(11.40 hodin)
Poslanec Petr Krill: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych předložil následující pozměňovací návrhy.
V § 2 odst. 1 vypustit pojem "zastavěné území" jako nadbytečný text, protože v § 59 se podrobně upravuje způsob vymezení zastavěného území i jeho věcný obsah.
Za druhé - vypustit § 9 Rada obcí pro udržitelný rozvoj.
Zdůvodnění: Pojem udržitelný rozvoj území není zákonem pevně uchopen. Ani z návrhu vyhlášky si nelze ověřit, zda zamýšlený obsah udržitelného rozvoje a obsah vyhodnocení vlivu územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území je akceptovatelný. Vedle toho postavení rady obcí a její autority při posuzování blíže nedefinovaného vlivu územních plánů na udržitelný rozvoj je znejistěno výběrem jejích členů. Na osobu člena rady nejsou kladeny žádné kvalifikační požadavky ani nemusí být obcí navržený člen občanem obce. Dále časovým omezením možnosti vyjádřit se k návrhu územního plánu - rada nezasedá průběžně a ve lhůtě 30 či 60 dnů může těžko seriózně posoudit tak náročnou věc, jako je vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj.
Za třetí - vypustit v § 19 odstavce 5 a 6.
V těchto odstavcích předepsaný způsob využití nezastavěných a nezastavitelných pozemků nelze definovat jako cíl územního plánování. Jedná se o nepřípustný všeobecný zákaz využití území jiným způsobem, než je zákonem stanovený, bez ohledu na prověřenou potřebu konkrétního území. Je otázka, zda zákonem přípustný způsob zástavby nezastavěného pozemku zemědělskou stavbou, jako např. velkovepřínem, je v souladu s cílem územního plánování rozvíjet přírodní hodnoty, viz § 19 odst. 4. Územní plán může vymezit plochy, které jsou zastavitelné, jenom určitým způsobem. Není-li územní plán zpracován anebo se jedná o pozemky, které nebyly zahrnuty do územního plánu, jako je volná krajina, pak možnost umístění stavby je nutno vážit v konkrétním územním řízení ve spolupráci s dotčenými orgány.
Za čtvrté - vypustit § 24 Zástupce veřejnosti.
Institut zástupce veřejnosti v procesu územního plánování a v územním řízení se jeví jako prospěšný, ale podmínky, za kterých může zástupce veřejnosti vstupovat do řízení, jsou komplikované a pro praxi nepoužitelné. Nelze si představit, jak při pořizování územního plánu nebo v územním řízení budou pořizovány seznamy občanů s uvedením všech identifikačních údajů - je to problematika ochrany osobních dat - a jak se bude správnost těchto údajů kontrolovat. Buď se neúměrně prodlouží jednotlivé procesy, nebo nebude naplněna litera zákona. Mimoto v územním řízení, § 88, se již hovoří o společném zmocněnci a společném zástupci podle správního řádu. Úpravy správního řádu o společném zmocněnci lze využít i v procesu územního plánování.
Za páté - vypustit odstavec 2 v § 44.
Deklarovaným úkolem nového stavebního zákona je zjednodušení řízení o stavbách. S tím je v přímém rozporu možnost pozastavení návrhu na vydání územního rozhodnutí do doby pořízení regulačního plánu, i když je tato doba zákonem omezena na dva roky. Ustanovení je i v rozporu s § 71 správního řádu.
Za šesté - § 102 až 108 vypustit.
