(13.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Pokud jde o návrhy pana poslance Gongola, které jsou uvedeny pod písmenem B, ve variantě 1 písmeno b) identifikujeme rozpočtový dopad minus 10,6 mld. korun oproti vládnímu návrhu, čili by to znamenalo prohloubení výpadku příjmů veřejných rozpočtů o cca 10,6 mld. korun. U varianty 2, pokud jde o návrh pana poslance Gongola, předpokládáme pozitivní dopad do veřejných rozpočtů plus 4,4 mld. korun. Pokud jde o variantu B3, varianta 2a pana poslance Gongola, zde je negativní dopad minus 7 mld. korun oproti vládnímu návrhu, a ve variantě B4, varianta 3 pana poslance Gongola, je negativní dopad minus 2,9 mld. korun oproti vládnímu návrhu.

Pokud jde o návrhy pana poslance Michala Doktora pod písmenem D, tak návrh D1 varianta 1 má dopad minus 32 mld. korun oproti vládnímu návrhu zákona a varianta 2 je minus 9,8 mld. korun oproti vládnímu návrhu zákona.

Pokud jde o dopad pozměňovacího návrhu pana poslance Kocourka, tam je negativní dopad na státní rozpočet minus 4,2 mld. korun. Tedy v roce 2006 minus 3,7 mld. korun, ve stejném rozsahu je pozitivní dopad na rozpočty obcí a krajů, a v roce 2007 minus 4,2 mld. korun negativní dopad na státní rozpočet a ve stejném rozsahu je dopad na obce a kraje. Čili pozměňovací návrh pana poslance Kocourka, ačkoli je celkově rozpočtově vyrovnaný z pohledu veřejných rozpočtů, tak prohlubuje deficit státního rozpočtu v příštím roce o cca 4 mld. korun a také o 4 mld. korun v následujícím roce, a proto i k tomuto návrhu budu mít negativní stanovisko.

Ke všem návrhům, které zde zazněly, bych chtěl poznamenat, že nebyly doprovázeny žádnými návrhy na to, jakým způsobem kompenzovat výpadky pro státní rozpočet, a vzhledem k tomu, že Sněmovna již v prvém čtení schválila návrh zákona o státním rozpočtu, domnívám se, že by se schválená podoba zákona o dani z příjmů neměla dostat do rozporu se schválenými parametry pro státní rozpočet pro příští rok, a proto k těmto návrhům, které mají závažné rozpočtové dopady, nemohu jako ministr financí dát kladné stanovisko.

Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Nyní se ujme slova zpravodaj.

 

Poslanec Jan Mládek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, zdá se, že k tomuto zákonu už bylo téměř všechno řečeno. Nepochybně je to jeden z nejdůležitějších zákonů, který schvaluje tato Sněmovna ve svém volebním období. Chtěl bych to shrnout asi do dvou základních bodů, které by měly charakterizovat tento zákon.

Především by tento zákon měl pomoci s tím, že bude řešen problém pasti chudoby a nezaměstnanosti, a to tím, že se zvýší pobídky pro nižší příjmové skupiny pracovat prostě proto, že dostanou vyšší čistou mzdu a jejich kalkulace, kterou často dělají, jestli je lepší být na dávkách, nebo jít pracovat, stále častěji vyjde ve prospěch zaměstnanosti. To je něco, co nepochybně potřebujeme. Česká ekonomika roste, ale tento růst se ne zcela promítá do růstu zaměstnanosti. Druhým významným bodem je, že tento zákon přinese pro OSVČ, samostatně výdělečně činné osoby, snížení administrativy, a to tím, že budou moci používat paušály. To zvýšení z 50 na 80 % pro zemědělce, z 25 na 50, resp. 60 % podle toho, jestli jsou to řemeslné, či neřemeslné činnosti, je významné.

Nepochybně lze diskutovat i o tom, zda to nemohlo být více, ať již v oněch daních, nebo v oněch paušálech, nicméně si myslím, že tato vláda je fiskálně zodpovědná. A samozřejmě po vyhodnocení dopadů tohoto zákona bude možné diskutovat dále, ale rozhodně není žádoucí dělat nějaké nezodpovědné experimenty. Tento zákon bude daňově únosný a kromě těchto úlev, těch pozitivních, na straně daňových poplatníků nepřinese žádnou pohromu pro veřejné finance.

A vůbec poslední bod. Poprosil bych vás, abyste odmítli zejména návrhy na zavedení pátého pásma a rovněž tak na plošné snižování daní, protože tak jak je to navrženo po dlouhých diskusích, je to správně, protože chceme zachovat progresivní zdanění a jeho míra je únosná. Marginální sazba 32 % není nic neobvyklého a je žádoucí, abychom tuto míru progrese uchovali i do budoucna.

To je všechno, děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě se o slovo hlásí pan poslanec Tlustý. Ne, je to jinak. Hlásí se pan místopředseda Ivan Langer.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych z tohoto místa vznesl inspiraci pro možné rozšíření etického kodexu, který nám předložil pan předseda Poslanecké sněmovny Zaorálek.

Domnívám se, že součástí onoho etického kodexu by měla být i úprava elementárně slušného chování v Poslanecké sněmovně, tedy úprava v tom smyslu, že v případě, když řádně přihlášený poslanec v řádně probíhající rozpravě položí jasné a konkrétní otázky členovi vlády, člen vlády má v sobě alespoň tolik slušnosti, že vstane, jde k mikrofonu a řekne "pane poslanče, na vaše otázky neumím odpovědět", nebo řekne "pane poslanče, na vaše otázky nechci odpovědět", anebo, a to nejlépe, na položené otázky odpoví. Velmi bych si přál, kdyby se z této úpravy poučil zejména pan ministr financí Sobotka, neboť opakovaně se stává vzorem člena vlády, který na jasně položené otázky zásadním způsobem neodpovídá. - Tedy odpovídá. A já se domnívám, že ta odpověď je jedna jediná možná: pan ministr Sobotka na ty otázky prostě nezná odpověď. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď se přece jen ještě hlásí pan předseda klubu poslanec Tlustý.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, dovolte mi položit další otázku panu ministrovi, a to je, proč ve své závěrečné řeči vyslovil nepodporu návrhu pana poslance Kocourka, který se nepokouší o nic jiného než o férové rozložení důsledků přijetí této novely do rozpočtů státního, krajů a obcí.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP