(16.20 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Nyní bych vyzval pana poslance Janečka, který je dalším přihlášeným, pak paní ředitelku Musílkovou.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že diskuse probíhala velmi dlouho, snad jenom několik poznámek, protože se obávám, že faktem je, že tady skutečně nejde o pacienta, že tady nejde o lepší zdravotnictví. Je tady válka o to, kdo bude kontrolovat zhruba 200 miliard, které protékají naším zdravotnictvím.
To, že se lze velmi efektivně pomocí různých témat bez toho, aby byla doložena nějaká fakta, takzvaně zviditelňovat, s tím, že můžeme velmi efektivně odvádět pozornost od skutečných problémů, jsou věci, které možná lze i doložit. Kdyby byla skutečná vůle nějakým způsobem upravit fungování našeho zdravotnictví, stačilo by se podívat zpět na začátek tohoto volebního období, a možná bychom spoustu věci viděli a pochopili. Kdybychom se podívali ještě pár let předtím na předcházející volební období, zjistili bychom možná, že je to zvláštní, že návrhy, které byly jednoznačné, které dokázaly ušetřit každý rok spoustu miliard, nikdy nebyly přijaty. Jako by se zdálo, že ačkoliv všichni ty věci kritizují, všichni je napadají, tak to vlastně všem vyhovuje. Domnívám se, že to je možná to pravé jádro pudla.
Abych upozornil na tyto věci, řekl jsem si, že by bylo docela zajímavé se zabývat problémy, které jsou tak často kritizovány, a to z nějakých nezávislých, pokud možno objektivnějších zdrojů.
My jsme se dověděli, že vlastně oním hlavním problémem, proč byla uvalena nucena správa, bylo nedodržování zákona a nenaplnění rezervního fondu. Posléze se ukázalo, že to nebude tak jednoduché, protože tady bylo ono usnesení vlády 1060 ze srpna tohoto roku, takže tato argumentace byla výrazným způsobem utlumena a hledala se jiná. Našla se argumentace finanční nerovnováha, čili že výdaje jsou vyšší než příjmy. Musím říci, že oba argumenty beru. Na oba argumenty roky upozorňuji, ale nevyvozuji z nich závěry, které z nich jsou vyvozovány.
Čili k oné finanční nerovnováze. Je docela zajímavá věc, když pan ministr doslova říká: "Když já se ptám dnes, proč v letošním roce akceleruje nárůst dluhů, tak mi nikdo nedovede odpovědět." Je to zvláštní zvláště v té situaci, pokud si můžeme prolistovat některé dokumenty, které jsou přístupné na webových stránkách.
Přečtu kousek z jednoho takového dokumentu, který se obrací na pana ministra: "Vaše prohlášení z 11. 1. 2005, které se objevilo na stránkách ČLK, je vrcholem demagogie a evidentně účelové. Za domácí úkol si zkuste vypočítat, jaký nárůst dělá automatická valorizace režijních nákladů v sazebníku výkonů, kolik dělá nárůst nákladů z titulu nových léčiv a materiálů, z titulu nových medicínských technologií, z titulu demografického vývoje obyvatel, z titulu nákladů na péči poskytnutou v Evropské unii apod. Přestože evidentně poškozujete nejen dobré jméno zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, ale i celý systém veřejného zdravotního pojištění, nepožadujeme vaši rezignaci. Tímto dopisem chceme upozornit na váš výrazný podíl na situaci" - a teď bych to rád podtrhl - "která nastane vydáním vyhlášky o úhradách zdravotní péče na první pololetí 2005, na problémy s provozem, které vzniknou lékařům, zdravotnickým zařízením a občanům při hledání kvalitní zdravotní péče v následujícím období. Vyzýváme vás, pane prezidente, k ukončení mediálních útoků a k zodpovědnému přístupu k českému zdravotnictví. Podepsán za Svaz zdravotních pojišťoven Ing. Jaromír Gajdáček, výkonný ředitel.
