(13.00 hodin)
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Jednak bych navrhl vypořádat se s požadavkem pana ministra financí - a teď prosím, aby mě pozorně poslouchal - abychom reflektovali jeho žádost na přerušení, takto. Navrhuji ukončit obecnou rozpravu, navrhuji otevřít rozpravu podrobnou. Ti kolegové, kteří jsou připraveni přednést pozměňovací návrhy, aby tak učinili. Podrobnou rozpravu ovšem neuzavírat, nekončit, s tím, že samozřejmě reflektuji, že už tady zazněl a musí znovu zaznít návrh pana ministra na zamítnutí tohoto sněmovního tisku. Dokončit podrobnou rozpravu v průběhu příštího týdne, přičemž jsem si vědom toho, že snad pan ministr má nástroje na to, aby požádal fond pojištění bank o to, aby se pokusil o kvalifikovaný odhad toho, jaké nároky ve vztahu k fondu pojištění by byly při hrubém konceptu. Berme v úvahu, že já usnesení rozpočtového výboru v tuto chvíli vnímám jako koncept, který přijat bude, a případně při použití určitých drobných dílčích změn, které navrhnu jak já, tak ostatní kolegové. To jenom na okraj mého vystoupení.
Vážený pane ministře, prostřednictvím předsedajícího, neb jste kolega poslanec, což je navíc věc, kterou jsme tady včera v průběhu jiné rozpravy velmi často zaměňovali. Pokud není ministr poslancem, oslovuje se přímo, a naopak. To je prosím věc, abychom si to ujasnili i sami mezi sebou. Vzhledem k tomu, jak dlouho jsme v tomto volebním období poslanci, mohli bychom alespoň toto umět respektovat.
Velmi jsem přivítal druhou část vašeho vystoupení, kdy jsme se vrátili k věcné rozpravě, neb si nemohu odpustit vám vytknout úvod vašeho vystoupení, kde používáte přívlastky a slovíčka mající výrazný útočný podtext jako "ostudná manipulace" a podobně. Nechtějte, abych si myslel, samozřejmě prostřednictvím předsedajícího k vám takto hovořím, že pouhopouhé odstoupení pana kolegy, člena sociální demokracie poslance Krause vám teprve tehdy umožnilo, abyste takto vystoupil v Poslanecké sněmovně. Jsem si přece velmi dobře vědom toho, že v souvislosti s odstoupením jeho podpisu nebo stažením podpisu a tohoto sněmovního tisku už zazněla přinejmenším v průběhu projednávání vlády jistá drobná dezinformace. Já to prostě nepovažuji za kultivované prostředí a kultivovanou součást rozpravy, kterou bychom měli vést v takto vážné věci. To prosím na začátek jako jisté vymezení.
Teď prosím pojďme tedy diskutovat. Dovolte některé reakce na poznámky, které jste zde uvedl. Rozměr střetu mezi plněním vůči klientům, respektive spoluvlastníkům družstevních záložen a klientům bank si naprosto uvědomuji. Vy jako ministr financí, každý z nás jako poslanec Parlamentu České republiky si ovšem musíme být vědomi dvou naprosto zásadních rozdílů. V případě plnění špatné situace, ke které došlo v sektoru družstevních záložen, neexistuje žádné historické rozhodnutí nějakého orgánu, nějaké instituce, které by někdy v minulosti na začátku fungování segmentu nabídlo klientům, spoluvlastníkům, členům družstevních záložen plnění do výše 4 milionů nebo nějaké jiné, vyšší než to, které jim bylo poskytnuto, protože kdyby tomu tak bylo, tak bychom byli v naprosto identické situaci, ve které jsme tam, kde mluvíme o klientech bank. Byla to Česká národní banka. Ta nám způsobila základ tohoto problému. Máte naprostou pravdu, že jsme mohli a možná i měli najít odvahu se tohoto historického příkladu zříci, nezvednout jej, říci naprosto jasně, že za to může Česká národní banka. Podejte na ni všichni klienti bank žalobu, vymozte plnění do výše 4 milionů soudně, Parlament České republiky něco takového nezajímá. Ale ono se tak nestalo. Já vám přeci nemusím, vážení kolegové a kolegyně, předčítat záznam hlasování z 12. července roku 2001. Tehdy jsme přece hlasovali o identické věci, plnění do výše 4 milionů korun klientům některých bank, těch, kterých se to v tu dobu týkalo. Já jsem hlasoval proti, to říkám na rovinu, a vás zase nebudu trápit tím, že bych vám jmenoval, kdo z vás hlasoval pro. Tímto se ovšem Poslanecká sněmovna přihlásila k tomu nešťastnému rozhodnutí České národní banky. Stav, ke kterému se odvolávají klienti bank, kteří jsou navrženi k odškodnění v našem sněmovním tisku, v našem konceptu, prostě vnímají a odvolávají se k němu. To prostě nelze zpochybnit. Evidentní rozdíl mezi členy družstevních záložen a klienty bank tu je.
