(10.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Rujbrová, potom s faktickou poznámkou pan poslanec Kott.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Za všechno můžou komunisti. Já bych ráda vaším prostřednictvím, pane předsedající, panu poslanci Holáňovi připomněla, že to, co nazývá bývalým komunistickým Československem, bylo první evropskou zemí, která přestala homosexualitu kriminalizovat. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Teď pan poslanec Kott před panem poslancem Janečkem - s faktickou poznámkou oba dva.
Poslanec Petr Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chci jen reagovat na slova pana profesora Jičínského o rozdílu mezi natalitou ve Spolkové republice Německo a Francii. Já si myslím, že je to dáno historií 20. století, především rozdílem mezi tím, že Francie byla koloniální velmoc a Německo v podstatě ne. Na populaci ve Francii se momentálně ve velké míře podílejí imigranti z bývalých kolonií. To znamená, že je to dáno velkým kulturně-sociálním rozdílem mezi historickými Francouzi a imigranty. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. S faktickou poznámkou… Paní poslankyně.
Poslankyně Anna Čurdová: Velice stručně bych chtěla zareagovat pouze na pana kolegu Kotta. Já jsem už tyto věci zjišťovala, když tady přednedávnem na podobné téma vystupoval pan kolega Nečas. Zjišťovala jsem, jakým způsobem jsou vedeny statistiky ve Francii. Francouzské statistiky natality neuvádějí, kolik dětí se narodí v imigrantských rodinách a kolik se narodí v rodinách francouzských.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Josef Janeček.
Poslanec Josef Janeček: To nebyla dobrá poznámka od kolegyně navrhovatelky, nebudu ji raději rozebírat. Ale to, co tady řekla kolegyně Rujbrová o tom, co všechno má k tíži její politická strana, tak já se domnívám, že to patří do toho ranku, který tady otevřel pan kolega Jičínský. Tam možná jsou kořeny některých problémů, protože jak víte, komunistická strana v 50. letech zakázala náhradní rodinnou péči, odebrala násilím všechny děti z pěstounských rodin, dala je do ústavů a zpětně povolovala děti zpátky pouze tzv. na převýchovu, čili pouze do prokádrovaných rodin. Domnívám se, že je to něco, za co bychom se měli stydět, že v této zemi proběhlo. Na druhou stranu bychom to možná mohli použít k lepšímu pochopení některých procesů, které ve společnosti probíhají. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Ludvík Hovorka.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vidím, že registrované partnerství je skutečná priorita této Poslanecké sněmovny, protože dostalo přednost před mnoha důležitějšími zákony. Ale chci se pozastavit nad tím, že do roku 1990 registrované partnerství nebo vůbec vztah dvou lidí, kteří jsou stejně sexuálně orientováni, bylo něco, co bylo na okraji společnosti, protože to nezapadalo do systému budování socialistické společnosti a budování komunismu. Po roce 1990 nastal obrat a dnes jsme svědky, že lidé, kteří jsou stejně orientováni a chtějí spolu žít, tak najednou dostali obrovský prostor v médiích. Díváme se na to tak, že je to úplně přirozený a normální vývoj. Já se ptám, kde nastal takový obrat ve společnosti a co bylo hýbatelem.
Já se domnívám, že skutečný problém této společnosti je to, že dnes rodiny, které žijí v řádně sezdaném uzavřeném manželství, jsou znevýhodňovány oproti rodinám, které žijí v manželství nesezdaném. Chci se zeptat navrhovatelů a ministrů, jakým způsobem chtějí odstranit tuto nerovnost, která dnes reálně existuje.
A další otázka, kterou chci položit navrhovatelům, je, co přineslo uzákonění registrovaného partnerství v těch státech, kde k tomu došlo, čím se společnost těchto států posunula směrem kupředu a co uzákonění tohoto registrovaného partnerství v České republice by přineslo naší společnosti.
Děkuji za odpovědi na otázky.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní vystoupí pan poslanec Marek Benda jako poslední z přihlášených do obecné rozpravy.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, myslím, že v rozpravách opravdu už bylo řečeno téměř vše, co být řečeno mohlo. Já už jsem tady vystupoval opakovaně a asi nikoho nepřekvapí, v jakém jsem poměru k tomuto návrhu zákona. Přesto jsem chtěl vystoupit, jednak abych odůvodnil pozměňovací návrhy, které posléze přednesu v rozpravě podrobné, jednak abych upozornil na výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, který se nedávno objevil a byl dělán v České republice, Polsku a Maďarsku a ze kterého vycházejí některá docela zajímavá čísla.
První číslo je, že pokud se sčítají odpovědi rozhodně ano a spíše ano, tak 62 % obyvatel České republiky souhlasí s registrovaným partnerstvím homosexuálů, přičemž nám byla v minulosti mnohdy předkládána čísla daleko vyšší. Já myslím, že zajímavé je to z jednoho hlediska. Po letech této razantní mediální masáže, po mnoha, mnoha a mnoha pokusech prosadit návrhy ta podpora ve společnosti zdaleka není tak vysoká, jak bychom bývali očekávali, jak je nám někdy předkládáno.
Daleko zajímavější číslo je, že pouze 42 % obyvatel říká, že by měli mít právo na sňatek. Pokud cítíme, že obyvatelé se nějakým způsobem rozhodují a cítí rozdíl mezi registrovaným partnerstvím a sňatkem, mezi nějakou občanskoprávní smlouvou třeba posvěcenou státem a oním založením rodiny, tak náhle vidíme, že tady ta většinová podpora není a že bylo dobře, že jsme v minulosti opakovaně zamítli v této Sněmovně návrhy zákona, které se tvářily jako občanskoprávní smlouva, tvářily se jako registrované partnerství, ale přitom ve skutečnosti byly naprosto evidentní obdobou manželství, dokonce v některém z těch prvních návrhů to bylo doslova řečeno. Máme registrované partnerství, které má veškeré účinky manželství. Čili Sněmovna v minulosti neudělala žádnou chybu, chovala se zcela racionálně nejen z tradičních hledisek, ale chovala se zcela racionálně i z hlediska preferencí obyvatelstva.
Třetí číslo, možná ještě zásadnější, říká, že adopce dětí homosexuálními páry připadá nemyslitelná 72 % obyvatel. 72 %, více než dvě třetiny obyvatelstva, se domnívá, že adopce dětí je nemyslitelná, tedy nám sdělují, že se jim zdá jako problém, aby děti byly vychovávány v rodinách, kde jsou dvě maminky nebo dva tatínkové. Myslím, že toto bychom měli brát vážně.
Já v podrobné rozpravě předložím návrhy, které budou směřovat k tomu, aby v případech, kdy osoba žije v registrovaném partnerství, nebylo možné jí svěřit dítě do výchovy, a také návrhy, které budou směřovat ke změně občanského zákoníku, aby nedocházelo k znevýhodnění dětí v tom případě, že jeden z jejich rodičů uzavře posléze nějaký tento občanský závazek, aby děti nebyly ošizeny na svém dědictví, na které mají plné právo.
Poslední poznámka, ke které mě částečně vyprovokoval pan profesor Jičínský, který rád mluví o společenských procesech a kam směřují. Já mám dojem, že tady nejsme svědky žádného běžícího společenského procesu. Nemáme tady tisíce dlouhotrvajících partnerských svazků, ať už homosexuálních nebo lesbických, které by fungovaly a které by potřebovaly nějakou státní ochranu.
***