(17.00 hodin)
(pokračuje Janeček)
To, že v této zemi každý den zemře 50 lidí na nemoci způsobené tabákem, nechává každého klidným, protože jsme si zvykli, už to nevidíme, nejsme schopni si to uvědomit. Někdy se takovému způsobu myšlení říká "profesionální slepota"; prostě nevidíme věc nikoliv proto, že by byla špatná, ale proto, že jsme ji přijali za normální. A já se domnívám, že nás čeká ještě velmi a velmi dlouhá cesta, abychom dokázali hodnotit věci nikoliv podle toho, zdali jsme si na ně zvykli, nebo nezvykli, ale podle toho, zdali jsou, či nejsou správné. A bude to určitě dlouhá cesta, bude nás čekat ještě mnoho diskusí nad tímto tématem, ale bude to cesta možná daleko delší a diskuse daleko hlubší, než na jaké jsme připraveni. Velmi bych si přál, abychom v těch diskusích obstáli a abychom tu cestu našli.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Mám přihlášeného Petra Bratského, ale s přednostním právem vystoupí pan zpravodaj Petr Pleva. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím bych chtěl kolegovi Janečkovi sdělit, že tento zákon se nikterak nedotýká kouření ani tabákové reklamy, a možná že bych mu doporučil, aby každý svůj projev ve Sněmovně, ať už vystupuje k čemukoliv, končil větou: Ostatně však soudím, že kouření musí být zakázáno. (Oživení v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za připomenutí antiky. Řádně je přihlášen pan poslanec Petr Bratský. Prosím, pane kolego.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem rovněž chtěl zareagovat ještě na slova kolegy Janečka, nikoliv snad na kouření, ale rozhodně souhlasím s tím, že musíme vést vážnou debatu na určitá témata, a určitý rychlokurs, který tady děláme při přijímání mnohých zákonů, vede k tomu, že často nemáme čas rozdiskutovat tak důležité věci, například i podíl reklamy určitých typů výrobků na různých věcech. Ve sportu jsou například i technické sporty, které mají obvykle vysokou návštěvnost, motoristické podniky, které prostě bez určitých typů reklam nebudou existovat. A musíme se tedy rozhodnout, jestli Českou republiku vyřadíme z těchto závodů, jestli například trať v Brně necháme zrušit, protože většina nejdůležitějších závodů, která se tam odehrává, potřebuje právě určitý typ reklamy. Budeme se muset bavit o tom, zda některé kulturní podniky nezrušíme v České republice, protože i některé muzikály jsou uváděny s reklamou, která možná vadí některým z nás, a nebudeme chtít v České republice tuto reklamu provozovat, a tudíž budeme se muset vzdát i některých těchto výsostných kulturních podniků a možná i dalších činností.
Souhlasím s tím, že naši mládež musíme vychovávat, ale všude nechodí jenom mládež, všude ta reklama nemá zásadní vliv na náš život, a pakliže má, tak musíme vést seriózní diskusi, jestli chceme z České republiky udělat ostrov uprostřed Evropy nebo zemi, kde bude platit něco více než v jiných zemích, a budeme od toho očekávat to, že naše společnost bude nějaká lepší. Pak je to samozřejmě legitimní, na půdu Poslanecké sněmovny to nepochybně patří. Obávám se ale, že do třetího čtení tohoto zákona už nemáme příliš času a že takto seriózní debatu v této chvíli už nebudeme moci vést.