Z § 102 odst. 1 vyplývá, že lze rozhodnout o výměně pozemku určeného regulačním plánem k zastavění nebo pro veřejně prospěšné opatření. Je-li pozemek určen pro veřejně prospěšné opatření, lze jej vyvlastnit podle § 179. Je-li pozemek regulačním plánem určen k zastavění, pak navrhovaná směna obchází zákonem stanovené možnosti odnětí vlastnického práva. Navíc realizace územním plánem schváleného veřejně prospěšného opatření je vážně ohrožena požadavkem, aby navrhovatel byl vlastníkem aspoň 70 % plochy určené regulačním plánem pro veřejně prospěšné opatření. Při vyvlastnění žádná taková podmínka stanovena není. Další nedostatek navržené úpravy je, že směna může být provedena ve prospěch někoho, kdo sice vlastní požadovaná procenta pozemků, ale který ještě nemusí mít rozhodnutí potřebné k realizaci zmíněných záměrů. S ohledem na dobu, jakou si vyžaduje příprava výstavby či příprava opatření v území, nemůže být vážně myšleno, že s využíváním výměnného pozemku bude započato nejpozději do dvou let od právní moci rozhodnutí o výměně.
A jako poslední pozměňovací návrh je vypustit § 109.
Předkupní právo nemá v souvislostech stavebního zákona smysl, jestliže je možné pro veřejně prospěšnou stavbu a pro veřejně prospěšné opatření pozemek vyvlastnit. Mimoto převodem pozemku na obec či kraj není ještě zaručeno, že nebude nutné pozemky pro uskutečnění těchto veřejných zájmů vyvlastnit, neboť i obec i kraj i stát se chovají jako vlastník a dispozice s majetkem je např. u obce nebo kraje vázána na souhlas zastupitelstva či rady. Ani pro veřejné prostranství není nutné uplatňovat předkupní právo, jestliže podle zákona o obcích veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Krillovi. A nyní se přihlásila do podrobné rozpravy paní poslankyně Veronika Nedvědová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo. Následuje Michal Hašek.
Poslankyně Veronika Nedvědová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte i mně dva pozměňovací návrhy.
První. V § 103, kde je odkaz číslo 38 pod čarou, navrhuji změnu, doplnění znění podle zákona č. 151/97 Sb., o oceňování majetku. Doplnit: "podle § 2 odst. 1".
Dále navrhuji v celém textu změnit pojem "soudní znalec" pouze na pojem "znalec", protože zatím neexistuje žádný zákon, který by definoval pojem "soudní znalec".
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Hašek, připraví se zpravodaj pan Pavel Hrnčíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych také já přispěl k pozměňovacím návrhům k tomuto sněmovnímu tisku, a sice odkazuji na písemně rozdaný materiál Pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 998, předkladatel Michal Hašek.
Velmi stručně. Jedná se o drobnou úpravu, která vychází z novelizace příslušné směrnice Evropské unie týkající se azbestu. Ve smyslu příslušné směrnice je požadováno, aby před prováděním demoličních prací, které jsou nebo mohou být spojeny s rizikem azbestu, a při odstraňování azbestu doložily podniky svou způsobilost v této oblasti. V podrobnostech odkazuji na písemně rozdaný pozměňovací návrh.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Haškovi. Nyní pan zpravodaj Pavel Hrnčíř a poté ještě pan ministr jako poslanec. Pan kolega Ludvík Hovorka také ještě chce hovořit.
Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Myslím si, že pan ministr bude chtít vystoupit, až si vezmu závěrečné slovo. Uvidím. V každém případě přečtu pozměňovací návrhy k zákonu sněmovní tisk 998.
Pokud se mi podařilo aspoň částečně sledovat průběh rozpravy, tak možná že některé z pozměňovacích návrhů už buď v úplně shodné podobě anebo v podobné podobě zazněly. Pro jistotu je načtu a vypořádáme se s nimi v rámci procedury navržené ve třetím čtení, než aby se náhodou stalo, že by o nějakém návrhu nebylo hlasováno. Takže pozměňovací návrhy, které jsem částečně odůvodnil v rámci obecné rozpravy, znějí takto:
Za prvé. Část druhá § 4 odst. 2, vypustit slova "nestanoví-li tyto zvláštní předpisy jinak".
Jednověté zdůvodnění. Dotčené orgány státní správy mají vydávat závazná stanoviska ne ve správním řízení, která nejsou rozhodnutím podle správního řádu, bez výjimek.
***