Je tady i druhý rozdíl. Pan ministr naprosto správně a zcela korektně ve svém vystoupení uvedl, že i on byl v týmu lidí, kteří iniciovali odškodnění ve vztahu k členům družstevních záložen. Všichni víme, že koncept byl takový, že to byla návratná půjčka. Všichni také ovšem víme, že celkový rozsah zhruba v objemu 8 miliard korun nikdy vrácen nebude. My už jsme tuto realitu reflektovali v soustavě veřejných rozpočtů, 8 miliard zaplatili daňoví poplatníci. Určitě by bylo špatně, kdybychom směrem k družstevním záložnám, respektive jejich bývalým členům, poskytli obdobné plnění, které by nějakým způsobem tlačilo na soustavu veřejných rozpočtů, respektive zvyšovalo schodek bilance státního rozpočtu. To by nebylo příliš šťastné.
Ale i tady je situace týkající se plnění bank trochu jiná. Částka, kterou v současné době disponuje fond pojištění, je dostatečná na to, aby pokryla kvalifikovaný odhad zhruba do výše 4 miliard korun. To nikdo nedokázal ani v průběhu jednání rozpočtového výboru zpochybnit. Narážku, kterou zde učinil pan poslanec Braný, musím jenom potvrdit. Někteří přizvaní hosté, a to tedy bohužel i náměstek ministra financí pan Ing. Prouza se dopustil méně kvalifikovaného odhadu, kdy pouhým rozkladem čísel proti předpokládanému počtu klientů a návratností z konkursu a vyrovnání jsme docházeli k číslům úplně jiným. To je prostě věc, která je zavádějící. Myslím, že neprospívá diskusi, kterou vedeme.
Chtěl bych poprosit všechny kolegyně a kolegy, aby reflektovali stav, který je v usnesení rozpočtového výboru. Je výrazně jiný než ten, který byl na začátku. Já jsem také na začátku svého vystoupení řekl, že si nemyslím a není mou ambicí říci, že je to nějaký ideální stav. Jasně jsem na začátku označil bolavá konfliktní místa, ale jasně jsem také řekl, že o dílčích částech pokaždé v jiné intenzitě a v jiném čase a místě Poslanecká sněmovna hlasovala a pokaždé byl jedním z důvodů, proč byly náměty zamítnuty, fakt, že k němu ještě něco chybí. My jsme ty tři komponenty, které tady v minulosti zazněly, dali dohromady, dali do jednoho návrhu. Vědomě jsme na začátku rozpravy řekli, že víme, že je to kontroverzní návrh, že musí být upraven. My jsme také podpořili v průběhu jednání rozpočtového výboru změny a navrhneme další.
Myslím, že je to rozprava, která do jisté míry vyčistí naší politickou scénu, zjednoduší nám také naši roli, jakoukoliv roli v budoucnosti. Přijmeme-li avizovaný pozměňovací návrh, že zvýšíme garantované pojištění na 4 miliony korun, nejvýše 90 %, může dojít k tomu, co řekl pan ministr financí. Může dojít k tlaku bank na zvyšování poplatků, ale přímo to nesouvisí. Banky, pokud to budou činit a budou to říkat, pak budou říkat nepravdu. My jenom musíme najít odvahu, abychom to říkali všichni, aby někteří z nás si tady nepřihřáli vlastní polívčičku toho dílu, kterým stát pomáhá bankám, například v příštím roce vydělat 14 miliard korun na financování státního dluhu, a abychom jasně řekli všichni, že je to příliš malý trh. Koukejte se banky snažit a hledejte své klienty daleko odpovědněji, než to zatím děláte. Přímá souvislost mezi tímto konceptem, bude-li přijat tak, že navýší plnění do výše 4 milionů korun, 90 % a zvyšováním poplatkům prostě není.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo závěrečné slovo předkladatele po obecné rozpravě. V této obecné rozpravě nezazněly žádné návrhy, které by se daly v této chvíli hlasovat.
To znamená, že otevřu podrobnou rozpravu, do které mám přihlášky pana poslance Lobkowicze, Krajíčka a Kaly. Také je přihlášený ministr Sobotka. Ještě se také hlásí pan poslanec Vlček do podrobné rozpravy. Pan ministr Sobotka může jako první v podrobné rozpravě.
***