Nebudu tedy prostřednictvím předsedajícího žádnému z vás nic vzkazovat, tím méně panu kolegovi Janečkovi, kterého si jinak velice vážím, ale chtěl bych upozornit na tyto aspekty, a každý zvažujte slova, která jsem říkal, v kontextu toho, že sportů je mnohem více, než se zdá, a mnohé z nich mají buď obrovskou návštěvnost, anebo takřka žádnou. A i ty s nízkou návštěvností pochopitelně podporujeme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Bratskému. Ještě jednou se přihlásil do rozpravy pan kolega Janeček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Janeček: Já se omlouvám, ale musím prostě odmítnout tu argumentaci, která je zakořeněná a je nepravdivá. Ta argumentace zní: pokud by nebylo reklamy na tabákové výrobky či na alkohol, že by potom některé odvětví muselo zaniknout. Není tomu tak. Kdybychom skutečně si chtěli podat ruce s těmi, kteří podporují sport, a s těmi, kteří reprezentují oblast zdravotnickou, tak bychom našli ideální východisko. Zvýšili bychom spotřební daň na cigarety. Zdravotníci by byli spokojeni, neboť by došlo k poklesu spotřeby tabáku a každý den by zemřelo méně lidí, museli bychom léčit méně infarktů, méně rakovin, nemuseli bychom léčit spoustu a spoustu dalších nemocí. A ještě bychom ve státní pokladně měli podstatně víc finančních prostředků. A já budu první, kdo bude pro, aby tyto finanční prostředky šly na podporu sportu a veškeré kultury. Ale obávám se, že to není přijatelné právě proto, že mám pocit, že některé ty akce jsou podporovány nikoliv proto, aby se podporovalo sportování, ale proto, aby se podporovala spotřeba návykových látek. Možná že to zní příliš krutě, ale je to tak, protože kdybychom skutečně chtěli to, co jsem tady řekl, tak je to naprosto jednoduché a nevyvratitelné řešení. Je dokazatelné na spoustě ekonomických studií. Zvýšení spotřební daně znamená pokles spotřeby daného produktu a zvýšení příjmů do státní kasy. Tato rovnice je naprosto jednoduchá a já bych byl velmi rád, kdybychom ji pochopili.
Proto, abych navázal na kolegu Plevu, se ostatně domnívám, že spotřeba veškerých návykových látek v České republice by měla být snížena. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Janečkovi. A nyní vystoupí řádně přihlášený pan kolega Škopík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Škopík: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, na začátku bych chtěl říci, že si vážím upřímné snahy kolegyně Konečné, kolegyně Gruntové a dalších, jak je tady uvedeno v návrhu zákona, že se snaží, aby se spotřeba alkoholu snížila anebo boj proti alkoholu opravdu přinesl kladné výsledky. Ale bohužel zároveň v té samé větě musím říci, že jsem přesvědčen, že tudy cesta nevede.
Rozhodl jsem se vystoupit po tom konstatování, že ve spotřebě alkoholu v České republice po Lucembursku a Ugandě jsme na třetím místě. Nechci zpochybňovat výsledky tohoto hodnocení, ale vím, jak to v Lucembursku chodí, tam jsem byl, v Ugandě jsem nebyl, tak nemohu přinést odtamtud nějaké zprávy. Ale v Lucembursku rozhodně není problém vidět tak, jako když potkáte na ulici někoho, že by ta spotřeba byla opravdu na vrcholu v Evropě. Statistika je pravděpodobně nějakým způsobem zkreslená. Pravděpodobně tak jako u nás. Když si spočítáte, kolik se u nás takzvaně spotřebuje becherovky, tak bychom také museli být přes becherovku experty. Ale zřejmě to bude možná i v Ugandě a v Lucembursku stoprocentně, že se alkohol odtamtud i vyváží nebo se prostě s ním děje něco jiného, ale rozhodně se tam nevypije tolik, kolik podle statistiky vychází. Stejně tak jako u nás to, co se prodá, nikde není samozřejmě napsáno, že se vypije. A do této statistiky ještě není zaevidován alkohol, který se vyrobí ať už podomácku, já nevím, víno z chlebových kůrek a všechno možné, určitě by to dokázal každý spočítat. Bezdomovci a já nevím kdo jsou si schopni vyrábět alkoholické nápoje prostě z čehokoliv.
Ale abych tady nediskutoval o tom, jestli ta statistika je správná, nebo ne. Já se domnívám, že výbor by měl nějaké stanovisko k tomuto návrhu zákona říci. Přimlouvám se dokonce za to, abychom našli nějaké metody, které budou účinné ve snížení spotřeby alkoholu a zejména ve snížení spotřeby alkoholu u mladistvých. Navrhuji, abychom vrátili návrh tohoto zákona zpět do výboru, a teď už nevím, jakým způsobem ve výboru, jestli za pomoci nějakých odborníků nebo nějakých dalších řešení, doplnili tento návrh zákona o takové návrhy, které spotřebu alkoholu, zejména u mladistvých, dokáží opravdu snížit.
Děkuji za pozornost.
***