Domnívám se, jestliže zdravotní pojišťovny na základě analýz naprosto přesně předpovídaly, co se asi bude odehrávat v následujícím roce, tak že je těžko nazývat je nějakým způsobem nekompetentními.
Druhým problémem, na který se někdy ukazuje, je, že jakoby ministerstvo nemá dostatek informací, že se nedostane dovnitř. Tady bych upozornil na zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně, která má povinnost vždy do 60 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. Jinými slovy, ministerstvo si řekne, co a v jaké struktuře chce vědět, a pojišťovna je povinna tyto informace poskytnout. Takže je absurdní se vymlouvat na to, že nějaké informace nebyly poskytnuty.
Co se týká oné vyhlášky, ta má ještě docela zajímavý podíl, když hledáme viníka, protože tady existuje materiál, který je v materiálu, který poskytla paní ředitelka. Je nazván Nezávislé stanovisko k systému veřejného zdravotního pojištění a vypracovala ho Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví. Pokud nechceme tvrdit, že tato Vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví, jenom - a nyní bych mohl opakovat některé nelichotivé výrazy, já se jich nedopustím, protože nejsou součástí mého slovníku - bych ocitoval: Z rozboru účetních výkazů Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplývá, že do roku 2000 byla Všeobecná zdravotní pojišťovna relativně zdravá. Deficit, který se v této době v účetních závěrkách objevoval, nebyl výrazný a nestoupal tak takovým tempem jako dnes. Zásadní zlom nastává od roku 2001, kdy vstoupily v platnost vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, které bohužel nevycházely z reality příjmů a výdajů. Od tohoto roku se problém zajistit vyrovnané hospodaření neustále prohlubuje.
Upozorňuji na to, že nejen ony zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, ale dokonce i Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, odpovídá na otázku, kde je ten problém. A to je, že může být v těch vyhláškách, které samozřejmě v tom případě, pokud by se to ukázalo, jsou v rozporu s oním zákonem 551 o Všeobecné zdravotní pojišťovně, který ukládá, že rozpočet musí být schválen a prováděn tak, aby výdaje nepřevýšily příjmy v běžném roce. Pokud vyhlášky byly v rozporu, pak je to samozřejmě otázka jiná.
Závažnost otázky možná pochopíme, jestliže se podíváme na jinou věc, a to je, že vyhláška byla vydána pouze na první pololetí 2005, ale na druhé pololetí - pokud informace je pravdivá - vyhláška vydána nebyla vůbec s tím, že ministerstvo zdůvodnilo nevydání této vyhlášky argumentací Legislativní rady vlády, která řekla, že ministerstvo nemá oprávnění takovou vyhlášku vydat. Pokud by to byla pravda - a já nechci tvrdit, zda má, či nemá - ale pokud ji vydalo, tak zřejmě v rozporu se zákonem. Potom je samozřejmě otázka, zda se ti, kteří ji vydali, nedopustili zneužití pravomoci veřejného činitele. Tímto svým postupem mohli samozřejmě někomu způsobit neoprávněné výhody či neoprávněné znevýhodnění. Samozřejmě kdybychom byli právním státem, mělo by následovat to, že pan ministr podá minimálně trestní oznámení na neznámého pachatele. To jsou ty věci, na které chci upozornit.
Tady se stále mluví o tom, kdo co ukradl, kdo co zavinil. V normálním světě je to tak, že když někdo něco ukradne, zavřou ho. Tady se pořád mluví o dojmech, o podezřeních, o jakýchsi vizích, ale chybějí argumenty. Je možné, že někdo z nás má takový pocit - a potom podá podnět orgánům činným v trestním řízení.
Jestliže takové argumenty nejsou, pak to skutečně vypadá tak, nebo to vyvolává dojem, že je to jenom politická hra. Jenom klacek na to, aby se z pacientů udělaly vojenské zbraně před nastávajícími volbami.
***