(17.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení a odročení rozpravy, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu pana poslance Vymětala?
Toto hlasování má pořadové číslo 311. Přítomno je tady 84 poslanců, pro hlasovalo 43, proti hlasovalo 31. Tento návrh na odročení byl přijat.
A znovu proběhne kontrola hlasování. (Probíhá kontrola hlasování.) Stěhovaví ptáci jsou živým tématem v této době. Ptám se, zda mohu pokračovat. Nikdo nezpochybňuje hlasování? (Ne.) V tom případě přerušuji a odročuji projednávání tohoto bodu až do okamžiku vyjasnění oněch rozporů.
Jdeme dál. Bod číslo
160.
Vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody mezi Českou republikou,
Polskou republikou a Slovenskou republikou o zrušení mnohonárodní brigády,
podepsané v Bratislavě dne 30. května 2005
/sněmovní tisk 1016/ - prvé čtení
Prosím pana ministra Karla Kühnla, který je přítomen, vidím ho, aby uvedl tento bod. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr obrany ČR Karel Kühnl Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, mnohonárodní česko-polsko-slovenská brigáda se sídlem v Topoľčanech na Slovensku byla zřízena v roce 2002, a to za účelem prohloubení vojenské spolupráce tří zmíněných zemí a také a především k cíli prokázat schopnosti Slovenské republiky spolupracovat s členskými zeměmi NATO. Ve chvíli, kdy se potom v roce 2004 stalo Slovensko členem NATO, přestal vlastně tento hlavní důvod existence brigády existovat. Ministři obrany všech tří zemí se proto dohodli na ukončení činnosti společné jednotky a přenesení důrazu na spolupráci v rámci mnohonárodních mírových sil pod vedením NATO či Evropské unie v zahraničí. Tady bych chtěl zmínit, že ta spolupráce se skutečně rozvíjí, například v rámci sil KFOR v mnohonárodní brigádě Střed, jejíž velení česká armáda převzala a kde působí slovenský kontingent, polská četa je zařazena do česko-rakouské strážní roty působící v rámci sil EUFOR v operaci Althea v Bosně a Hercegovině. Česká republika spolu se Slovenskem plánuje zapojení do mnohonárodního sboru Východ-sever ve Štětíně, který vzniká pod vedením Polska, a Česká republika a Slovensko spolu s dalšími státy se účastní také výstavby mnohonárodního praporu vojenské policie NATO, jehož vedoucím státem je opět Polsko.
Legislativně technicky bych chtěl zdůraznit, že souhlas Parlamentu s ratifikací dohody o zrušení třístranné mnohonárodní česko-polsko-slovenské brigády se sídlem v Topoľčanech je vyžadován s ohledem na její prezidentský charakter, který je odůvodněn tím, že navrhovanou dohodou bude ukončena platnost smlouvy z roku 2002 o zřízení této brigády, která byla sjednána jako prezidentská.
Děkuji za pozornost a prosím o propuštění do druhého čtení.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, slyšeli jsme pana ministra a prosím pana poslance Vladimíra Reibera, který je zpravodajem, aby také uvedl tento bod.
Poslanec Vladimír Reiber: Dámy a pánové, pan ministr přednesl vyčerpávající zdůvodnění, a proto zopakuji pouze základní fakta. Společná česko-polsko-slovenská brigáda byla zřízena z iniciativy Slovenské republiky v době, kdy tato nebyla členem Severoatlantické aliance. Ve svém počátku měla za cíl prokázat interoperabilitu vojenské struktury Slovenska se členy NATO. Od 1. 4. 2004, kdy se Slovensko stalo členem Aliance, přestal existovat i smysl této brigády. Zúčastněné strany se proto dohodly na jejím zrušení formou předkládané dohody. Majetek tohoto svazku bude rozdělen na tři stejné díly na základě pořizovacích cen. Toto technické ujednání má charakter pouze administrativní a nezakládá žádné závazky podle mezinárodního práva. Dohoda je uzavírána tak, aby ke zrušení mnohonárodní brigády došlo nejdříve 30. 9. 2005, přičemž platnost dohody je předpokládána do konce roku 2006. To proto, aby mohly být vypořádány všechny případné závazky.
Dovoluji si přednést následující výhrady k tomuto tisku. Součástí dohody není přehled o hodnotě majetku, kterým Česká republika do této brigády vstoupila, ani přehled o hodně zůstatku společného rozpočtu. To má řešit tzv. technické ujednání, které rovněž není ve sněmovním tisku uvedeno.
Na závěr doporučuji požádat pana ministra obrany o doplnění uvedených údajů a seznámit nás s konkrétním stavem v rozpouštěné brigádě a před druhým čtením přikázat sněmovní tisk k projednání zahraničnímu výboru a výboru pro obranu a bezpečnost. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také děkuji za úvod. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Nehlásí se nikdo, obecnou rozpravu končím a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům.
Organizační výbor přikázal tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Pokud nikdo jiný návrh nemá, můžeme hlasovat o tomto přikázání.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat zahraničnímu výboru tento tisk? Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 312, přítomno 81, pro hlasovalo 64, proti žádný. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
A to je vše, co jsme nyní mohli učinit. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Konec bodu 160.
Máme před sebou bod číslo
161.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o přistoupení České republiky,
Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky,
Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko
a Slovenské republiky k Úmluvě o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy,
otevřené k podpisu v Římě dne 19. června 1980 a k Prvnímu a Druhému protokolu
o jejím výkladu Soudním dvorem Evropských společenství
/sněmovní tisk 1018/ - prvé čtení
Prosím, pane poslanče? (Poslanec Reiber mimo mikrofon upozorňuje předsedajícího, že u předchozího bodu byl podán návrh na přikázání i výboru pro obranu a bezpečnost.)
Ale ten tady nebyl! Vy jste ho přednesl? (Ano.) Já se vám v tom případě omlouvám, protože jsem to nezaznamenal.
Já bych měl nechat, protože to bylo řádně předneseno, nechat hlasovat i o tomto dalším návrhu - přikázat bod 160 také výboru pro obranu a bezpečnost.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat to ještě výboru pro obranu a bezpečnost, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 313, přítomno 82 poslanců, pro hlasovalo 60, proti žádný. I tento návrh byl přijat, takže tímto usnesením jsme přikázali bod 160 výboru pro obranu a bezpečnost.
A ještě jednou tedy zahajujeme projednávání bodu číslo 161, oné úmluvy o právu rozhodném. Ten bod měl uvést pan ministr Němec, ale ujme se ho pan ministr Karel Kühnl, pokud se nemýlím. Prosím pana ministra Kühnla, aby uvedl tento bod.
***