schlinga. Prosím nejdřív pana poslance Mášu do podrobné rozpravy, pak poprosím pana poslance Jaromíra Schlinga.
Poslanec Miloš Máša: Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, v písemné podobě jsem předložil do druhého čtení pozměňovací návrh k projednávanému návrhu zákona o koncesních smlouvách a koncesním řízení, ke kterému se přihlašuji.
A nyní podrobnější zdůvodnění. Můj pozměňovací návrh si klade za cíl provést v návrhu tohoto zákona tři kategorie změn a případných doplnění.
1. Předložený pozměňovací návrh reaguje především na některé změny legislativy Evropské unie, ke kterým došlo v průběhu přípravy tohoto zákona a případně dojde k 1. lednu 2006. Pozměňovací návrh proto upřesňuje odkazy na novou legislativu Evropské unie v paragrafu 1 a v paragrafu 7 a dále doplňuje přímo do zákona pro lepší orientaci v zákoně předpokládanou hodnotu pro nadlimitní stavební koncese, které se od 1. ledna příštího roku mění tak, jak bylo uvedeno v obecné rozpravě.
2. Dalším cílem mého návrhu je precizace některých ustanovení, jejichž nepřesný výklad by mohl dělat problémy při praktické aplikaci tohoto zákona. V paragrafu 2 doporučuji vypustit odstavec 3, podle kterého mohou být za zadavatele považována také sdružení s právní subjektivitou, ve kterém je minimálně jeden veřejný zadavatel. Podle mého názoru lze tento výklad již dovodit z předchozího znění paragrafu 2 odst. 2 koncesního zákona, a proto se mi jeví text odstavce 3 nadbytečný a spíše matoucí. V bodě tři mého návrhu doporučuji sjednotit v paragrafu 3 písm. a) pojmosloví s nově přijatým zákonem číslo 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
3. Koncesní zákon je těsně spjat se zákonem o veřejných zakázkách. Několik bodů předloženého pozměňovacího návrhu proto sjednocuje právní úpravu tohoto zákona a zákona o veřejných zakázkách.
***